Univerzita Karlova Filozofická fakulta Diplomová práce

Transkript

1 Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav hospodářských a sociálních dějin Diplomová práce Bc. Petra Zabilanská Trávení volného času za První republiky na Kokořínsku se zvláštním zřetelem na konkrétní české maloměsto Mšeno Spending of spare time during The First Republic in Kokořínsko with special interest in particular Czech small town called Mšeno Praha 2018 Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.

2 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala panu profesorovi PhDr. Jiřímu Štaifovi za trpělivost a cenné rady při vzniku této práce. Zároveň bych chtěla vyzdvihnout vstřícné pracovníky ze Státního okresního archivu v Mělníku, jmenovitě paní Olgu Prosickou, která mi i z vlastní iniciativy dohledávala podstatné prameny. Rovněž děkuji paní Mgr. Haně Nečasové, za poskytnutí přístupu k dokumentům TJ Sokol Mšeno. Velký dík patří také mojí babičce Jindřišce Studničkové, která mi věnovala svůj volný čas a pomohla mi s pročítáním často nečitelných dobových zápisů. V neposlední řadě jsem vděčná své rodině za podporu, a hlavně svému příteli za pomoc s technickou stránkou této diplomové práce.

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval(a) samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů. V Praze, dne 9. května Jméno a příjmení

4 Abstrakt (česky) Práce je příspěvkem k dějinám každodennosti, kulturním a regionálním dějinám, konkrétněji se zaměřuje na oblast trávení volného času v letech Mapuje na základě sociálně-historické analýzy dějiny prvorepublikového města Mšena, formy trávení volného času a životní styl české společnosti maloměsta, specificky obyvatel města Mšena, ve sledovaném období První republiky. V užším smyslu je práce orientována na kulturní, společenský a spolkový život ve městě, dále pak na sportovní vyžití a turistický ruch. Na volný čas autorka nahlíží jako na mimopracovní dobu v každodenním životě jednotlivce, avšak je reflektováno převážně skupinové (organizované) trávení volného času. V práci je problematika volného času zachycena optikou letní (turistické) sezóny, v protikladu k ní sezóny zimní a dále směřuje autorčin zájem k festivitám a spolkové činnosti. Klíčová slova (česky) volný čas, První republika, spolková činnost, turistika, slavnosti, každodennost, regionální dějiny, Mšeno Abstract (in English): This thesis is contribution to history of everyday life, cultural and regional history, and is more specifically focused on spending leisure time in years It presents history of Mšeno in era of The First Republic, forms of spending free time and lifestyle of czech society in provincial town, specifically residents of town Mšeno, all based on socio-historical analysis. Work is oriented on cultural, social and associations life in town and also on sports activities and tourism. Free time is considered as non-working hours of everyday life, but mainly organized group activities are taken into account. Work is divided into multiple sections, each viewing spending of free time from different angle, specifically winter and summer season, celebrations and associations activities. Klíčová slova (anglicky): free time, The First Republic, associations activities, tourism, celebrations, everyday life, regional history, Mšeno

5 OBSAH 1 ÚVOD PRAMENY A LITERATURA, METODOLOGIE ÚVOD DO DĚJIN MĚSTA MŠENA ZA PRVNÍ REPUBLIKY VZNIK REPUBLIKY VE MŠENĚ LÉTA PROSPERITY VE MŠENĚ Vodovod Elektrifikace města Telefon Škola Měšťanský statek vs. město (městské lázně) Hospodaření HOSPODÁŘSKÁ KRIZE VE MŠENĚ KOMUNÁLNÍ VOLBY POLITICKÁ SITUACE VE MŠENĚ LETNÍ SEZÓNA TURISTICKÝ RUCH KOUPALIŠTĚ VE MŠENĚ DOPRAVA ZIMNÍ SEZÓNA PLESY, TANEČNÍ ZÁBAVY, MERENDY ZIMNÍ SPORTY SLAVNOSTI, FESTIVITY ODHALENÍ POMNÍKU PADLÝM VE MŠENĚ HUSOVY SLAVNOSTI ŘÍJEN NAROZENINY PREZIDENTA PRVNÍ MÁJ SPOLKOVÝ ŽIVOT... 79

6 7.1 TJ SOKOL MŠENO Vznik spolku Stanovy Činnost TJ Sokol Mšeno v letech Členové Sokola BIOGRAF SK MŠENO SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ MÁCHA PĚVECKÝ SPOLEK VYŠEHRAD OKRAŠLOVACÍ SPOLEK STUDENTSKÁ DRUŽINA KOKOŘÍN ZÁVĚR OSOBNOSTI PRVOREPUBLIKOVÉHO MĚSTA MŠENA SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ: LITERATURA PRAMENY ONLINE ZDROJE SEZNAM OBRÁZKŮ: SEZNAM ZKRATEK: SEZNAM PŘÍLOH: PŘÍLOHA Č. 1 SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE POLITICKÉ ELITY MĚSTA MŠENA VOLBY I PŘÍLOHA Č. 2 SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE POLITICKÉ ELITY MĚSTA MŠENA VOLBY II PŘÍLOHA Č. 3 SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE POLITICKÉ ELITY MĚSTA MŠENA VOLBY III PŘÍLOHA Č. 4 SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE POLITICKÉ ELITY MĚSTA MŠENA VOLBY IV PŘÍLOHA Č. 5 SČÍTÁNÍ OBYVATELSTVA... V

7 PŘÍLOHA Č. 7 KOPIE VYHOTOVENA Z ARCHIVÁLIE ÚSTŘEDNÍHO ARCHIVU ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU Z LET 1902 A 1939; ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD PRAHA 8... VI

8 1 Úvod Devatenácté století zejména v industriálním prostředí přineslo lineární pojetí času, čas se pozvolna unifikoval. Vzestup kapitalismu umožnil rozčlenit život na oblast veřejnou a soukromou, čímž se od sebe izoloval čas mužů a čas žen. Muži se zmocnili volného času o poznání dříve: Vždyť museli odpočívat po práci. V případě žen panoval názor, že jsou ohroženy zahálkou, a proto měly ženy pevně stanovený časový harmonogram na každý den. 1 Změny v chápání času, jež vyvolala průmyslová revoluce, postupně přinesly volný čas, nejprve pouze pro omezenou část společnosti, pro příslušníky privilegovaných vrstev. Ještě v první polovině 19. století nikdo nevěděl, co volný čas je. Ten se objevil až poté, kdy byla stanovena pracovní doba a přestalo se pracovat v úkolové mzdě. Pracovní doba rozdělila den na dobu v práci a na dobu doma. Postupně se doba v práci zkracovala a doba prožitá doma narůstala. V této době došlo k tomu, že se volný čas individualizoval. Každý s ním mohl nakládat poměrně samostatně, zatímco dříve byl kolektivně kontrolován (náboženstvím). Význam volného času pozvolna rostl a dotýkal se většiny členů společnosti, včetně žen. Opory v zákonech dosáhl volný čas až ve 20. století. Největšího rozmachu se však volný čas dočkal až po 1. světové válce. 2 V roce 1918 byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba. Díky tomuto zákonu získali zaměstnanci více volného času, načež došlo k rozmachu volnočasových aktivit. Starší organizace (např. Sokol) nabíraly nové členy, doplňovaly své programy a zvyšovaly vlastní vliv ve společnosti. 3 Nejprve se začala rozvíjet oblast rekreace 4 u vzdělaných vrstev občanů (návštěvy divadla nebo výlety). Sport zase provozovali ve svých počátcích hlavně děti a studenti. Studenti o prázdninách především cestovali. Klub českých turistů pro ně zařizoval studentské noclehárny a letní byty. Letní byty, které se na venkově (zprvu blízko Prahy) staly od 60. let 19. století velmi oblíbenými mezi měšťany. V populárních výletních 1 LENDEROVÁ, Milena, JIRÁNEK, Tomáš a MACKOVÁ, Marie. Z dějin české každodennosti: život v 19. století. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. ISBN Str Tamtéž. Str ŠOUKAL, Jiří. Kultura volného času v českých zemích v meziválečném Československu na příkladu letních bytů [online] [cit ]. Dostupné z: Vedoucí práce Jiří Štaif. Str Pojem rekreace ve smyslu obnovení sil různými formami trávení volného času. 8

9 oblastech v reakci na tento nový fenomén pohotově vznikaly hostince, taneční parkety nebo zábava pro děti. 5 Město Mšeno patřilo k jednomu takovému letnímu letovisku nejen pro svou blízkost k Praze, ale lákalo také přírodními krásami. Vstupní brána Kokořínska, město Mšeno, leží v okrese Mělník, nedaleko hlavního města Prahy. Nejstarší dochovanou písemnou zmínku o Mšeně datujeme do roku Město Mšeno se vyznačuje svým řemeslnicko-zemědělským charakterem a od konce 19. století jej můžeme označit za letní letovisko a turistické centrum. Letos uplyne sto let od založení Československé republiky, a právě prvních 20 let její existence je stěžejní pro předkládanou diplomovou práci. Období První republiky se z hlediska badatelského zájmu historiků stalo velmi oblíbeným a dalo by se říci, že i v určitém smyslu módním tématem jednadvacátého století, a nejen kvůli již zmiňovanému výročí, které tento zájem zajisté také podnítilo. Je to období, ke kterému z hlediska dneška často vzhlížíme, označujeme ho za zlatou éru našich dějin a někdy i mylně vidíme tuto éru jako tu ideální, ke které by náš současný stát měl směřovat. Téma Práce se zaměřuje na regionální dějiny města Mšena v období První republiky, které dosud nebyly zpracovány. Zmiňované téma zkoumá z pohledu dějin každodennosti, konkrétně se orientuje na oblast trávení volného času a životní styl české společnosti maloměsta. Hlouběji se specializuje na kulturní, společenský a spolkový život ve městě, dále pak na sportovní vyžití a turistický ruch. Cíleno je v této práci převážně na skupinové, a tedy i organizované trávení volné času místních obyvatel. Individuální volnočasové aktivity jsou záměrně opomenuty. Kromě kapitoly Letní sezóna, kde se autorka zabývá volným časem výletníků, kteří do Mšena přijíždějí. Trávení volného času výletníků a letních hostů je individualizované. Zájem o problematiku trávení volného času za První republiky ve Mšeně u autorky pramení z prostého faktu, že se zde autorka narodila, prožila tu celé dětství a má nejblíže k tomuto období i k dějinám každodennosti. Sama autorka si je vědoma toho, že je tato práce ovlivněná jejím subjektivním, často velmi pozitivním pohledem na své rodné město, což se nejvíce odráží ve výběru citovaných pramenů. 5 LENDEROVÁ, Milena, JIRÁNEK, Tomáš a MACKOVÁ, Marie. Z dějin české každodennosti c. d. str

10 Struktura práce V první části této práce jsou představeny dějiny města Mšena v letech Tato část má sloužit jako uvedení do atmosféry prvorepublikového města ve středních Čechách. Zmíněny jsou na tomto místě oslavy vzniku republiky a s ní přicházející změny, stavební ruch ve městě, hospodářská situace a obecní samospráva. Následující část je již věnována výhradně trávení volného času ve sledovaném období. Je rozdělena do čtyř kapitol, zabývajících se nejprve letní sezónou, turistickým ruchem a dopravou, posléze zimní sezónou, zimními sporty a různými zábavami v období masopustu. Dále pak mapuje průběh konání významných slavností ve Mšeně a spolkový život. Závěrečnou část práce tvoří přílohy s jmenovitými seznamy politické elity města a se seznamy členů nejvýraznějšího mšenského prvorepublikového spolku TJ Sokol Mšeno. 10

11 2 Prameny a literatura, metodologie Dnes již existuje velké množství prací zabývajících se dějinami První republiky. Převládají práce nahlížené spíše optikou politických dějin. Za všechny jmenujme například třísvazkovou monografii Zdeňka Kárníka 6 nebo práce Věry Olivové 7. V poslední době však vzniklo nebo vzniká také více prací zaměřujících se na stránku kulturních či chceme-li sociálních a hospodářských dějin. Tato práce má právě ambice být jednou z nich. Pole dějin každodennosti má mnohé co nabídnout z hlediska badatelského zájmu a probádanosti. Dějiny každodennosti se stále častěji dnes již stávají jedním z oblíbených témat historiků i čtenářů z řad odborné, ale i širší laické veřejnosti. Tento pohled na dějiny propaguje a svými pracemi popularizuje obzvláště Milena Lenderová. 8 Její publikace byla výchozím dílem pro tuto diplomovou práci. Česká historiografie sféře volného času ještě nevěnovala soustředěnou pozornost. Poměrně nedávno vznikla práce Jiřího Šoukala k problematice volného času v českých zemích v meziválečném Československu na příkladu letních bytů. Tato práce mě v mnohém inspirovala, i když na problematiku volného času budu nahlížet úplně jinou optikou. Tento autor kladl důraz na volný čas v čase dovolených, zatímco tato práce se bude zabývat volným časem v každodenním životě obyvatel města Mšena. Jiří Šoukal v mnohých ohledech vycházel z práce historiků Martina France a Jiřího Knapíka Volný čas v českých zemích Specificky cestovním ruchem a turismem se zabývá Jan Štemberk. 10 Jeho kniha 6 KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky ( ). Díl první, Vznik, budování a zlatá léta republiky ( ). 1. vyd. Praha: Libri, s. Dějiny českých zemí; sv. 11. ISBN ; KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky ( ). Díl druhý, Československo a české země v krizi a v ohrožení ( ). 1. vyd. Praha: Libri, s. Dějiny českých zemí. ISBN ; KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky ( ). Díl třetí, O přežití a o život ( ). 1. vyd. Praha: Libri, s. Dějiny českých zemí. ISBN OLIVOVÁ, Věra. Dějiny první republiky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. ISBN LENDEROVÁ, Milena, Tomáš JIRÁNEK a Marie MACKOVÁ. Z dějin české každodennosti: život v 19. století. Vydání druhé, doplněné. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, ISBN FRANC, Martin a KNAPÍK, Jiří. Volný čas v českých zemích Vyd. 1. Praha: Academia, s. Šťastné zítřky; sv. 8. ISBN ŠTEMBERK, Jan. Fenomén cestovního ruchu: možnosti a limity cestovního ruchu v meziválečném Československu. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna ve spolupráci s Vysokou školou obchodní v Praze, s. ISBN

12 s názvem Fenomén cestovního ruchu byla velmi podnětná hlavně při zpracování kapitoly s názvem Letní sezóna. Dějiny města Mšena v letech nebyly dosud komplexně zpracovány v žádné publikaci, pouze existuje menší zmínka v podobě podkapitoly ve spisku Josefa Tichého Kapitoly z kroniky českého města, 600 let města Mšena. Autorka tedy při zpracování tohoto tématu vycházela výhradně z archivních materiálů. V SOkA Mělník jsem studovala nezpracovaný fond Archiv města Mšena, konkrétněji Matriku občanů jimžto bylo uděleno právo měšťanské v městě Mšeně, Městské knihy : Zápisy obecního zastupitelstva a protokoly městské rady a zastupitelstva ( ): Zápisy městské rady , fond Josefa Bedřicha Cinibulka a fond Městské lázně Mšeno. Dále jsem prošla dobový regionální tisk, specificky Mělnické listy. Jednalo se o týdeník Československé národní demokracie a za První republiky nejvýraznější regionální tisk na Mělnicku. Nejužitečnějším pramenem k dějinám prvorepublikového města Mšena se zdá být Matrika občanů, jimžto bylo uděleno právo měšťanské v městě Mšeně. Jedná se o kroniku města, která byla původně zamýšlená jako matrika měšťanů, ale od roku 1918 sloužila jako kniha pro kronikářské zápisky. Zpočátku tuto obecní kroniku vedl Josef Cinibulk, konkrétně do roku V roce 1924 byl obecním kronikářem zvolen učitel František Procházka, který retrospektivně doplnil zápisy za roky 1921 až 1923 a dále pokračoval ve psaní. V roce 1928 obecní zastupitelstvo zvolilo do letopisecké komise Ladislava Mejtského a Jaroslava Hanzlíka. Podle změny rukopisu se dá usuzovat, že ke změně kronikáře došlo také v letech 1931 a Jejich jména se nám však nedochovala. Kronika je psána veskrze pozitivním pohledem na dění ve městě, často velmi oslavným až poetickým dobovým jazykem a je ovlivněna subjektivním pohledem kronikáře a jeho postavením ve veřejném prostoru města Mšena. Kronikářské zápisy byly pro účely této práce vždy komparovány se zápisy z obecního zastupitelstva a městské rady a dále doplňovány o informace z dobového tisku. Velmi přínosná pro tuto práci byla také kniha Ctirada Růžičky, která reflektuje primárně obec Velký Újezd, ale i mšenský region a zabývá se také životním stylem a trávením volného času obyvatel této vesnice a jejího okolí RŮŽIČKA, Ctirad. Velký Újezd a mšenský region: události, životní styl, způsob obživy a trávení volného času obyvatel středočeské vesnice Velký Újezd a jejího okolí, zasazené do širších souvislostí vývoje českých politických, kulturních a hospodářských dějin uplynulých sto padesáti let. Vyd. 1. Chorušice: Obec Chorušice, s. ISBN

13 Při psaní kapitoly k letní sezóně byl využit zejména fond Městské lázně Mšeno spolu s knihou Jana Kiliána a turistickým průvodcem od Josefa Cinibulka. 12 Pro mapování spolkového života posloužily hlavně materiály uložené v klubovně místního Sokola, dále pak autorčina bakalářská práce a opětovně dobový tisk. Metodologie První definice volného času je spojena s Aristotelem, který chápe volný čas jako činnosti přinášející jedinci nejvyšší vnitřní blaho ztotožňované s rozjímáním nebo vyzdvihuje sociální roli volného času především jako prostoru pro veřejnou činnost. 13 Ve středověku lidé chápali volný čas jako čas, který je určen k rozjímání a modlitbám, rovněž na druhé straně i k zábavám, hrám a tancům. 14 V této době byl volný čas o mnoho více svázán s prací. Dovolená byla pro středověkou populaci něčím neznámým. Pro většinu lidí byl středověk epochou, která by mohla být označována termínem civilizace práce. 15 Volný čas, tak jak ho chápeme dnes my, vznikl až v éře kapitalismu. V této době se pojetí volného času začalo lišit od předchozích období primárně v těchto bodech: je individualizovaný, je všeobecný a je postaven do protikladu k pracovní době. Volný čas má především tyto funkce: fyzickou a psychickou regeneraci jedince a osvojování si či aktivní spoluvytváření kultury. Jak jedinci či sociální skupiny tráví volný čas, závisí na širších sociálních podmínkách a na individuálních socio-demografických charakteristikách jedince KILIÁN, Jan. Městské lázně Mšeno. 1. vyd. Mšeno: Městský úřad, s., [8] s. obr. příl. ISBN ; CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem, krajem Máchovým: letovisko Mšeno v Kokořínsku, nejpříhodnější východiště k vděčným výletům: do Mšenského a Dubského Švýcarska, na Kokořín, Hradsko, do Liběchova, na Horní Vidim, Housku, na Nedovesku, Vrátenskou Horu a Bezděz.../ napsal Pavel Jiskra (pseudonym), Ve Mšeně: Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí, s. 13 PETRUSEK, Miloslav, MAŘÍKOVÁ, Hana a VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, sv. ISBN Str HODAŇ, Bohuslav a DOHNAL, Tomáš. Rekreologie. Vyd. 1. Olomouc: Hanex, s. ISBN Str VERDON, Jean. Volný čas ve středověku. Překlad Jiří Žák. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, s. Kulturní historie. ISBN Str PETRUSEK, Miloslav, MAŘÍKOVÁ, Hana a VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník c. d. str

14 Volný čas má velké množství definic, tyto definice se v některých aspektech překrývají a v jiných odlišují, odborníci nejsou v definici volného času jednotní. Níže budou popsány některé názory odborníků na tuto problematiku z pohledu sociologického a historického. Řazení těchto vybraných definic bude do značné míry chronologické. Autoři Velkého sociologického slovníku definují kvantitativně volný čas takto: čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce nebo z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému. Definice volné času jako času, který zbývá po splnění pracovních a nepracovních povinností. Existují však i kvalitativní či normativní definice volného času, jejichž popis je založený například na svobodné volbě činností nebo přítomnosti příjemných prožitků a očekávání. 17 Václav Spousta nahlíží na volný čas jako na zbytkový, který zůstane po splnění všech povinností (pracovních, studijních, rodinných) a uspokojení všech fyziologických potřeb. 18 Jiřina Pávková považuje za volný čas dobu, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi. Volný čas je pro ni opakem nutné práce a povinností. 19 Martina Pásková a Josef Zelenka pokládají za volný čas dobu, kdy lidé nevykonávají činnosti pod tlakem pracovních závazků či rodinného systému 20 Břetislav Hofbauer uvádí ve své publikaci Děti, mládež a volný čas tuto definici: Volný čas je čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež nevyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj život. 21 Jan Průcha, Eliška Walterová a Jiří Mareš volný čas pojímají jako dobu, se kterou může každý zacházet podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Je to doba, která zbude 17 PETRUSEK, Miloslav, MAŘÍKOVÁ, Hana a VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník c. d. Str SPOUSTA, Vladimír et al. Metody a formy výchovy ve volném čase: kultura a umění ve výchově. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, s. ISBN Str PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál, ISBN Str PÁSKOVÁ, Martina a ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. [Praha]: Ministerstvo pro místní rozvoj, s. ISBN Str HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN Str

15 z 24 hodin běžného dne po odečtení času určeného k práci, péči o rodinu a domácnost a péči o vlastní fyzické potřeby (včetně spánku). 22 Helena Pospíšilová zase píše, že: Je to čas, který slouží k odpočinku, pro získání energie k dalším činnostem, pro zábavu. Je to čas, ve kterém je možné cestovat, získávat nové zkušenosti i znalosti, ale je to i čas, který je možné strávit nicneděláním či dokonce děláním něčeho co není úplně v souladu se společenskými pravidly. Je to doba, v níž se lidé setkávají se svými blízkými nebo tento čas tráví o samotě. Pro některé lidi to může být čas plný radosti, zábavy, pohody, ale pro jiné se tento čas stává zdrojem osamění, negativních pocitů a možných problémů. Prospěšně strávený volný čas se stává prevencí sociálně patologických jevů, odpočinkem a možností pro regeneraci sil pro práci, zdrojem pozitivních pocitů, zdrojem zdravých sociálních kontaktů, možnosti pro naplňování některých hodnot, důležitých pro život jedince. 23 Historikové na tuto tématiku nazírají následovně. Martin Franc a Jiří Knapík ve své knize Volný čas v českých zemích zmiňují, že v socialistické společnosti byl volný čas definován ekonomy jako prostor pro regeneraci pracovní síly, případně pro její rozšíření prostřednictvím sebevzdělávání. 24 Jiří Šoukal zase klade důraz na to, že by volný čas měl člověku sloužit k libovolným činnostem, prostřednictvím kterých se chce bavit, sebevzdělávat, fyzicky zdokonalovat, odpočívat. Plnění společenských nebo rodinných závazků tento autor do volného času zahrnuje pouze, když aktéři v těchto činnostech vidí osobní uspokojení. Rovněž rozlišuje volný čas ve všední pracovní den, ve sváteční den a v době dovolené. 25 V této práci se autorka ztotožní s následující definicí. Na volný čas bude nahlížet jako na mimopracovní dobu v každodenním životě obyčejných lidí, kterou tito tráví za účelem zábavy, sebevzdělávání, relaxace, zlepšení svých fyzických předností nebo působení ve veřejném prostoru v prostředí skupiny. Nebude tedy zohledněno individuální trávení volného času místních obyvatel. Individualizované trávení volného času se v práci objeví pouze v letní sezóně u výletníků nebo letních hostů, kteří do Mšena přijížděli. Autorka 22 PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 6., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, s. ISBN Str POSPÍŠILOVÁ, Helena, ed. Mládež, hodnoty a volný čas. 1. vyd. Olomouc: Hanex, s. ISBN Str FRANC, Martin a KNAPÍK, Jiří. Volný čas v českých zemích c. d., str ŠOUKAL, Jiří. Kultura volného času v českých zemích v meziválečném Československu na příkladu letních bytů c. d., str

16 se pokusí obsáhnout problematiku trávení volného času ve všední pracovní den, ve sváteční dny a okrajově i v době dovolené. Trávení volného času bude rozděleno na letní sezónu, zimní sezónu, svátky a slavnosti a spolkový život. Základní metodou práce je sociálně-historická analýza dějin prvorepublikového maloměsta. V celé práci je používán pojem První republika s velkým písmenem po vzoru Zdeňka Kárníka. Místní názvy obcí a přímé citace jsou upraveny podle současných pravidel spisovné češtiny. Práce má ambice stát se mikrohistorickou studií, která zrcadlí pohled do domácností obyvatel města Mšena za První republiky. Práce si neklade za cíl obsáhnout celkový spolkový život ve Mšeně za První republiky, ale vyzdvihnout pouze ty nejdůležitější spolky s největší členskou základnou. Zájem bude upřen pouze na ty spolky, které sama autorka považuje za volnočasové, vynechány budou spolky politické i filantropické. 26 Rovněž spolek hasičů nebude považován za volnočasový v tradičním slova smyslu, ale za veřejně prospěšný. Volnočasovými spolky budou rozuměny spolky: sportovně nebo kulturně založené, které ve veřejném prostoru zastávají funkci zábavní nebo pro zdokonalení fyzických předností nebo kulturně vzdělávací. Výčet festivit v této práci odpovídá výběru kronikáře, který tyto slavnosti zachytil právě proto, že pro něho byly určitým způsobem významné, a považoval za vhodné, aby se dochovaly v písemné podobě pro další generace. Dalším cílem předkládané diplomové práce je zodpovězení otázky, kdo měl v této době (symbolickou) moc určovat volný čas. Kvantitativní metody byly aplikovány při zpracování číselných údajů do tabulek a grafů, zejména v oblasti příloh. 26 Zábavný, vzdělávací a podpůrný spolek Baráčníků pro Mšeno a okolí, který byl založen v roce 1911, nebude v této práci více zmiňován, protože jeho úkolem bylo pomáhat sociálně slabým v nemoci a při úmrtí. Jednalo se tedy o spolek dobročinný, a ne volnočasový. 16

17 3 Úvod do dějin města Mšena za První republiky 3.1 Vznik republiky ve Mšeně Dne 28. října 1918 oznámili cestující odpoledním vlakem z Mělníka mšenským spoluobčanům zprávu o prohlášení samostatného Československého státu. První československý prapor byl vyvěšen na právě dostavovaném Fügnerově domě (budova Sokola). Pod vedením obuvníka Josefa Kudláčka také mšenští občané po vzoru mělnických strhávali císařské symboly. 27 Moc v okresech přešla do rukou již ustavených nebo se rychle ustavujících okresních národních výborů. 28 Sestavením Národní obrany byl pověřen náčelník místního Sokola Rudolf Kudláček. 29 Oslavy samostatnosti ve Mšeně započaly již 29. října 1918 v jednu hodinu odpoledne. Občané se shromáždili před radnicí a starosta Václav Hanuš přečetl nařízení Národního výboru československého národa jako vykonavatele státní svrchovanosti. Poté promluvil odborný učitel a pozdější ředitel školy ve Mšeně Josef Cinibulk. Po jeho projevu zazněla národní hymna a Hej, Slované. Večer byl pořádán slavnostní lampiónový průvod městem za zpěvu národních písní. Následující den byl také svátečním, lokomotivy vjížděly do stanic ověnčeny a poštovní schránky byly červenobíle natřeny. Kolem 7. hodiny František Janatka a Řezníček přinesli na náměstí před lékárnu, na místo, kde kdysi stával pranýř, rakouské černo-žluté prapory a obrazy Franze Josefa, Karla, Zity a Alžběty, které spálili na hranici SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Matrika občanů, jimžto bylo uděleno právo měšťanské v městě Mšeně, str KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky ( ). Díl první, Vznik, budování a zlatá léta republiky ( ). 2., opr. vyd. Praha: Libri, s. Dějiny českých zemí. ISBN str. 37.; V neděli byl zřízen ve Mšeně kvůli zachování pořádku Národní výbor, do něhož byli zvoleni za agrárníky občan Josef Mašek, za sociální demokraty Ludvík Slánský, za národní socialisty Bohumil Patočka, za sokoly Karel Kupec a Josef Cinibulk, za katolíky kaplan Jyka. In: Matrika občanů c. d., str Zastupitelstvu města došel přípis okresního hejtmanství o zřízení dobrovolné stráže k zabránění nepokojů. Zastupitelstvo se usneslo, vyzvat jednotu sokolskou a sbor dobrovolných hasičů, aby se do stráže přihlásili. In: Zápisy z městské rady z roku 1918, c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str

18 Veselí ve Mšeně neustalo ani v listopadu. V den výročí pobělohorské bitvy 31 se konal průvod městem s hudbou a lampióny. Před radnicí opět promluvil Cinibulk: Vzpomněl všech těch, kdo pro vlast krev svou a život obětovali a v dálné zemi opuštěni spí. V kostele svatého Martina na náměstí byly slouženy bohoslužby za vojáky, a i tady visel červenobílý prapor. Ve městě byly uspořádány sbírky ve prospěch vdov a sirotků po legionářích. 32 Přeživší vojáci se vraceli z bojišť, zatímco váleční zajatci 33 se loučili. 34 Konec roku přinesl Mšenským dvě události. Nejprve se prezident Tomáš Garrigue Masaryk navrátil do vlasti a mnoho mšenských občanů jelo ze Mšena do Prahy, aby toho byli svědky. Poté, o 9 dní později, byl otevřen Fügnerův dům (viz kapitola Sokol). 35 Nadšení obyvatelstva ze vzniku samostatného Československa záhy pominulo, když válečná a poválečná sociální krize neustupovala. Svůj podíl na tom měla bezpochyby pandemie tzv. španělské chřipky, přídělový systém, díky němuž bylo obyvatelstvo na hranici vyhladovění, a prudce rostoucí nezaměstnanost, v důsledku čehož se rozrůstala do gigantické míry lichva s potravinami, tzv. keťasení. 36 Nejinak tomu bylo i ve Mšeně. Rok 1918 i ten následující neznamenal pro obyvatele města Mšena jen radostné chvíle, ale provázely je i značné zásobovací problémy 37, nedodržování přídělů mouky, tuků aj., špatná jakost aprovizačních předmětů, přídělový systém chlebenky, cukřenky, tučenky, bitva na Bílé hoře; V den výročí bitvy na Bílé hoře bylo původně záměrem E. Beneše vyhlásit ustanovení československé vlády, tento den se měl stát dnem vzniku nového samostatného státu. In: OLIVOVÁ, Věra. Dějiny první republiky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. ISBN str vybráno Kč. 33 Do Mšena byli během války přiděleni Srbové jako zemědělští dělníci. 34 Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky ( ). Díl první. c. d. str Viz. SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Městské knihy ; Zápisy obecního zastupitelstva ; SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Protokoly městské rady a zastupitelstva ( ); Zápisy městské rady ; Zápisy z městské rady z roku 1917: Opakovaná nařízení okresního hejtmanství v Mělníku o zásobování obyvatelstva mlékem a sádlem, o dodávkách obilí, tuků, zabavování brambor aj. Tato nařízení nebylo možné vedením města naplnit, časté přípisy ve znění není možno dodati. V roce 1917 byl ve Mšeně založen polévkový ústav. Rokem 1918 se situace se zásobováním ještě zhoršila. Zápisy z městské rady a zastupitelstva obsahují zmínky například o snížení dávky chleba na polovinu, nebo se probírá seznam domácností, kterým se přidělí brambory. Množí se opětovné žádosti obyvatel o drahotní přídavky. 18

19 tabačenky, mýdlenky, uhlenky 38, stály se fronty na veškeré zboží. Problém byl nejen hlad, ale také tuberkulóza. Kvůli zásobovacím potížím města, kdy přídělový systém selhával, byla zvolena hospodářská rada. 39 V našem kraji nebyla situace tak vážná jako v okolních nezemědělských oblastech či městech 40, což dokládá zápis v kronice: byl prezident Masaryk s dcerou svou Alicí v údolí Kokořínském navštívit mlynáře Štampašského Kučeru, člověka ryzího charakteru, který pro čas války choť prezidentovu dařil potřebnými viktuáliemi Rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi vedly ke vzniku fenoménu tzv. batohového hospodářství. Městské obyvatelstvo se vypravovalo s nejrůznějšími zavazadly především v neděli na venkov za účelem získání potravin. 43 Tento jev byl patrný i ve Mšeně, kde místní kronikář zaznamenal následující: Houfy lidí s batohy přicházely a sousta do úst sháněly. Problém s keťasy a hladové bouře přiměly Národní shromáždění k celé sérii nařízení o regulaci zásobování, k urychlení řešení v otázce pozemkové reformy a vyvlastnění velkostatků, a v neposlední řadě k finanční odluce Československa od rakouské měny. 44 Národní shromáždění schválilo Rašínovy plány o kolkování bankovek. Ve Mšeně začala tato akce 3. března Fungovali při ní Úvěrní a spořitelní ústav a v sokolovně občané: Hanuš, Payer, Rokos, Kudra, Cejp. Z pondělí 3. března na úterý 4. března hlídali sokolové celou noc sebraných Kč. Soupis cenných papírů a jejich okolkování proběhlo 5. března, knížek 38 Potíže se zásobováním uhlím přetrvávaly až do roku Vlaky mívaly zpoždění 2 až 3 hodiny. In: Matrika občanů c. d., str Podivínský, Cejp, Böhm, Kalivoda, Mašek, Kupec, Janatka, Kozlík. 40 Viz k hospodářské situaci v zemi: OLIVOVÁ, Věra. Dějiny první republiky. c. d., str Viktuálie = z lat., potraviny. In: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, sv. str Matrika občanů c. d., str. 18.; Dne 1. srpna 1926 byla odhalena na mlýně ve Štampachu deska Františku Kučerovi, mlynáři. In: Matrika občanů c. d., str. 112.; Dne 22. září 1929 odhalena pamětní deska panu profesoru Pavlu Kučerovi na mlýně ve Štampachu. In: Matrika občanů c. d., str KUČERA, Rudolf. Život na příděl: válečná každodennost a politiky dělnické třídy v českých zemích Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s. Knižnice Dějin a současnosti; sv. 49. ISBN Str KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky ( ). Díl první. c. d. str

20 6. a 7. dubna. Zdejšímu učitelstvu a úřednictvu byla ze státních pokladen vyplacena čtvrtina mzdy k 1. březnu již v okolkovaných papírech. 45 Spolu se zákonem o měnové reformě byl schválen zákon o vytvoření zlatého pokladu republiky pro měnové účely. Zdroj drahých kovů představovala vlastní těžba, nákupy zlata v zahraničí, vypsání vnitřní valutové půjčky a také dary od obyvatelstva. 46 Dne 13. ledna 1919 proběhlo v Praze setkání anglických a amerických hostů s kapitánem Voskou, rodákem z Kutné Hory. Po jeho projevu sebrala Kutná Hora 1,5 q zlata a stříbra na zlatý poklad republiky. To zadalo podnět ke sbírání po celé vlasti. V mšenské škole bylo sebráno 2,1 kg drahých kovů, této akce se ujal učitel Bedřich Cejp. 47 Ke vzniku republiky se váže i reorganizace obecní samosprávy. Nejprve došlo ke změně volebního řádu podle demokratických ideálů. Hlasovací právo bylo všeobecné, rovné, tajné pro všechny osoby, muže i ženy starší 21 let, kteří měli v obci trvalé bydliště alespoň po dobu tří měsíců. Další změnou bylo zrušení nedemokratického měšťanského práva, avšak instituce čestných občanů (měšťanů) zůstala (viz kapitola ). Dřívější obecní výbor vystřídalo obecní zastupitelstvo. Z řad obecního zastupitelstva byla volena obecní (městská) rada (starosta, náměstek, radní). 48 Snaha po sjednocení a centralizaci veřejné správy vedla k přijetí župního zákona 29. února 1920, k jehož aktivování v českých zemích ale nedošlo. 49 Vydání župního zákona rozpoutalo mezi městy boj o sídlo žup. Náš okres byl přiřazen k župě Mladoboleslavské. V souvislosti s tímto děním zažádalo Mšeno o zřízení úřadu první instance (úřad okresní správy) a k tomuto účelu byla zvolena komise. 50 První 45 Matrika občanů c. d., str PRŮCHA, Václav a kol. Hospodářské a sociální dějiny Československa vyd. Brno: Doplněk, sv. ISBN X. 1. díl. Období str Matrika občanů c. d., str HLEDÍKOVÁ, Zdeňka, JANÁK, Jan a DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. [2. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s. ISBN str HRABCOVÁ, Lucie. Organizace veřejné správy v období první republiky [online]. Brno, 2006 [cit ]. Dostupné z: < Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce doc. JUDr. Karel Schelle, CSc. str Členy komise pro zřízení politického úřadu první instance byli: Rudolf Rokos (starosta), Václav Černý (respicient finanční stráže), Josef Mašek (obchodník), Ludvík Slánský (hostinský), Josef Vacek (obuvník), Karel Halman (přednosta), V. Picko (ředitel školy), Ed. Beneš (materialista), Jaroslav Živný (klempíř), 20

21 návrh na podniknutí kroků k získání okresu zazněl z úst Bohumila Marečka již v roce Avšak až v roce 1920 byla vyslána deputace vedená poslancem Josefem Vraným 52 k ministerskému radovi Dr. Bobkovi. 53 Případný politický úřad první instance zřízený ve Mšeně měl být určen pro oblast zahrnující obce: Mšeno, Skramouš, Sedlec, Stránku, Velký Újezd, Kaninu, Nebužely, Jenichov, Řepín, Živonín, Chorušice, Choroušky, Mělnické Vtelno, Radouň, Vysokou Libeň, Krpy, Kadlín, Zamachy, Šemanovice, Březinku, Kokořín, Bosyňi, Boreč, Doubravice, Kluky, Lobeč, Nosálov, Skalsko, Sudoměř, Trnovou, Vrátno, Skalsko, Dobřeň, Jestřebice, Libovice, Olešno, Sítnou, Tubož, Horní Vidin, Střezivojice, Housku, Kruh, Ledec, Truskavnu, Janovu Ves, Šedovice. 54 Přičiněním poslance Vraného se věc dostala ve formě návrhu do zasedání Národního shromáždění československého v roce Byla přijata a odkázána k projednání příslušnému ústavnímu výboru. 55 Ke zřízení mšenského okresu však nedošlo. Vedení města však tuto myšlenku na okres zcela nezavrhlo, znovu se k ní vrátilo při stavbě školy (viz kapitola 3.2). Později, v roce 1935, ve schůzi obecního zastupitelstva 20. prosince bylo usneseno podat žádost o zřízení expositury 56 okresního úřadu ve Mšeně. 57 František Rampuch (soukromník), František Mazanec (rolník), Bohumil Mareček (rolník), Bohumil Patočka (truhlář), Josef Králík (rolník), Bedřich Cejp (učitel), Josef Patočka (lakýrník), Josef Cinibulk (učitel). 51 Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Šéfredaktor Lidového deníku a Domoviny domkařů a malorolníků, člen Národního shromáždění, rodem ze Stránky. 53 Deputace ohledně získání okresu ve Mšeně vyslána také k okresnímu hejtmanovi. In: Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Souhlas projevily obce: Skramouš, Sedlec, Stránka, Velký Újezd, Kanina, Řepín, Choroušky, Kadlín, Šemanovice, Kokořín, Doubravice, Lobeč, Nosálov, Ledce. Proti byly obce: Bosyň, Skalsko, Jestřebice, Libovice, Olešno, Tubož, Houska, Kruh, Janova Ves, Šedovice. Polovinou pro Mšeno a pro Mělník: Březinka a Truskavna. Chorušice vyčkávaly, Zamachy odpověděly podmínečně. 55 Matrika občanů c. d., str Expositura = z lat., vedlejší, pobočný závod, pobočný úřad, hlavně oddělení úřadu, jež jest místně odloučeno od ostatních částí úřadu. In: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, sv. str Matrika občanů c. d., str. 251; Ohledně zřízení expositury okresního úřadu byla v roce 1936 deputace u ministra Černého. In: Matrika občanů c. d., str

22 3.2 Léta prosperity ve Mšeně Během konsolidující se první československé republiky se města za aktivní pomoci státu dokázala zbavit investičních dluhů z války, rozšířit a zmodernizovat svoji technickou infrastrukturu a markantně zkvalitnit poskytované sociální služby. 58 Dvacátá léta 20. století se rovněž ve Mšeně vyznačují modernizací a čilým stavebním ruchem. V této době byl vybudován vodovod, elektrifikováno město, zaveden telefon a vystavěny dvě nejvýraznější dominanty města škola a koupaliště. O těchto plánech se můžeme dočíst v Mělnických listech již 1. srpna Vodovod Záměr vybudovat ve Mšeně vodovod je zjevný již během války, kdy byl založen fond na stavbu vodovodu. 60 V době nouze však byly prostředky v něm uložené použity na nákup obilí nebo upsány na půjčku Národní svobody. 61 Realizaci tohoto projektu tak bylo nutné odložit až do dob poválečných. Vedení obce zahájilo aktivitu hned v lednu roku 1919, kdy bylo usneseno podat ministerstvu návrh na stavbu vodovodu. 62 Nejprve bylo jednáno o připojení se ke kaninskému vodovodu. 63 Kanina odpověděla kladně, a tak byla zvolena vodovodní komise. 64 Již v prosinci byl vypracován návrh smlouvy na stavbu, udržování a správu vodovodu a poté bylo přikročeno ke zkoušce velikosti a síly pramenů. 65 Na začátku roku 1920 byla provedena zkouška 58 MAIER, Karel. Hospodaření a rozvoj českých měst Vyd. 1. Praha: Academia, s. Česká matice technická; roč. 110, č. spisu 500. ISBN Str překvapivší válka světová další pokusy přerušila. Poslední dobou mluví se o tom, aby město naše připojilo se k vodovodu obce Kaninské...Dalším úkolem naším byla by elektrisace Neméně důležitým činitelem bude i zřízení státního meziměstského telefonu Dále nutno se postarati o důkladnou opravu radniční budovy Později bude třeba pomýšleti i na stavbu slušného důstojného městského chudobince a chorobince In: SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 17. Ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápisy z roku Obecní statek měšťanský odvedl obecní pokladně Kč na založení fondu na vodovod. 61 Zápisy městské rady c. d., Zápisy z roku Na nákup obilí použito Kč. Na 4 % půjčku Národní svobody usneseno upsat Kč. Schváleno zastupitelstvem ve schůzi Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Žádá za to Kč. 65 Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne ; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne

23 ohledně množství vody v kaninské studni 66 a podána žádost na vodovodní oddělení zemědělské rady, aby vyslalo znalce k podání dobrozdání ohledně kvality vody. Přes pokročilá jednání nakonec k realizaci tohoto záměru nedošlo. 67 Další možností v otázce vybudování vodovodu bylo odčerpávat vodu z dosavadního zdroje na Šibenci 68, ale nakonec se prosadil návrh Augustina Podivínského odebírat vodu ze Stříbrníku. Znovu byl proveden rozbor vody a zpracován rozpočet. 69 Ke stavbě vodovodu bylo přistoupeno za účasti obce Sedlec, která se zavázala, že přispěje na stavbu vodovodu kvótou podle daňového předpisu a na udržování bude přispívat podle počtu obyvatel a dobytka. Přípravné práce ke stavbě vodovodu započaly hloubením jímky u Stříbrníku, které bylo svěřeno firmě Antonín Kunc v Hranicích filiálka v Praze. 70 Ke stavbě vodovodu byl dodán rozpočet firmou Kunc a rozhodnuto o půjčce nejméně Kč. 71 Dne 12. září 1921 se začalo s pokládáním rour a stavbou rezervoáru městského vodovodu. 72 Obec si vymohla vyvlastnění Stříbrníku, a tím si zajistila pitnou vodu pro vodovod. Z myšlenky využití vodní síly Pšovky jako pohonu čerpadla a k tomuto účelu zakoupení mlýnu ve Vojtěchodole, náležejícího panství stráneckých Augustiniánů nakonec sešlo. 73 Namísto zamýšlené vodní síly bylo využito elektrického proudu (elektromotory). K tomuto rozhodnutí napomohly právě probíhající debaty o elektrifikaci celého okresu během tří až čtyř let. Na základě toho, že město zamýšlelo čerpat vodu ze Stříbrníku 66 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne ; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Návrh, aby se přikročilo ke stavbě pouze tehdy, když obec dostane nejméně 40 % státní subvenci na stavbu.; Nakonec si obec vypůjčila Kč u Úvěrního a spořitelního ústavu ve Mšeně. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str. 19; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Koupě mlýna s příslušenstvím ve Vojtěchodole č. p. 23 za ; Matrika občanů c. d., str

24 elektrickým proudem, bylo docíleno i zavedení elektrické sítě až do města (viz Elektrifikace města). 74 V prvním čtvrtletí roku 1922 byla schválena okresní správní komisí výpůjčka Kč na stavbu vodovodu a úmluva mezi Mšenem a Sedlcí. Byl vypracován bakteriologický rozbor vody a vypsán konkurz na zadání stavby vodovodu. Úžeji byly vybrány k realizaci vodovodu firmy: Ing. Sviták a spol. Karlín (přijde Kč), Ing. Jaroslav Matička Karlín ( Kč) a Antonín Kunz akciová společnost Praha ( Kč). 75 Nakonec byla stavba vodovodu Mšeno Sedlec zadána firmě V. Sviták a spol. Karlín pro rozepře s firmou Kunz. 76 Neshody kvůli stavbě vodovodu panovaly také mezi zastupiteli. Dne 1. září 1922 rezignovalo 11 členů zastupitelstva (viz kapitola 3.4 Komunální volby politická situace ve Mšeně). 77 Stavba skupinového vodovodu Mšeno Sedlec a okolí byla dokončena v září Za První republiky se podílel stát na realizaci vodovodu a obvykle nejvýše 35 % stavebních nákladů. U skupinových vodovodů bylo možné získat celkovou investiční dotaci i větší než 50 %. 78 Celkový náklad činil Kč. Ministerstvo zemědělství poskytlo 25 %, ministerstvo zdravotnictví 18 % a zemský výbor 15 % subvence. Ministerstvo zemědělství slíbilo ještě 5 % po kolaudaci. Tím celá subvence činila 63 %. Voda tekla poprvé 10. listopadu Práce vedl zástupce firmy Sviták, inženýr Karel Šmíd, železobetonové práce provedla firma Hlava, strojní zařízení dodaly Českomoravská-Kolben a Janda Radotín. Délka výtlačného potrubí od Stříbrníku k rezervoáru činila m a hydrostatický tlak 17,2 at. Vodojem pojal hl vody a doba čerpání k jeho naplnění byla 10 h. Později se k vodovodu připojily obce Skramouš, Vrátno, Trnová, Kluky, Boreč, Nebužely, Živonín, Ostrý, Ledce, Stránka, Lobeč a Střemy aj. (viz Tabulka 1). 79 Vodoprávní kolaudace vodovodu byla provedena 4. června 1925 a technickoekonomická ve dnech 30. června a 1. července Již o rok později se objevily velké potíže obce kvůli půjčce na stavbu vodovodu, neboť připojené obce nesplácely včas 74 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne , , Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne , Svým chováním a postupem byli překážkou stavby vodovodu. Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne MAIER, Karel. Hospodaření a rozvoj českých měst c. d., str Matrika občanů c. d., str. 47,

25 svůj díl. 80 Obec však nesužovaly problémy pouze kolem vodovodu. Další těžkosti způsobovala chybějící kanalizace, kvůli čemuž se často objevovaly různé epidemické nemoci, protože občané nedodržovali zdravotních předpisů a splašky vylévali z domů přímo na ulici. 81 Ačkoliv stavba vodovodu finančně zatížila město Mšeno, svou rozlehlostí byl tento vodovod na druhém místě v celé republice. Zemědělská rada prezentovala skupinový vodovod Mšeno Sedlec na výstavě soudobé kultury v Brně. 82 Zájem o tento objekt projevila i výprava inženýrů a techniků z Polska. 83 Ve 30. letech upřelo svou pozornost ke skupinovému vodovodu dokonce hlavní město Praha, které chtělo odvádět vodu z Kokořínska pro Pražskou vodárnu. Obec však proti úmyslu Prahy odebírat vodu ze Stříbrníku protestovala, protože by tím utrpělo široké okolí, kam byla voda potrubím ze Stříbrníku přiváděna Matrika občanů c. d., str. 97, 109.; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Bylo to v roce Matrika občanů c. d., str Výprava přijela do Mšena Matrika občanů c. d., str Dne se na náměstí ve Mšeně konala protestní akce s táborem lidu proti zmiňovanému záměru hlavního města Prahy. Zanedlouho vypukl požár u Stříbrníku. Na pomoc přijeli i hasiči z německých obcí. Požár byl uhašen a škoda nebyla velká. V odůvodnění k negativnímu stanovisku ohledně výstavby vodovodu pro Prahu v roce 1935, uvádí starosta města (jímána voda z říčky Pšovky): Národohospodářská ztráta, kterou by celé Kokořínsko uskutečněním pražského projektu utrpěla byla by ve smyslu záhuby turistického ruchu do tohoto kraje nedozírná. Počet návštěvníků hradu Kokořína, jdoucí do desetitisíců, je na druhém místě po Bezdězu. Mšeno vydalo od nějakých 35 let přes 60 tisíc na propagaci tohoto čarovného kraje, upravovalo v něm turistické cesty a orientaci, aby příliv pasantů i hostů trvalých početně rozmnožilo. Oprava hradu, stavba několika vil i hotelů, úprava hostinců ve Mšeně, na dole i ve všech obcích na periferii údolí, založení čtyř koupališť: ve Lhotce, na Harasově, pod Hradem a ve Mšeně, svědčí o čilé frekvenci do požehnaného tohoto území. Majitelé pozemků od Lhotky až po Ráj tedy v délce dvakrát 25 km utrpěli by škod nenahraditelných, protože víc by se už v údolí, kde vyrůstala tak utěšená letní villegiatura patrně stavěti nesmělo. Mšeno samo postiženo by bylo v té kalamitě ukrutně. 15 jeho hostinců a celá řada obchodů prosperuje jedině z přílivu hostí a pasantů. Mšeno pro nedostatek vody nemá možností rozvoje průmyslového a bude-li mu i ten krapet vody, co má, vzat pohyne nejen jeho zemědělství ale i krása krajinná, takže zničen bude turistický příliv peněz do Mšena. Po poklesu turistické frekvence ztratí ještě i těch pár vlaků co má a vrženo bude zas o etapu pokroku na nedozírnou dobu zpět 25

26 Období Tabulka 1 - Přehled skupinového vodovodu Mšeno Sedlec 85 Postavena větev: I. Větev Mšeno, Sedlec 1924 II. Větev Skramouš, Vrátno, Trnová, Kluky, dvůr Končiny, dvůr Žebice, Boreč III. Větev Ostré, Ledce, Stránka, Nebužely, Živonín, Lobeč IIIa. Větev Střemy, Choroušky, Hradsko IV. Větev Jestřebice, Šemánovice, Březinka, Truskavna, Sítná, Kokořín, Janova Ves, Bosyně, Vysoká, Dobřeň, Horní Vidim, Dolní Vidim, Osinalice, Doubravice Elektrifikace města Podporu v oblasti energetiky zahájil stát neprodleně po skončení války. Byl vydán zákon číslo 438/1919 Sb. zák. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace. V roce 1920 byly stanoveny podmínky pro provádění soustavné elektrizace, včetně proudových soustav pro dálkové a místní sítě, pravidla pro rozmísťování elektráren, zásady pro činnost všeužitečných elektrárenských společností a jejich spolupráci a koordinaci při zásobování odběratelů. 86 Elektrifikace města Mšena je úzce spjata se stavbou vodovodu, která ji přinejmenším uspíšila. Koncem roku 1921 měl mšenský starosta Rudolf Rokos schůzku s okresním starostou Novým, který mu sdělil, že se jedná o elektrizaci celého okresu během 3-4 let. Na základě toho, že město Mšeno v tu chvíli zamýšlelo čerpat vodu ze Stříbrníka elektrickým proudem, byla podána žádost okresní správní komisi o zavedení elektrického vedení až do Mšena, a tím mělo být docíleno zapojení města do elektrické distribuční sítě. 87 Koncem roku 1922 přistoupilo město Mšeno za člena do Elektrárenského svazu okresů středočeských, s. r. o. (ESOS) 88 a obecní zastupitelstvo rozhodlo, že se Mšeno připojí na primární elektrickou linku a vystaví sekundární městskou síť. 89 V návaznosti 85 Matrika občanů c. d., str MAIER, Karel. Hospodaření a rozvoj českých měst c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Členský podíl činil Kč. 89 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Náklad k rozvedení proudu po městě, odhadovaný dle rozpočtu firmou Siemens a spol. v Praze na Kč uhradí se: Kč zadrženými bývalou správou obecního statku měšťanského a výpůjčkou Kč u Úvěrního a spořitelního ústavu ve Mšeně na 20letý úmor. 26

27 na to Okresní správní výbor povolil zavedení primární elektrické linky 90 z Mělníka do Mšena a město vypsalo ofertní řízení na elektrizaci. 91 Nejlevnější nabídku zaslala firma František Křižík (97 516,8 Kč), a proto obecní zastupitelstvo zadalo 21. srpna 1923 stavbu elektrické sítě po městě této firmě. 92 Mšenské ulice se poprvé rozsvítily na 28. října Na elektrizaci města byla uzavřena výpůjčka Kč u zdejšího spořitelního a záložního spolku (Reifeisenka). 94 Elektrickou (tzv. domovní) instalaci na radnici a v chudobinci provedla firma Jecelín, ve škole a v sokolovně ji instaloval František Černý. 95 Bohumil Jecelín získal elektrotechnickou koncesi, jelikož obec musela mít pro elektrickou síť koncesovaného elektrotechnika. 96 Elektrické osvětlení nádražní budovy provedla svým nákladem kampelička až v roce Telefon Stejně tak, jako u vodovodu, zamýšlelo vedení obce zavést telefonní síť ještě v průběhu války. V roce 1918 byla podána žádost o zřízení telefonní sítě za Kč. Avšak Ředitelství pošt a telegrafů na tuto žádost odpovědělo negativně z důvodu nedostatku materiálu. 98 Posunu v této věci se Mšeno dočkalo až v roce 1920, kdy okresní správní komise v Mělníku povolila 50 % subvenci k instalaci telefonního vedení. 99 Byla zvolena komise pro 90 z elektrárny v Trmicích u Ústí nad Labem 91 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str V primární sítí bylo napětí voltů, v sekundární 220 voltů. Cena jedné kw/h za proud k svícení stála konzumenta 4 Kč a jedna kw/h za proud pro hnaní strojů 3 Kč. 94 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Josef Kokeš si vzal půjčku Kč na své jméno na 20 let, protože podle zákona se obec nemůže stát členem Reifeisenky. Částka byla nakonec upravena na Kč. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Později byla částka rozšířena na Kč. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápisy ze dne a Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zavedení elektrického světla do radnice provedla firma Jecelín za Kč a do chudobince za Kč. In: Matrika občanů c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne

28 zřízení telefonu ve Mšeně. 100 Dále byla uskutečněna dobrovolná sbírka příspěvků na telefon. 101 Zbytek finančních prostředků pro telefon byl získán upsáním Kč na 6 % investiční půjčku. 102 Problém byl také s umístěním telefonu. Prvotní plán byl přestěhovat poštu do radnice na místo, kde byla dříve první třída obecné školy, a telefon situovat do knihovny. 103 Nakonec byla 25. května 1924 odevzdána veřejné dopravě telefonní hovorna umístěná při poštovním úřadě a zřízeny byly i soukromé stanice. 104 Zavedení telefonní sítě do Mšena si vyžádalo náklad Kč Škola Nejnáročnější a zároveň nejzdlouhavější byla pro město Mšeno stavba školy mšenského zámku, jak ji označil Josef Tichý. 106 Původní mšenská škola byla umístěna v Karlově ulici č. p Jednalo se o malebné dřevěné staveníčko s menší vížkou. Později byla postavená nová obecná škola v Jetsemanské zahradě v těsné blízkosti kostela sv. Jana (dnes hasičská zbrojnice). Tato stará škola sloužila pro výuku až do doby, kdy byla vystavěna nová školní budova u nádraží. 107 Za První republiky se ujal československý stát financování provozu škol včetně platů učitelů a zaměstnanců. Rovněž při výstavbě nových škol zastával stát významnou úlohu investora na rozdíl od předchozí praxe za monarchie. 108 První návrh na stavbu školy padl v obecním zastupitelstvu v souvislosti s žádostí Okresní školní rady v Mělníku o rozdělení školy měšťanské od škol obecných v roce 100 Josef Kříž, Augustín Podivínský, Antonín Šimon, Karel Halman, Josef Cinibulk. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Výběrčími se stali Klouda a Fidler. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne TICHÝ, Josef. Kapitoly z kroniky českého města, 600 let Mšena. Vydal MNV Mšeno, 1967, E-6*77221, str CINIBULK, Jos. B., ed. 50 let spolku Romanova, rodáků a přátel Mšena a okolí v Praze: V Praze: Spolek Romanov, s. Str MAIER, Karel. Hospodaření a rozvoj českých měst c. d., str

29 Již v prosinci téhož roku dostal tento návrh konkrétní podobu. Byla přislíbena okresní subvence v 2/3 výši nákladu. Novou školní budovu bylo zamýšleno umístit na farské zahradě. Plány a rozpočet byly zadány k vypracování architektu Novákovi z Mělníka. Zastupitelstvo k tomuto účelu zvolilo komisi 110, která spolupracovala v této věci s místní školní radou. 111 Místní farář František Pecina však podal námitku proti stavbě školy na farské zahradě, v důsledku čehož bylo rozhodnuto, že se od místa na farské zahradě upustí, a bylo navrženo místo u nádraží. 112 Dne 19. března 1920 přivezl stavitel Novák z Mělníka plány na stavbu školy. 113 Výběr nového stavebního místa pro školu nebyl jednoduchý, jeden návrh střídal druhý, pomýšlelo se i na vyvlastnění farské zahrady, což bylo zamítnuto, protože by to trvalo příliš dlouho. Nakonec se rozřešení o stavebním místě přenechalo komisi zemské školní rady. 114 Stavba školy měla i své odpůrce. Proti jejímu umístění na farské zahradě podal námitku místní farář. Protestovalo i 330 mšenských občanů, kteří dokonce podali protest k okresní správní komisi. 115 Ta na to zareagovala zamítnutím této stížnosti. 116 Na začátku roku 1921 došel přípis okresní správní komise o závazném poskytnutí 2/3 subvence na stavbu nové budovy občanské školy, který byl uložen v trezoru. 117 Zbýval ještě problém s výběrem vhodného stavebního místa. V úvahu připadalo místo při hlavní silnici u nádraží na polích náležejících Františku Benešovi z Uherského Hradiště a Štěpánu Janatkovi ze Mšena. Možnosti k získání pozemku se zdály být dvě. Buď vyvlastnit pozemek, což by se mohlo protáhnout až na dva roky, pokud by majitel podal odvolání, nebo pozemek koupit z volné ruky za co možná nejnižší cenu. Bylo rozhodnuto pozemek o výměře kolem 4 korců koupit. Majitelům byla navržena cena 5 Kč za 1 m² a Štěpán Janatka i Zdeňka 109 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Zápisy městské rady c. d., Zápisy ze dne ; Patočka, Živný, Pokorný, Hanzlík, Halman, Zabilanský 111 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne ; Staviteli Novákovi za plány na novou školní budovu zaplaceno Kč za 1/3 účtu. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne

30 Benešová s cenou souhlasili. 118 Město Mšeno si muselo vzít půjčku Kč na koupi pozemku nové školní budovy. 119 Všechny dosavadní plány obce ohledně nové školní budovy byly však zmařeny okresním správním výborem, který zrušil svůj závazek ohledně 2/3 subvence. 120 Obecní zastupitelstvo podalo proti tomuto jednání protest k Zemskému správnímu výboru, ten jej však zamítl s vysvětlením, že odmítnutí poskytnutí subvence zavinilo 330 protestujících občanů s inspirátorem Podivínským. Byla tedy podána žádost o subvenci alespoň k restauraci staré školní budovy. 121 O rok později se znovu rozběhla jednání ohledně stavby nové budovy pro školu. Věci se ujal Josef Cinibulk a znovu požádal okresní správní komisi o subvenci na stavbu. Okresní správní komise povolila 2/3 subvenci na stavbu nové školy, ovšem vymínila si podmínku, že si sama přepracuje plány, aby stavba nebyla tak nákladná. Opětovně se rozběhly diskuze kolem vhodného místa, neboť na původním místě by byla budova příliš zapadlá. 122 Později bylo rozhodnuto, že by měl být zvolen rychlý postup vzhledem ke kladnému postoji okresní správní komise k subvencování projektu a s ohledem na předchozí zkušenost. Bylo usneseno, aby se nová škola stavěla na místě původně určeném a již zemskou školní radou schváleném. Dále bylo přijato rozhodnutí nakoupit nebo případně vyvlastnit tyto pozemky. 123 Potřebné peníze byly opatřeny u zdejšího Úvěrního a spořitelního ústavu za podmínek platných pro půjčku na stavbu vodovodu. 124 Okresní správní komise pověřila vypracováním nových plánů architekta Dr. A. Liebschera z Mělníka. 125 Dne 25. května 1924 školní komise a architekt rozhodli postavit školu při hlavní Vrátenské silnici na polích patřících Františku Benešovi z Uherského Hradiště a Štěpánu Janatkovi ze Mšena 126, protože je toto místo ideální 118 Zápisy městské rady c. d., Zápisy ze dne ; ; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápisy ze dne ; ; Matrika občanů c. d., str Za školní pozemek zaplatilo se Františku Benešovi a Štěpánu Janatkovi ze Mšena Kč. In: Matrika občanů c. d., str. 112.; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne

31 a zaručuje všechny podmínky potřebné pro moderní školu. Vyhlédnuté pozemky vyměřil a nivelizoval inženýr Císař z Mělníka. Na stavbě školy se mohli podílet nezaměstnaní za částku 9 Kč denně (vyplácelo ministerstvo sociální péče). 127 Do komise pro stavbu nové školní budovy byli jmenováni: Josef Cinibulk, Josef Šimáně a Josef Kalivoda, 6 členů jmenovala Okresní správní komise. 128 Mezi okresní správní komisí a městem Mšenem došlo k úmluvě, že bude-li ve Mšeně do 15 let zřízen samostatný okres, vrátí město Mšeno bezúročně 2/3 podporu, jež okresní správní komise k této stavbě hotově vyplatí. 129 Plány na novou školní budovu od architekta Liebschera z Mělníka nebyly schváleny. 130 Zásluhou Bedřicha Cejpa 131 požádala obec architekta Františka Cuce z Prahy o zhotovení nových náčrtů 132, které již byly schváleny 133, a vzápětí byl architekt pověřen vypracováním detailních plánů a rozpočtu. Celkový rozpočet na stavbu školy činil Kč Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str. 87.; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápisy ze dne , O tom, že Mšeno usiluje v přítomné době o získání okresu se psalo v Mělnických listech již v roce In: SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 2. Číslo 5. Ze dne Jeho řešení do čtverce s tělocvičnou uprostřed nebylo považováno za vhodné a bylo příliš nákladné. Stavba samotné školní budovy by si vyžádala náklad Kč, kanalizace Kč a vodovod, ústřední topení a elektřina dalších Kč. Celkové náklady by činily Kč. In: RŮŽIČKA, Jan. Kultura a architektura Mšena u Mělníka ve 20. století. Ústí nad Labem, Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústav humanitních studií. Katedra historie. Vedoucí práce Mgr. Jan Kilián. Str Bedřich Cejp zjistil, že se podle projektu architekta Cuce z Prahy má realizovat školní budova v Mladé Boleslavi. Informoval se tedy v Boleslavi u okresního školního inspektora K. Lellnera o řešení této budovy zmíněným architektem Cucem. Projektovaná škola v Mladé Boleslavi odpovídala mšenským požadavkům. Kompletní rozpočet na stavbu školy v podání architekta Cuce činil Kč, což byla polovina ceny architekta Liebschera. In: RŮŽIČKA, Jan. Kultura a architektura Mšena c. d., str Matrika občanů c. d., str. 94.; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápisy ze dne a Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str. 103; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Plány i rozpočet schváleny. 31

32 Opětovně zásluhou Bedřicha Cejpa si obec vypůjčila u Okresní hospodářské záložny na Mělníku Kč při 6 % úroku na stavbu školy. 135 Okresní správní komise nebyla sama schopna obstarat úvěr na stavbu školy, tudíž Bedřich Cejp opatřil další úvěr v Katusicích u okresní občanské záložny ve výši Kč s úrokem 6,5 % a úmorem 30,5 roku. 136 Místní kampelička poskytla obci další půjčku v částce Kč. 137 Na stavbě se také finančně podílely okolní vesnice Stránka, Velký Újezd a Kanina. 138 Další překážka, která pozdržela stavbu školy, se objevila v roce 1926, když obec Vysoká Libeň protestovala proti finanční podpoře okresu a nechtěla přispívat okresními přirážkami na mšenskou školu, protože sama na svou dvoutřídní obecnou školu za Kč podporu okresu nedostala, a navíc budova nové školy ve Mšeně bude sloužit pro občanskou i obecnou školu, a tudíž by mělo Mšeno zaplatit peníze připadající na obecnou školu bez okresní subvence. Zdálo se, že za touto akcí stáli vlivní mělničtí občané, kteří neměli zájem na modernizaci města Mšena, a tím dosažení statutu okresního města. 139 Zprvu bylo jednání s Vysokou Libní marné, ale nakonec zásluhou Bedřicha Cejpa Vysoká Libeň protest odvolala, když jí bylo nabídnuto Kč z Maškova fondu (peníze určené pro vnitřní vybavení budovy). 140 Stavba školy byla zadána architektu Fléglovi z Prahy Vinohrad a již 20. září 1926 se začaly kopat základy nové školní budovy. 141 Základní stavební kámen byl položen 19. října Návrh, aby byla budova nové školy ve Mšeně pojmenována Masarykova škola, podal starosta Václav Nový z Choroušek (předseda okresní správní komise), i když autorem myšlenky byl spíše Josef Cinibulk. 143 Prezident republiky tento název musel schválit Matrika občanů c. d., str. 91.; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápisy ze dne a Matrika občanů c. d., str. 109.; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápisy ze dne Matrika občanů c. d., str RŮŽIČKA, Jan. Kultura a architektura Mšena c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str. 113.; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str RŮŽIČKA, Jan. Kultura a architektura Mšena c. d., str 16.; In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne

33 V nové škole byly zřízeny místnosti i pro mateřskou školu. 145 Návrh Josefa Cinibulka o umístění lidových lázní ve školní budově nebyl realizován z důvodu nízké finanční podpory ze strany ministerstva zdravotnictví, která činila pouze 15 % celkových nákladů. 146 Do parku před školou zakoupila Julie Píšková pomník prezidenta od sochaře Řeháka. Ten se inspiroval pomníkem profesora Pekárka, vytvořeným pro Masarykovo nádraží v Praze. 147 Otevření Masarykovy školy 148 se konalo 2. září 1928 a bylo doprovázeno velkou slavností. V předvečer sehráli ochotníci divadelní představení Za svobodu. Odpoledne byl vypraven od staré školy průvod v čele se selskou jízdou, dále se průvodu účastnila krojová družina, sokolstvo VII. okrsku župy, Mšenská župa hasičská, legionáři okresu Mělnického a místní spolky. Průvod se nejprve zastavil před bytem Julie Píškové, kde zástupci obce poděkovali za finanční podporu školy. Dále průvod pokračoval až ke škole, kde byla zahájena slavnost fanfárami z opery Libuše. U pomníku prezidenta stáli legionáři a krojová družina. Rudolf Líbal přednesl báseň, kterou věnoval nové škole básník Klášterský. Poté byly z balkónu proneseny projevy. 149 Slavnosti se zúčastnilo téměř 170 hostů. 150 Za zvuků státní hymny byl odhalen první pomník Masarykův na okrese, sbor zpívá Smetanův slavnostní sbor. Obecenstvo prohlíží budovu. V slavnostním sále byl vzdán hold prezidentovi a poslán mu telegrafický pozdrav do Topolčan. Zde také byla oceněna 145 Uvolněn vklad uložený na knížce fondu pro zřízení mateřské školky v hodnotě Kč. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str. 148, 161.; V zastupitelstvu se jednalo o koupání dětí. Počítalo se s tím, že o to bude postaráno v nové škole pro školní děti. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; V zastupitelstvu jednáno o ceníku pro lidové lázně v novostavbě školy. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Projevy pronesli: ředitel měšťanských škol Josef Cinibulk, doktor Říha komisař Okresní správy politické, K. Tichý okresní školní inspektor, Antonín Sakař ředitel měšťanské školy z Mělníka, poslanec Jan Dubický, K. Nový okresní starosta, Josef Šimáně starosta města, K. Halman předseda místní školní rady, slavnostní řečník doktor František Žilka profesor Husovy fakulty 150 Na režii se vybíraly 3 Kč a vybralo se 500 Kč. Důležití hosté: starosta Mělníka Tykal, zástupce města Bělé, okresní školní inspektor ve výslužbě a bývalý ředitel škol ve Mšeně A. Marčan, senátor a prezident Škodových závodů Šimonek, zástupce zemské školní rady Šíp a župní tajemník Volné myšlenky Kalina. 33

34 blahovůle starosty okresu K. Nového, věnována školství na Mělnicku, a zvláště Masarykově škole ve Mšeně. Obraz K. Nového, manželů Píškových, Josefa Šimáně a řídícího učitele Bedřicha Cejpa zavěšeny na stěny slavnostního sálu. Všichni trpce neseme, že na obraz ředitele Josefa Cinibulka bylo zapomenuto, ač on má nehynoucí zásluhu o stavbu školy a všechen čas jí věnoval. Bez Cinibulka nebylo by nové školy. Známá skromnost tohoto vynikajícího občana byla příčinou tohoto opomenutí. 151 Slavnost zakončila taneční zábava v sokolovně. 152 Obrázek 1 - Masarykův pomník před školou, fotografie z roku 1948 Celkový účet architekta Flégla za stavbu školy činil Kč. Tento účet zrevidoval projektant stavby architekt Cuc a došel ke konečné sumě Kč. Nový školní rok začal 1. září 1928 ve staré školní budově, protože mezi obcí a architektem Fléglem došlo k neshodám. Stavbě byl vytýkán špatný kryt na střechách, špatné podlahy, 153 snížení celé budovy o 30 cm, 154 čímž se okna v levé části suterénu dostala pod horizont okolí, kromě 151 Dne byl Josef Cinibulk oceněn a jeho obraz byl předán škole a zavěšen v slavnostním sále. In: Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápisy ze dne a

35 toho nalezla obecní komise i jiné menší vady, 155 načež architekt přijel i s projektantem stavby do Mšena, menší chyby dal opravit a zavázal se, že o příštích prázdninách uvede střechu a podlahy do pořádku a též odstraní ostatní vady. Dne 13. září začalo stěhování ze staré školy do nové budovy, v níž byla zahájena výuka 17. září Pro udržení čistoty v Masarykově škole, zavedly učitelské sbory přezouvání dětí v dolních šatnách. Toto hygienické opatření vyvolalo zprvu odpor u některých rodičů. 156 Ředitelství státních drah v Hradci Králové od 1. září 1930 zavedlo ze Lhotky do Mšena vlak, aby děti z vesnic mohly jezdit do školy ve Mšeně. Důsledek tohoto rozhodnutí se ukázal hned při zápisu do školy, zapsali se žáci a žákyně i z Nebužel, Jenichova, Živonína a Řepína. Počet dětí navštěvujících školu ve Mšeně rapidně vzrostl (viz Tabulka 2 - Počet dětí navštěvujících Masarykovu školu). 157 Všechny dluhy uzavřené na stavbu školy převzalo 1. července 1936 kuratorium pomocného fondu obcí. 158 Tabulka 2 - Počet dětí navštěvujících Masarykovu školu Rok Měšťanská škola chlapecká Měšťanská škola dívčí Čtvrtý ročník (jednoroční Obecná škola chlapecká Obecná škola dívčí Celkem v Masarykově škole učební kurz) Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str

36 Obrázek 2 - Budova Masarykovy školy ve Mšeně v roce Měšťanský statek vs. město (městské lázně) Celá 20. léta 20. století provázel město Mšeno nekonečný spor o měšťanský statek. Tento konflikt vznikl mezi městem Mšenem a mšenskými měšťany 159 v důsledku vydání zákona 17. července , jímž se obecní statek měšťanský měl připojit k obecnímu kmenovému jmění. 161 V pramenech se píše: Nešťastné spory obce s měšťany povstaly 159 Měšťan = Od občanů sluší se rozeznávati měšťany; ty máme pouze v městech a městysech, a mohou se jimi nyní státi pouze příslušníci obce, a i tito pouze pro osobu svou. In: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, sv. čechy danseur. Str. 564.; Lukáš Fasora ve své publikaci definuje měšťanskou identitu podle Jürgena Kocky a uvádí, že základem je povědomí o sounáležitosti s městem a hrdost na vlastní samostatnost. Mezi další znaky zahrnuje spolkovou činnost, trávení volného času, způsob bydlení, navazování a udržování sociálních vazeb a jiné. V souvislosti s odlišným prostředím maloměsta v habsburské říši však upozorňuje na vhodnější charakteristiku historiků kolem Lothara Galla, kteří definují měšťanstvo jako všechny ty, kteří jsou držiteli aktivního volebního práva v komunální politice. In: FASORA, Lukáš. Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, s. ISBN Str /1919 Sb. Zákon ze dne 17. července 1919, kterým se mění obecní statek v kmenové obecní jmění. In: Sbírka zákonů a nařízení státu československého. V Praze. Státní tiskárna str Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne

37 z viny měšťanů, a to proto, že tito neuznali po převratu v demokratickém státě, že jsou si všichni občané rovni a že měšťanské výsady dnes jsou již nezákonné. Například občan měl za 120 Kč ve veřejné dražbě tři až čtyři metry dříví, kdežto měšťan mohl míti a měl také za tyto peníze až 20 metrů dříví. 162 Zdá se, že kořeny této rozepře jsou hlubší a sahají až do dávné minulosti. Josef Tichý uvádí ve své publikaci 163, že předhistorie sporu začíná již v době Karla IV. 164, kdy obci Mšenu patřily lesy, pole a jiné nemovitosti, z nichž náležel podíl všem měšťanům. Za Josefa II. (v důsledku katastrálního měření) byla všechna tato práva zdaněna. Správou byli pověřeni volení členové a vyšší dozor příslušel vrchnosti v Lobči. K prvnímu sporu mezi magistrátem 165 a měšťany došlo roku 1825, trval deset let a byl ukončen rozdělením obecního jmění. Obec získala sýpku a radnici, měšťané dostali lesy, pole, pozemky a stavby. Od této doby se obecní jmění nazývalo měšťanským statkem. 166 Tento rozsudek ulehčil pouze vrchnosti a vedl jen k umocnění konfliktů mezi obcí a měšťany po celé 19. století. Neshody vyvrcholily právě za První republiky. 162 In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Podle pravidel z roku 1894 dohlížitelé nad cihelnou obdrží 10 % z čistého zisku. Tato výplata musí být schválena městskou radou. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne TICHÝ, Josef. Kapitoly z kroniky c. d., str Darovací listina Karla IV.: Protože my, jakožto král český, předpověděným lidem, v městečku Mšeně řečeném, bydlejícím, dědicům i jejich potomkům časy věčnými neomylně a nebo ližto ne opatrně a to zdravé mysli rozvážení majíce, tuto milost učiniti umínili jsme, že všecky lesy, pastvy i také obce, kteréž od starodávna k nim náležaly i ty, kteréž někdy poctivý Theodoricus, biskup mindenský jim odňal a pobral, aby ti lesové a pastvy i také obce k předpověděnému městečku a k lidem v něm bydlejícím, bez všelijakých poplatkův, tudíž bez každé překážky i odporu kterýchžkolivěk lidí na věčnost příslušali. In: TICHÝ, Josef. Kapitoly z kroniky c. d., str Magistrát ve smyslu dohledu nad hospodářstvím statku měšťanského spolu s reprezentanty obce. Po zrušení magistrátu tato působnost přešla na obecní radu a zastupitelstvo a až do roku 1925 tyto sbory co kontrolní úřad byly uznávány a respektovány. Podle zápisů ze zastupitelstva ze dne byl magistrát zrušen po revoluci V oboru obecního hospodářství jest dále velmi spornou otázkou užívání statku obecního. Dělíme majetek obce na statek obecní to jsou věci, jichž občané užívají, a na jmění obecní to jsou věci, z jejichž důchodu se uhrazují potřeby obecní. Obecní statek je dvojí: obecné užívání (ulice, cesty) a užívání zvláštní (lesy a pastviny obecní). V jednotlivých obcích jsou různé poměry. In: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, sv. čechy danseur. Str

38 Městská rada města Mšena na zasedání již 19. července 1919 diskutovala zákon schválený Národním shromážděním 17. července 1919, jímž se obecní statek měšťanský prohlašoval za obecní kmenové jmění. 167 Dne 6. října 1919 došel přípis okresního výboru v Mělníku, že k zákonu, jímž se mění obecní statek měšťanský v kmenové jmění obce, nebylo vydáno prováděcí nařízení a převzetí obecního statku měšťanského do správy obce by bylo předčasné. Obec tedy poslala dotaz na ministerstvo zemědělství, spravedlnosti a vnitra, zda bude nařízení vydáno. 168 Mezitím správa obecního statku měšťanského vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím o převzetí jmění. Boj obce proti privilegovanému obecnímu statku měšťanskému se táhl i během roku Zemská správní komise v Praze rozhodla výnosem ze dne 24. února 1921, že obecní statek měšťanský bude převzat obcí do 8 dnů. 170 Bylo tak učiněno 30. března Bylo však zjištěno, že bývalá správa obecního statku měšťanského zadržela při předání jmění obci Kč, proti čemuž byl podán protest k Okresnímu správnímu výboru na Mělníce. 172 Konflikt se nakonec vyostřil natolik, že došlo k soudnímu jednání. Nejvyšší soud v Brně rozhodl ve prospěch obecního statku měšťanského a nařídil, aby městská rada předala 20. října 1924 jmění obecního statku měšťanského správnímu výboru tohoto statku. 173 Spor byl pravděpodobně vyvolán obcí nesprávným výkladem zákona o obecním statku z roku Po rozsudku Nejvyššího soudu v Brně se zdálo, že spory mezi obcí a měšťany skončí, ale nestalo se tak. Majetek obecní statek měšťanský byl připsán v pozemkových knihách měšťanstvu města Mšena, obec promeškala odvolací lhůtu a změna v pozemkových knihách nabyla právní moci. 174 Opakovaně se objevovalo v zápisech ze zastupitelstva, že měšťané nerespektují smír a pravidla. Také vyvstala otázka, zda existuje 167 Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str. 18.; Rozhodnutí obecního zastupitelstva najmout si advokáta Maisnera v Praze. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy městské rady c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str

39 v této době ještě měšťanstvo a zda mohou přibírat nové členy. 175 Město počítalo s tím, že za 30 let měšťané vymřou a pak statek připadne zpět obci. 176 Jeden z návrhů na smír v zastupitelstvu byl, aby měšťanstvo odevzdalo obci 2/3 statku hned a 1/3 by mělo do vymření měšťanů. 177 Tento návrh se nesetkal s pozitivní odezvou. K dalšímu soudu došlo 5. prosince , kdy líčení skončilo nerozhodně, byl zachován status quo měšťanstvo statek spravovalo, ale muselo dodržovat určitá pravidla. 179 Měšťané zmiňovaná pravidla porušovali, a dokonce i tím, že založili tajný fond pod názvem Lesana, na který ukládali přebytky, jež podle pravidel měly být odevzdány obci. Fond vznikl v době, kdy se upustilo od stavby myslivny. 180 V důsledku tohoto zjištění bylo podáno oznámení k zemskému trestnímu soudu. Zájmy města hájil J. Purš 181 a v čele měšťanů stál F. J. Rokos. Tento spor vyčerpával město nejen finančně, ale přinesl také osočování a nepřátelství mezi občany. Veřejné mínění 175 Matrika občanů c. d., str ; Návrh, aby se učinil dotaz k ministerstvu, zda přípustný jest titul měšťanstvo vzhledem k zákonu č. 340/20. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Tajemník však upozorňoval, že v případě odúmrtě byl by dědicem stát. 177 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne První líčení se mělo konat v Praze. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Další líčení ohledně rušení smíru a pravidel mělo proběhnout dne v Praze u zemského civilního soudu. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Další stání bylo opětovně odloženo na 10. října. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Nakonec líčení přeloženo na In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápisy ze dne Matrika občanů c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Otec historika Jaroslava Purše a generálního ředitele Čs. státního filmu Jiřího Purše. Jaroslav Purš se narodil ve Mšeně u Mělníka, zemřel v Praze. Byl profesorem českých dějin na katedře českých dějin FF UK v Praze. Za jeho nejvýraznější dílo se dá považovat Průmyslová revoluce z roku Jiří Purš se narodil v roce 1924 a zemřel v 93 letech. Byl kulturním a politickým pracovníkem. Ve svém oboru byl uznávaným odborníkem. V letech 1969 až 1987 byl ústředním ředitelem Čs. státního filmu. V roce 1969 normalizoval tuzemský film. Jednalo se o velmi kontroverzní osobu, hlavně pro jeho politickou minulost. Napsal Obrysy vývoje Čs. znárodněné kinematografie (1985).; Josef Purš zplnomocněn k vedení agendy týkající se obecního statku měšťanského a k zastupování obce ve sporech se statkem. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne

40 obyvatel města zaměstnával více než 10 let. 182 Možnost smíru mezi obcí a měšťanstvem se objevila až v roce Bylo ujednáno, že měšťanstvo vybuduje na přední části Blížky letní městské koupaliště podle klánovického vzoru a použije k tomu fond měšťanů, spořitelní vklad, potřebné cihly, dříví a státní subvenci a odevzdá do vlastnictví obci veškerý nemovitý i movitý majetek. Město na oplátku dá každému měšťanovi odstupné Kč. 183 Josef Purš nebyl ochoten na tyto podmínky přistoupit, opětovně se dovolával dalšího soudního řízení s argumenty, že nalezl na špýchaře u Štolců důležité spisy (nejstarší s datem 1817), které by měly pozitivní vliv na průběh dalšího řízení, ale na ně již nebyl brán zřetel. 184 Narovnání mezi měšťany a obcí bylo uzavřeno 22. července Stavbou koupaliště zanikl měšťanský statek. Mšeno se stalo letoviskem a Mšensko rekreační oblastí (viz Letní sezóna) Hospodaření Velké investice v oblasti modernizace a výstavby ve Mšeně a s tím spojené vysoké půjčky způsobily, že se město Mšeno ve 20. letech velmi zadlužilo. Splácení půjček výrazně zatěžovalo místní obyvatelstvo. Obecní přirážky k daním rok od roku narůstaly, jak ukazuje tabulka níže. Rozpočet v obcích kompletoval starosta, projednávala ho rada a finanční komise a schvalovalo zastupitelstvo. Každý návrh rozpočtu musel být před schválením veřejně vystaven a bylo možné se proti němu odvolat. Rozpočet byl dělen na část řádnou a mimořádnou. Řádný zahrnoval příjmy (výtěžky obecního jmění, výnosy z poplatků a dávek, státní příděly) a výdaje (zachování obecního jmění, služební požitky personálu, plnění zákonných úkolů obce, úrok a úmor dluhů). Naproti tomu mimořádný rozpočet pojímal příjmy (mimořádné příjmy z obecního jmění, výnosy z půjček, výnosy z mimořádných poplatků, příspěvků, dávek) a výdaje zejména k nabytí nového obecního majetku. Hlavním zdrojem řádných příjmů obce byly přirážky k přímým daním. Ve městech byly běžné výrazně schodkové rozpočty. Vyrovnaný, dlouhodobě udržitelný model 182 TICHÝ, Josef. Kapitoly z kroniky c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str TICHÝ, Josef. Kapitoly z kroniky c. d., str

41 hospodaření byl nedosažitelným cílem. Prudce narůstající zadlužení měst bylo obvyklým jevem. 187 Tabulka 3 - Rozpočet obce na léta Příjem Vydání Schodek Obecní přirážka činžovní Ostatní daně (mimořádná) % ,8K ,72K ,92K 97 % % 496 % K 70 % 240 % , , ,84 70 % 652 % ,64 70 % 746 % (548%) , , ,92 93 % 490 % (507%) , % 300 % , , ,2 108 % 300 % ,1 106 % 234 % % 300 % % 350 % % 350 % % 400 % % 400 % % 400 % 187 MAIER, Karel. Hospodaření a rozvoj českých měst Str Data pro sestavení této tabulky byla získána z Matriky občanů (obecní kronika). 41

42 3.3 Hospodářská krize ve Mšeně Velká hospodářská krize se v Československu na rozdíl od USA nebo Německa projevovala pozvolna. Již v roce 1930 bylo možné pozorovat vzestup nezaměstnanosti, potíže s exportem, nebo prudce klesající ceny v zemědělství. Následující rok se projevila závažná úvěrová krize. Nejhlubšího bodu dosáhla krize v ČSR v březnu Pro krizová 30. léta na Mělnicku jsou charakteristická témata v regionálním dobovém tisku (Mělnické rozhledy a Mělnické listy) na svých stránkách zvýšenou mírou témat, jako jsou například: rostoucí nezaměstnanost, krachy živnostníků, rady, jak ušetřit na jídle a oblečení, výzvy, aby obyvatelstvo kupovalo výhradně československé zboží, anebo častějším výskytem sebevražd. 190 Ve Mšeně, v tradičně spíše zemědělském kraji, se první zmínky o krizi nachází na stránkách obecní kroniky, kde můžeme číst následující: Urodilo se hodně třešní. Cizí sadaři kupovali třešně až za 5 korun na stromě. Cena načesaných třešní klesla však až na 2 koruny na místě. Je to důsledek zemědělské krize, ta souvisí s krizí průmyslů, živností a nezaměstnaností. Špatné hospodářské poměry. 191 Zmiňované špatné hospodářské poměry příznačné pro republiku město Mšeno nezasáhly v takovém rozsahu jako některé jiné kraje. Zmiňuje se o tom další ze zápisů v kronice: Ohromná nezaměstnanost dělnictva (důsledek všeobecné krize) v průmyslových krajích projevuje se též v našem venkovském městečku, třeba že v míře daleko menší. Pro nezaměstnané v našem městě posílá okresní úřad poukázky na potraviny. 192 Komunální výstavba typická pro Mšeno ve 20. letech 20. století v následujícím desetiletí postupně utichla, patrně v důsledku nedostatku financí. Například z těchto důvodů nebylo realizováno předláždění ulic ve městě. 193 Jinak tomu bylo v rámci nouzových prací, které měly za úkol zmírnit nezaměstnanost dělnictva a byly dotované státem. Ve Mšeně 189 KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky ( ). Díl druhý, Československo a české země v krizi a v ohrožení ( ). 1. vyd. Praha: Libri, s. Dějiny českých zemí. ISBN Str KILIÁN, Jan a kol. Mělník. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s., [16] s. barev. obr. příl. Dějiny českých, moravských a slezských měst. ISBN Str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str

43 se jednalo třeba o úpravu polních cest nebo ulice u jezera 194, ke zmírnění nezaměstnanosti přispěla také stavba koupaliště. V roce 1931 místní kronikář zaznamenal následující: Nezaměstnanost, jíž tolik proti minulé zimě hlavně v průmyslových oblastech letos přibylo, projevuje se i u nás, ač v míře daleko menší. Velkou zásluhu o to má stavba koupaliště, kde až 35 dělníků nalezlo práci. Spolek Baráčníků postavil vánoční strom na náměstí a provedl po domech sbírku na nezaměstnané, která vynesla korun. Místní školní rada sebrala pro vánoční nadílku stravování chudých dětí korun. Učitelský sbor zavedl ve školní kuchyni stravování chudých dětí (110 obědů týdně). Ministerstvo sociální péče přislíbilo 750 korun pro nákup brambor pro nezaměstnané ve Mšeně. 195 Rovněž členové tělocvičné jednoty Sokol Mšeno uspořádali v roce 1930 sbírku ve prospěch nezaměstnaných, která vynesla 861 Kč. O dva roky později rozdali sokolové potřebným Kč a opětovně byla uspořádána sbírka, která vynesla 635 Kč Komunální volby politická situace ve Mšeně První komunální volby v nové republice se konaly 15. června V českých zemích v těchto volbách výrazně zvítězili sociální demokraté. Čs. sociální demokracie získala hlasů (30,1 %). Druzí se umístili agrárníci, kteří dostali hlasů (20,5 %), následovali čs. socialisté se svými hlasy (15,6 %), poté lidovci s hlasy (9,7 %) a nakonec národní demokraté s hlasy (8,2 %). 197 Ve zmíněných obecních volbách ve Mšeně rovněž vyhrála s velkým náskokem Československá sociálně demokratická strana (37 % hlasů). Následující pořadí však již celorepublikovým výsledkům neodpovídá. Na druhé místo se dostala Čs. strana socialistická (27 % hlasů). Třetí byli agrárníci (15,1 % hlasů) s nepatrným rozdílem oproti Národně demokratické straně (14,8 % hlasů). Nejméně získali lidovci (6,1 % hlasů), (viz tabulka 4 Výsledky voleb). 198 Ve volebním období docházelo v obecním zastupitelstvu města Mšena k častým konfliktům a neshodám, které vyvrcholily rezignací 11 členů a 4 náhradníků 194 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str TJ Sokol Mšeno; neuspořádané dokumenty k historii spolku, uložené v klubovně sokolovny; Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně 1892; Zápis z roku 1930 a OLIVOVÁ, Věra. Dějiny první republiky. c. d., str Matrika občanů c. d., str

44 ze strany sociálně demokratické 3. srpna 1922, rezignace byla vzápětí odvolána (1. září 1922), avšak zastupitelstvo s jejím přijetím a schválením neotálelo a následné odvolání rezignace nebralo v potaz. Poukazovalo se na to, že sociální demokraté byli svým chováním a postupem překážkou stavby vodovodu a také se vyzdvihovala taktika sociálních demokratů, kteří jsou vlastně komunisti, a že nejednají jako čestní lidé, o čemž konečně svědčí i další události ve městě. 199 Místní organizace komunistické strany byla založena ve Mšeně v roce Do čela se postavil drobný obchodník Josef Kalivoda. Současně zanikla sociálně demokratická strana, neboť valná část jejich stoupenců přešla do nově utvořené komunistické strany. 200 Po vzniku KSČ měly pomoci zmapovat politické rozložení obecní volby vyhlášené v srpnu Výsledky těchto komunálních voleb nebyly jako celek publikovány. Podle odhadů představovala nejvlivnější stranu s více než milionem hlasů Čs. strana agrární, za ní skončila s nemalým odstupem strana lidová ( hlasů). Poměr počtu voličů socialistických stran Pětky a občanských stran se oproti minulým volbám otočil. 201 Ve Mšeně zvítězila národně demokratická strana (24,9 % hlasů), druzí byli živnostníci (16,9 % hlasů). Stejný počet mandátů jako živnostníci získalo nepolitické pokrokové sdružení (14,1 % hlasů). Následovala Československá strana národně socialistická (13,9 % hlasů). Komunistická strana (11,1 % hlasů) a lidovci (10,4 % hlasů) získali rovněž shodně mandátů. Jednoho mandátu dosáhli agrárníci (5,2 % hlasů) a domkaři (3,5 % hlasů), (viz tabulka 4 Výsledky voleb). 202 Volební období se do dějin města zapsalo rezignací starosty Augustina Podivínského (majitele sladovny ve Mšeně). Dne 3. února 1925 se konala schůze obecního zastupitelstva, ve které většina členů vytýkala starostovi nesprávný postup ve věci překročení rozpočtu při předláždění ulic. Bouřlivá schůze se neobešla bez zásahu strážníků. 203 Následně ve schůzi obecního zastupitelstva 6. března 1925 se zastupitelstvo 199 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str. 92.; Josef Tichý uvádí, že komunistická strana ve Mšeně vznikla již v roce In: TICHÝ, Josef. Kapitoly z kroniky c. d., str KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české. Sv Praha: Paseka, Str Matrika občanů c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; Starosta Augustín Podivínský svolával pak schůze zastupitelstva na odpoledne, ježto prý byl večer ohrožován na životě, ale členové trvali 44

45 usneslo, že starosta v obci špatně hospodaří, bylo poukázáno na katastrofální stav obecních financí a usneseno projevit starostovi nedůvěru. 204 Dne 18. března 1925 požádalo obecní zastupitelstvo okresní politickou správu o suspendování starosty Augustina Podivínského. 205 Nakonec 8. dubna 1925 starosta Augustin Podivínský podal rezignaci na členství v zastupitelstvu i funkci starosty. V úřadě ho vystřídal Josef Šimáně. Podrobný přehled starostů města Mšena viz Tabulka 4 Starostové města Mšena. Tabulka 4 - Starostové města Mšena Volební období Starosta 1. náměstek 2. náměstek F. J. Janatka Václav Hanuš Rudolf Rokos K. Halman L. Slánský Augustín Podivínský Josef Macek Jindřich Kozlík Josef Šimáně Jaroslav Janatka Josef Kokeš Josef Šimáně František Josef Purš Černohorský K. Beran F. Kabrna Jaroslav Živný Třetí meziválečné volby se konaly 16. října Volebního úspěchu dosáhly totožné strany jako v roce Výsledky těchto obecních voleb přinesly vítězství Čs. straně socialistické, zatímco vítězové minulých voleb, Národní demokraté, byli oslabeni. Republikánská strana zemědělská získala opětovně pouze 1 mandát, což je překvapivé s ohledem na zemědělský charakter oblasti. Podrobné výsledky těchto voleb viz Tabulka 5 Výsledky voleb. Poslední zmapované volby ve Mšeně se vážou k datu 27. září Oproti těm předchozím došlo k rozšíření politického spektra. Znovu obhájila své prvenství se značným na usnesení městské rady svolávat schůze na večer. Odpolední schůze nemohly se pro neúčast konat. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Ježto on je původcem všech rozruchů v obci. Sám nerezignoval, ostatní členy k rezignaci nutil a zakazoval jim další vykonávání funkcí. pročež lze očekávat, že ujme-li se znovu svého úřadu, nastanou znovu rozepře. Od té doby, co neúřaduje, jsou všechna sezení konána v klidu a důstojně.. In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne

46 Nepolitická skupina občanů Občanská Živnostníků Nepolitické pokrokové sdružení / Pokrokové souručenství Komunistická Domkařů Lidovci Poplatníci / Národně demokratická Agrární / Republikánská strana zemědělská Čs. strana socialistická / Čs. strana národně socialistická Sociálně demokratická /2 164/4 167/5 299/8 409/11 187/5 156/5 123/3 37/1 115/3 276/8 58/1 154/4 174/5 137/3 126/3 141/3 122/3 187/5 52/1 263/7 137/3 100/3 204/5 39/1 150/3 89/2 195/5 59/1 264/7 náskokem Čs. strana národně socialistická. Strana živnostníků posílila svou pozici, dostala se na druhé místo a předstihla tak stranu národně demokratickou. Ani v těchto volbách nedosáhla Republikánská strana zemědělská výraznějšího úspěchu. Detailní výsledky voleb viz Tabulka 5 Výsledky voleb. Tabulka 5 - Výsledky voleb Podrobnější výsledky voleb i se socio-profesní stratifikací představitelů komunální samosprávy jsou umístěny na konci této práce v přílohách (viz Příloha č. 1 4 Sociální 46

47 stratifikace politické elity města Mšena). Obecní elity jsou v této práci konstruovány na základě výsledků komunálních voleb, jedná se tedy pouze o politické elity. Lokální (obecní) politické elity mohou být charakterizovány tímto způsobem: Jedná se o osoby převážně ze středních vrstev, o špičky správy a politických stran. Zpravidla tyto osoby zastávají více funkcí ve správě, ve straně a ve spolcích, načež veřejný kontakt těchto elit s občany probíhá obvykle prostřednictvím spolků. Příznačný je rovněž nepatrný kontakt lokálních politických elit s tiskem. Vedle politických elit rozeznáváme též ekonomické elity, často se politické i ekonomické elity v určitých ohledech překrývají. Běžně najdeme příslušníky bohatých podnikatelů mezi představiteli komunální samosprávy FASORA, Lukáš. Svobodný občan ve svobodné obci?: občanské elity a obecní samospráva města Brna Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, s. Země a kultura ve střední Evropě; sv. 6. ISBN Str

48 4 Letní sezóna 4.1 Turistický ruch Město Mšeno i jeho okolí je možné označit za turisticky velmi zajímavé a turisty vyhledávané místo pro svou polohu v krásné přírodě a množství okolních lesů. Nebylo tomu jinak ani v dobách První republiky. Jan Štemberk ve své knize uvádí, že nezbytným předpokladem rozvoje cestovního ruchu je dostatek volného času, dopravní dostupnost, kvalita ubytovacích a stravovacích služeb, podnikatelské aktivity v oblasti cestovního ruchu a vhodná propagace. Tyto podmínky Mšeno veskrze splňovalo. 207 Brzy se stalo cílem letních hostů z měst, obzvláště z Prahy, a to hlavně díky své poloze. V novinách se můžeme o Kokořínsku dočíst následující: Překrásné lesy lákají svými údolími, roklemi a zátišími četné výletníky, kteří milují přírodu a tichý kraj. Místní obyvatelstvo vychází cizincům co nejvíce vstříc a snaží se pobyt hostí, jak možno zpříjemniti. 208 K rozvoji turistického ruchu ve Mšeně a jeho okolí přispěla stavba silnice kokořínským údolím, koupaliště hotelu Pobuda, Špačkovy restaurace a penzionát. Zápis v kronice z roku 1925 udává Výlety školních dětí i dospělých osob denně procházejí městem. Kokořínské údolí a partie mšenských lesů stávají se více cílem výprav, hlavně z Prahy. 209 Podle kroniky například v roce 1928 bylo koncem července ve Mšeně kolem 100 letních hostů a počty se rok od roku zvyšovaly. V roce 1932 se ve Mšeně vyskytovalo 827 letních hostů (370 dětí, 269 mužů a 188 žen), z toho 10 cizí příslušnosti. O rok později zapsal kronikář následující: O prázdninách velký příliv cizinců s rodinami. a v příštím roce: Nyní je ve Mšeně asi 70 rodin. 210 Zásluhu na tom měla propagace a vydané průvodce. Městská rada nechala zřídit pro obec reklamu v Kokořínském dole. 211 V roce 1931 zase přistoupila obec za člena do Svazu letovisek a za poplatek 40 Kč propagovala krásy okolí 207 ŠTEMBERK, Jan. Fenomén cestovního ruchu: možnosti a limity cestovního ruchu v meziválečném Československu. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna ve spolupráci s Vysokou školou obchodní v Praze, s. ISBN Str SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 15. Ze dne Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str. 151; 233; 236; V roce In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne

49 města v Almanachu lázní a letovisek. 212 Podíl na reklamě měl také Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí. Město Mšeno bylo doporučováno k návštěvám i místními. Josef Bedřich Cinibulk vydal v roce 1932 Ilustrovaného průvodce Kokořínskem, krajem Máchovým, letovisko Mšeno v Kokořínsku, nejpříhodnější východiště k vděčným výletům, ve kterém popsal okolí města Mšena, tipy na výlety, dějiny města Mšena, cesty v mšenských lesích, Kokořínské údolí, přehled turistických značek a železniční a autobusová spojení se Mšenem. Průvodce doplnil mapovou přílohou. 213 Turistický ruch ve Mšeně podporoval také spolek Studentská družina Kokořín pro Mšeno a okolí, který se v roce 1921 podílel finančně na označení turistických cest. 214 Jan Štemberk poukazuje na to, že turistika tvořila jeden z pilířů domácího cestovního ruchu a byla odpovědí na rostoucí zájem o aktivní trávení volného času a poznávání krás mladé republiky. 215 Dne 22. března 1934 byl založen Klub československých turistů ve Mšeně (KČST). Předsedou byl zvolen zubař dr. Bohumil Mareček a jednatelem obecní tajemník František Beránek. V roce založení měl klub 22 členů. Konaly se výlety a vycházky do okolí, které se těšily značné oblibě. Klub značkoval cesty na Kokořín, Housku, Bezděz, Vrátenskou horu, do Nedamských jeskyň, na vyhlídky a jinde. Rovněž klub propagoval město. 216 Obrázek 3 - Vyhlídky 212 Matrika občanů c. d., str CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d. 214 Studentská družina Kokořín pro Mšeno a okolí sehraje v neděli ve dvoraně U Hvězdy ve Velkém Újezdě F. X. Svobodova posledního muže ve prospěch studentské noclehárny a provedení značek v kokořínském údolí. In: SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 33. Ze dne ŠTEMBERK, Jan. Fenomén cestovního ruchu c. d. Str Matrika občanů c. d., str ; 245; 251;

50 Jedna ze stanic KČST byla v tehdejším hotelu U bažanta na Riegrově náměstí. Hotel se pyšnil domácí kuchyní, pokoji a noclehárnou. 217 KČST poskytoval svým členům slevy do chat a nocleháren, opravňoval je ke vstupu do státních lesů, zpřístupňoval hrady, muzea a parky, zlevňoval pobyt v lázních a letoviscích a snižoval jízdné na drahách a parolodích. 218 Obrázek 4 - Hotel U bažanta Nejlákavějším místem pro turisty byl hrad Kokořín. Dokonce pro výlety na Kokořín byly vypravovány zvláštní vlaky Ministerstvem železnic, v roce 1927 pro členy pražského Sokola nebo o dva roky později dne přijelo do Mšena zvláštním vlakem 600 Pražáků a šli odtud na Kokořín. 219 A nejen pro turisty, Kokořín lákal i místní. Tělocvičná jednota Sokol ve Mšeně a tělocvičná jednota Sokol v Mladé Boleslavi uspořádaly ve dnech 28. a 29. srpna 1920 výlet v krojích na Kokořín a Harasov Kapesní průvodce po letních sídlech a lázeňských místech v ČSR. Praha. Leschinger Str Seznam studentských nocleháren zřízených péčí Klubu československých turistů v Praze v roce V Praze: Nákladem Klubu československých turistů, Str. 78.; Viz ŠTEMBERK, Jan. Fenomén cestovního ruchu c. d. Str Matrika občanů c. d., str Sraz všech účastníků výletu u sokolovny ve Mšeně, odtud pochodem asi 8 km divoce romantickým údolím na Kokořín, kde bude dvouhodinový odpočinek, prohlídka hradu a památek tam uložených. Poté nastoupen bude další pochod, asi 4 km, do ideálního zákoutí údolí kokořínského Harasova konečného to cíle pořádaného výletu. Zde uspořádány budou žertovné hry, zpěv, projížďky lodičkami po jezeře a popřípadě i koupel. In: SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 2. Číslo 35. Ze dne

51 Obrázek 5 - Hrad Kokořín Hotel Harasov, který se nachází v Kokořínském údolí, nedaleko hradu Kokořín, byl v dobách První republiky také hojně navštěvovaným cílem letních hostů. V této době moderní hotel Harasov, postavený u rozměrné harasovské tuně, přírodního koupaliště, byl otevřen 21. července Obrázek 6 - Hotel Harasov 221 CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d., str

52 Význam Harasova pro turistický ruch si uvědomovali i místní, o čemž svědčí článek v Mělnických listech. 222 V kokořínském údolí se vedle Harasova nacházel také hotel Pobuda (stanice KČST). V Kapesním průvodci po letních sídlech a lázeňských místech je uváděno následující: V údolí Kokořínském je útulný hotel pana Pobudy, vzorně vedený a poskytující pohodlí mnoha čistých a slunných pokojů s výtečnou kuchyní, takže jej lze jen doporučiti. Ideální koupání v umělé vybetonované nádržce nedaleko hotelu. 223 Kapacita ubytovacích míst pro letní hosty byla však nedostačující. V Mělnických listech vyšel článek, který toto tvrzení potvrzuje. V Čechách trpíme stupňujícím se nedostatkem penzionátu pro letní hosty a nedostatkem vhodně zařízených turistických útulen v místech turisticky významných. Kdo má zkušenosti, ví dobře, že byty v penzionátech, 222 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 6. Číslo 46. Ze dne Kapesní průvodce po letních sídlech, lázeňských místech a mořských lázních. KČST. Mázel a spol., Praha Str

53 zařízených pro letní pobyt, bývají již v únoru pronajímány na léto, takže koncem dubna nebo začátkem května bývá v nich pro letní období vše zadáno Máme u nás turisticky ideálně položené místo pro penzionát Na rovinách, v místech oplocené školky obecního statku blíže laviček Mšenské lesy mají více procházek než Kokořín a penzionát na oněch místech (hlavní silnice) stal by se středem a východiskem do Mšenských lesů. I v zimě by snad mohl býti otevřen v saisoně sáňkařské Věc nastíníme hrubými jen rysy: budova penzionátu jednopatrová, s vížkou nad střechou jako rozhlednou. Před budovou krytá veranda. U penzionátu park pro hřiště (tenis, houpačka) a sluneční lázně penzionát povznesl by nejen příliv turistů a letních hostí, nýbrž měl by svůj určitý význam na zdejších národnostních hranicích. 224 V dobovém tisku se často objevovaly inzeráty, ve kterých Pražští poptávali letní byty. 225 Naopak trampové se bez letních bytů, penzionátů, hostinců a restaurací obešli. Kokořínsko bylo rovněž cílem pražských trampů. V kokořínském údolí se za První republiky nacházela trampská osada Harakoko. 226 Počátky skautingu jsou též spjaty s Kokořínskem. Zakladatel českého skautingu A. B. Svojsík měl svůj první tábor na Kokoříně již v roce SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 21. Ze dne SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické rozhledy. 9/1933. Ze dne Trampská osada Harakoko místo Harasov Kokořín, datum vzniku 1930, osadník Cavalers, šerif Vejvoda, Naďa. Osada trampů staré školy, osada, kde jsou sruby rozmístěny s nesmírným citem pro neporušenost přírody, to je Harakoko. Neuvidíte ji ze silnice ani od jezera, teprve až vyšplháte přímo mezi sruby. In: MOIDL, Zdeněk a MOIDLOVÁ, Olga. Sbírka trampských zvadel a jiných atributů. [Liberec]: O. Moidlová, s. ISBN Str Mělničtí skauti. In: STÁHLÍK, Josef, ed. Mělnicko: z jeho života a práce: sborník vydaný k otevření Masarykova kulturního domu na Mělníce [a zahájení výstavy Masarykova díla a kulturního snažení na Mělnicku dne 28. června Na Mělníce: Spolek MKD, s., [1] l. příl. Str

54 Na podporu turistického ruchu provedlo měšťanstvo úpravu lesoparku Debř. Dalo postavit mnoho laviček, muchomůrku a upravit cestu od začátku údolí přes schůdky až k Romanovskému kříži. Za slunných letních dnů těšil se lesopark nebývalé návštěvě obyvatelstva ze Mšena a letních hostů. 228 Obrázek 7 Muchomůrka s lavičkou. Je vysoká bezmála 5 metrů a její klobouk má v průměru přes 3,5 metry. Dnešní turisté ji stále mohou v Debři potkat. Josef Cinibulk ve svém průvodci z roku 1932 popisuje Debř takto: Hned za koupalištěm počínají už mšenské lesy a to malebnou rokličkou Debří, přírodním to parkem města, klidným, milým zátiším s upravenými, pískem vysypanými cestami a s hojným počtem laviček. Některá místa Debře jsou plně sluncem zalitá, jiná houštím stromoví a jeho korunami zastíněna v libé zášeří. Na vyšší skalce vítá Vás miniaturní imitace starého Kokořína, předvádějící zříceninu hradu toho před renovací. Kousek dál ve středu Debře k posezení pobízí vkusný, rozměrný altán. K němu tulí se pietní mohylka Husova. Několik kroků za ní prostírá se mezi stromovím vyhřáté, měkounké hřiště pro děti (s pískovištěm), kol dokola lavičkami vroubené. Opodál na pokraji údolních chmelnic, láká pod svou střechu nový altánek, ve formě muchomůrky postavený. 229 Obrázek 8 - Zaniklé hřiště 228 Matrika občanů c. d., str CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d., str

55 Obrázek 9 - Zaniklý altánek. Vznikl v roce Jeho střecha byla v prvních letech pokryta kůrou a její okraje zdobily smrkové šišky. Ještě na sklonku 50. let 20. století stál uprostřed Debře. Místní rovněž pořádali pro letní hosty různé akce. Například 20. a 21. července 1935 se v Debři konal letní karneval, na který přišlo mnoho návštěvníků. 230 Mšeno bylo v dobách První republiky přirozeným střediskem služeb, většina řemeslníků nebo živnostníků se sdružovala ve městech, protože obyvatelé okolních vesnic byli již zvyklí sem dojíždět či docházet. Ve Mšeně mimo jiné poskytovali své služby kloboučníci, hodináři, holiči, ale i několik cukrářů. 231 Nejpopulárnější cukrárnou nejen pro místní, ale i pro turisty a letní hosty byla Měšťákova cukrárna a vinárna. Obrázek 10 - Reklama na Měšťákovu cukrárnu a vinárnu 230 Matrika občanů c. d., str RŮŽIČKA, Ctirad. Velký Újezd a mšenský region: události, životní styl, způsob obživy a trávení volného času obyvatel středočeské vesnice Velký Újezd a jejího okolí, zasazené do širších souvislostí vývoje českých politických, kulturních a hospodářských dějin uplynulých sto padesáti let. Vyd. 1. Chorušice: Obec Chorušice, s. ISBN Str

56 Velkým nedostatkem města Mšena, jakožto oblíbeného letoviska pro letní hosty, však bylo chybějící koupaliště. Mšenští využívali bazén pod hradem Kokořín. Zápisy v kronice z let ilustrují stesky Mšenských po koupališti. Například v roce 1929 v kronice čteme: V horkých dnech ožilo zase koupaliště pod Kokořínem navštěvované ponejvíce Mšeňáky, ale i do Doks jezdí. Jak nedocenitelný význam národohospodářský, mělo by pro naše město koupaliště. Stále se mluví o jeho nutnosti. 232 Po koupališti volali i letní hosté. V roce 1928 letní hosté adresovali obci memorandum, v němž poukázali na velký význam letního koupaliště pro město Mšeno. Podepsáno pod ním bylo 68 osob Koupaliště ve Mšeně První zmínky ohledně stavby městských lázní se objevují již v roce 1923, kdy referát ministerstva zdravotnictví doporučil městu zřídit studené i teplé lázně a slíbil subvenci ve výši % nákladů. Obec na to ale neměla finanční prostředky. 234 Idea stavby koupaliště však nebyla zapomenuta, jen se hledaly nové cesty k uskutečnění tohoto projektu. V roce 1928 zastupitelstvo projednávalo přípis, došlý od politické okresní správy, jímž bylo schváleno s určitými podmínkami zřízení lidových lázní. 235 Živnostenský list na provozování lidových lázní obdržel pan Jaroslav Živný. 236 Jednání ohledně subvence na zřízení lidových lázní bylo však nakonec neúspěšné a lázně se nepodařilo opětovně vybudovat. 237 Velkou roli v tom sehrál spor mezi obecním zastupitelstvem a měšťany, který situaci značně komplikoval. Kronika k tomu uvádí: Dne svolal starosta města Josef Šimáně schůzi občanů, kteří se zajímají o zřízení letního koupaliště ve Mšeně. Přišlo 90 osob. Střetli se členové zastupitelstva s měšťany (kteří 232 Matrika občanů c. d., str. 171; 182; Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Jan Kilián chybně uvádí ve své publikaci, že poprvé padl návrh na stavbu v roce Toto datum je pouze ručně dopsáno v tiskem vydané Technické zprávě mšenského zednického mistra Josefa Oborského z In: KILIÁN, Jan. Městské lázně Mšeno. 1. vyd. Mšeno: Městský úřad, s., [8] s. obr. příl. ISBN Str Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; , 236 Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne

57 připomněli, že měli úmysl zříditi koupaliště a hotové předati obci, ale zastupitelstvo jejich návrh nepřijalo), došlo k prudké debatě a mnozí účastníci odešli. 238 V příštím roce, kdy se teploty v červnu pohybovaly až k 50 stupňům a lidé museli chodit na koupaliště až pod Kokořín nebo zajíždět do Doks, se znovu začala řešit palčivá otázka, kde zřídit koupaliště. Jeden z návrhů se zacílil na tůni ve Vojtěchodole, ale Stránecký velkostatek odmítl tuto tůni odprodat, což mělo nakonec pro Mšeno pozitivní důsledky, protože kdyby se postavilo koupaliště ve Vojtěchodole, výsledek by byl podobný, jako u koupaliště v Kokořínském dole. Mšenští živnostníci by z toho neměli užitek a turistický ruch ve Mšeně by se tím do takové míry neoživil. 239 Město Mšeno se svého koupaliště dočkalo až na počátku 30. let 20. století. První kroky k uskutečnění projektu byly podniknuty v červnu Koupaliště mělo být výsledkem smíru mezi obcí a měšťany. Dne 17. června 1931 byl v zastupitelstvu schválen návrh na zájezd do Klánovic, kde bylo pro inspiraci navštíveno zdejší koupaliště. 240 Smír obce s měšťany byl definitivně schválen 4. září Obec přislíbila, že postaví lázně a koupaliště podle předložených plánů (dle klánovického vzoru) a rozpočtu, celkem za Kč, na který bude použit fond měšťanů. Každému z měšťanů bylo přislíbeno odstupné Kč za to, že se vzdají měšťanského práva i obecního statku měšťanského. 241 Pro stavbu nakonec bylo vybráno místo vedle rybníku Blížka přímo v obci. Obrázek 11 - Pohled na místo před stavbou lázní 238 Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str. 190.; Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne

58 Obrázek 12 - Plány-městské lázně, koupaliště a kluziště-jv pohled Architekt tohoto projektu není známý, ale Jan Kilián uvádí možnost, že to byl někdo z Kotěrových žáků, snad Jindřich Freiwald, Čeněk Vořech nebo František Janda. 242 Technickou zprávu a plány s rozpočty zpracoval stavitel Josef Oborský. Technická zpráva uvádí následující argumenty pro stavbu koupaliště: Městské lázně s letním koupalištěm a vhodným zimním kluzištěm, byly již dávnou existenční otázkou města Mšena. Město vyhledáváno jest četnými turisty. Stále však jest trpce stěžováno na nemožné koupání bez něhož není si možno řádné letovisko představiti. Značnou ujmou příjmů trpí tím město, neb není zde pro uvedenou příčinu stálých letních hostů kteří by zvýšili příjmy místních živnostníků. Zdravotní ohledy vyžadují zde o stálé, řádné lázně, kde možno by bylo tělo osvěžujícím koupáním ve zdraví udržeti. Většina obyvatelstva nemá dosud možnost vůbec v zimě se vykoupati. Předsevzato provésti objekt lázeňský v kotlině Blížky před vstupem do krásné zalesněné rokliny zvané Debř vybuduje se bassin rozměrů 50x18 m. Bassin vyzdí se z ostře pálených cihel zvlášť vybraných z místní cihelny a zdivo bude čistě cementovou maltou vyspárováno. Dno založí se na desku z dusaného betonu s dilatačními spárami. Terrain pod deskou bude řádně zdrenážován. Výpust z bassinu bude provedena z cementových trub 242 KILIÁN, Jan. Městské lázně Mšeno c. d., str

59 a zaústí se do Jezera na Podolci Plnění bassinu provede se potrubím připojeným na trubní síť skupinového vodovodu Budova lázeňská, rozložená podél bassinu, bude skýtati možnost koupání celoročně v zařízených lázních vanových a sprchových kabinách 243 Obrázek 13 - Plány-vnitřní část budovy Zednické práce prováděla ve své režii stavební komise pod jeho dozorem. Ostatní práce byly zadány mšenským živnostníkům (tesařům, klempířům, truhlářům, sklenářům, zámečníkům, kamnářům, malířům, elektrikářům, instalatérům) 244, což se neobešlo bez rozhořčení těch, kteří práci nedostali. Nezaměstnaní dělníci zde nalezli práci. Srovnávali terén, lámali skály, káceli stromy, nasypávali přehradu a stavěli novou cestu. 245 Více k jednotlivým stavebním úpravám a k technické stránce koupaliště píše Jan Kilián. 246 Ke slavnostnímu otevření městských lázní a koupaliště došlo v neděli 19. června 1932 po mnohých problémech s financováním stavby, sporech v městské radě. Obrázek 14 - Pozvánka na slavnostní otevření městských lázní a koupaliště 243 SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Městské lázně Mšeno; Technická zpráva mšenského zednického mistra Josefa Oborského ze dne Celkový náklad na stavbu budovy činil Kč. In: SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Městské lázně Mšeno; Náklady na stavbu. 245 Matrika občanů c. d., str. 215; KILIÁN, Jan. Městské lázně Mšeno c. d., str

60 Slavnostní otevření lázní se konalo za velké účasti místních občanů a mnoha významných hostů z okolí, zúčastnili se i četní zástupci okolních obcí a spolků. Nejprve byla v 11 hodin dopoledne uskutečněna prohlídka lázní, poté společný oběd, po kterém byla zahájena vlastní slavnost průvodem z města. V areálu lázní pronesl starosta Beran slavnostní projev, ve kterém poukázal zejména na ukončení dlouholetého sporu ve městě, nato byla zahrána národní hymna a zábava doprovázená místní hudbou mohla začít. Slavnost se podařila i zásluhou krásného počasí a hosté velmi obdivovali provedení lázní. 247 Za první sezónu bylo v lázních návštěvníků. 248 Obrázek 15 - Snímek ze slavnostního otevření městských lázní ve Mšeně. Kolaudace lázeňské restaurace proběhla 26. srpna Obrázek 16 - Verandy a restaurační zařízení lázní na pláži. 247 KILIÁN, Jan. Městské lázně Mšeno c. d., str Matrika občanů c. d., str KILIÁN, Jan. Městské lázně Mšeno c. d., str

61 Restaurace byla pronajata restauratérovi Josefu Ulmanovi. Pro hosty zde bylo k dispozici podkováňské nebo plzeňské pivo, citronáda, oranžáda či malináda, sodová nebo minerální voda. Dále se na nápojovém lístku nacházely likéry, víno, černá a bílá káva nebo čaj. K jídlu se nabízely párky nebo vuřty s křenem a houskou, uherský salám, nářez, obložené chlebíčky a sýry. V ceníku nápojů a jídel se rovněž objevila položka obědy a večeře, avšak nebyly konkrétně specifikovány. 250 Obrázek 17 - Reklama na restauraci na koupališti V zimě bylo plánováno, že bude bazén provozován jako kluziště, ale pravděpodobně se zde nikdy nebruslilo, protože by zmrznutí vody v bazénu mohlo bazén poničit SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Městské lázně Mšeno; Ceník nápojů a jídel. 251 KILIÁN, Jan. Městské lázně Mšeno c. d., str

62 Obrázek 18 - Celkový pohled na areál koupaliště se skluzavkou 4.3 Doprava Místní železniční trať Mělník-Mšeno-Skalsko-Stará Paka přes Mladou Boleslav byla vybudována za podpory státu, avšak obce se musely alespoň čtvrtinou stavebních nákladů také podílet. Byla jmenována Komise pro výstavbu místní dráhy. Komise začala vyměřovat trať již v roce O rok později se začalo s výkupem pozemků. Koncese na stavbu místní dráhy byla udělena v lednu Oficiálně byla trať Mělník-Mšeno dokončena 21. června Naplánovaná trať v celé své délce Mělník-Stará Paka byla dokončena a otevřena až 24. listopadu V dobách První republiky však již nebylo železniční spojení dostačující a brzdilo rozvoj turistického ruchu, na což poukazuje například článek v Mělnických listech: Nepříznivým železničním spojením jsou nejkrásnější partie (většinou i nejvzdálenější) výletníkům nejméně známy. 253, nebo zápisy ze zastupitelstva. Obrázek 19 - Jízdní řád pro rok RŮŽIČKA, Ctirad. Velký Újezd a mšenský region...c. d. Str SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 15. Ze dne

63 V roce 1927 bylo projednáváno prodloužení výletního vlaku, který dosud končil ve Lhotce, až do Mšena. 254 Snaha o zavedení nedělních výletních vlaků z Prahy do Mšena se nesetkala s patřičnou odezvou. 255 Celou řadu let bylo také marně usilováno o zavedení osobních vlaků na trati Mělník-Mšeno-Mladá Boleslav. V případě, že by vlaky přijížděly do Mšena ráno, velmi by to prospělo živnostníkům a zvýšilo i počet dětí navštěvujících mšenské školy. 256 Ačkoliv byla situace ohledně osobní železniční dopravy tristní, nepodařilo se prosadit ani zavedení autobusové dopravy. O koncesi žádal například František Blažík z Mělníka, který chtěl provozovat autobusovou dopravu ze Mšena na Mělník, nebo Záruba z Chorušic, který měl v úmyslu zřídit autobusovou linku Mšeno-Kropáčova Vrutice. Koncese jim nebyla udělena na protest ministerstva železnic. 257 O rok později zase obecní zastupitelstvo probíralo s ředitelstvím drah v Hradci Králové špatné spojení venkova se Mšenem a žádalo o posílení na trati primárně motorovými vozy. 258 Pavel Záruba povolení k provozování autobusové dopravy na lince Mšeno- Chorušice-Vtelno-Kropáčova Vrutice nakonec získal v roce Kromě toho jezdil přes léto i do Doks. 259 O pár měsíců později došlo k posílení autobusové dopravy z Chorušic do Kropáčovy Vrutice, protože zahájil provoz autobusové dopravy rovněž Václav Mašek z Chorušic. 260 Doprava osob na trati Mělník-Mšeno-Stará Paka se značně zlepšila v roce 1929, kdy ředitelství železnic zavedlo na této trati vlaky osobní a nákladní, dosud jezdily jen smíšené vlaky. 261 Od 1. února 1930 začal jezdit Josef Honzátko autobusem lince Mšeno-Byšice- Mělník, a to dvakrát denně. 262 Řediteli Josefu Cinibulkovi se díky intervenci v Hradci Králové podařilo prosadit, že ranní vlak ze Lhotky do Mšena bude mít osobní vůz Zápisy obecního zastupitelstva c. d., Zápis ze dne ; In: Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d. Zápis ze dne Provoz zahájil ; In: Zápisy obecního zastupitelstva c. d. Zápis ze dne Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Zápisy obecního zastupitelstva c. d. Zápis ze dne

64 V tomtéž roce žádal Ostruha, majitel dopravy z Kokořína, o koncesi pro autobusovou dopravu na lince Mšeno-Ráj-hrad Kokořín. Jezdil již z Mělníka kokořínským údolím až k zámeckému penzionátu, tuto linku by prodloužil až do Mšena. Obecní zastupitelstvo však vyslovilo nesouhlas a jeho žádost zamítlo. Václav Mašek zase rozšířil svou autobusovou dopravu o linku Mšeno-Bělá-Mnichovo Hradiště a dvakrát v týdnu na Mělník, úterý (trhy) a v pátek (úřední den). 264 Jízdní řády z roku 1932 se dochovaly v Cinibulkově průvodci a vypadají následovně: 264 Matrika občanů c. d., str

65 Dne 15. května 1936 byly zavedeny na trati Mělník-Mšeno osobní motorové vlaky. 265 Vlakové spojení přispělo v první polovině 20. století k tomu, že se Mšensko s Kokořínskem staly turisticky zajímavým místem pro mnoho turistů i letních hostů a zvýšily se tím i příjmy místních podnikatelů. 266 O autobusovou linku Mšeno-Praha a zpět usilovalo město Mšeno již od roku 1912, kdy byla udělena vůbec první licence k provozování autobusové linky na mělnickém okrese podnikateli Františku Černému po trase Mělník-Praha a zpět. Město Mšeno žádalo o prodloužení této autobusové linky Praha-Mělník až do Mšena, avšak neúspěšně s odůvodněním, že je do Mšena silnice ve velmi špatném stavu a že cena jízdného by musela být o mnoho vyšší než u vlaku. Přímé autobusové spojení ze Mšena do Prahy existovalo až od počátku 70. let 20. století. Výletníci z Prahy tak museli v dobách První republiky vždy na svých cestách nejméně jednou přestupovat. Možností měli hned několik, mohli využít vlakové i autobusové spojení, ale i vltavský parník, který přijížděl na Mělník v neděli dopoledne a odpoledne se vracel zase zpět. Vltavský parník byl pro výlety Pražanů na Mělník velmi oblíbený Matrika občanů c. d., str RŮŽIČKA, Ctirad. Velký Újezd a mšenský region c. d., str RŮŽIČKA, Ctirad. Velký Újezd a mšenský region c. d., str

66 5 Zimní sezóna 5.1 Plesy, taneční zábavy, merendy O rozptýlení obyvatel městečka Mšena se v zimním období staral především zábavní odbor TJ Sokol Mšeno. Téměř každoročně v dobách První republiky bylo pořádáno posvícení 268, mikulášská zábava, Silvestr a šibřinky. Mikulášská zábava 269 byla primárně pořádána pro děti a obvykle spojena s nadílkou. Tato akce se většinou odehrávala 8. prosince. V letech 1930 a 1931 byla Mikulášská nadílková besídka přenechána tenisovému odboru TJ Sokol Mšeno. 270 Nejzajímavější Mikulášská zábava se však konala v roce 1921, a to pod vedením Studentské družiny Kokořín, která s TJ Sokol Mšeno velmi úzce spolupracovala. 271 Mělnické listy o této akci napsaly následující: Studentská družina Kokořín uspořádá 8. prosince ve Fügnerově domě ve Mšeně Mikulášský večer. Zlatým hřebem skvělého programu budou národní ruské bojarské tance, jež předvede M. Helena Ribo, člen bývalého carského divadla v Petrohradě. Vrátila se právě z tourné po Německu a jest spolu s mnoha jinými ruskými umělci uprchlíky hostem naší republiky. Kraj náš byl vždy rusofilský, pořadatelé jsou tudíž přesvědčeni, že snaha jejich zpříjemniti umělkyni trudné okamžiky vyhnanství z nešťastné vlasti, bude pochopena v celém širokém okolí a že v ten den prostorný Fügnerův dům bude vyplněn do posledního místečka. Za tím účelem studenti nedbajíce ohromných výloh, získali 2 výstřední žongléry ze Švédska, jichž vrchol akrobacie naplní všechny přítomné údivem. Zábava koná se při stolech. Ceny bylo nutno zvýšiti, vstupné od 5 Kč do 12 Kč Na posvícení obvykle bylo zváno prostřednictvím periodik, jako například v roce 1921: Sokolský posvícenský věneček koná se v neděli ve Fügnerově domě. Začátek v 7 hodin večer. Vstupné za osobu 6 Kč. In: SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 42. Ze dne ; Podle kroniky se posvícení ve Mšeně konalo v letech 1921, 1924, 1925, 1926, 1928 ( ), 1929, 1930 ( ), 1931, 1932, 1934, 1937 In: TJ Sokol Mšeno; neuspořádané dokumenty k historii spolku, uložené v klubovně sokolovny; Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně Podle kroniky se Mikulášská jistě konala v letech: 1921, 1927, 1929, 1930, 1931, 1934, 1935, 1937, In: Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně 1892 c. d. 270 Dne pořádal tenisový odbor Mikulášský večer. Přišlo hojně hostí, hlavně z okolí. Druhý den připravila jednota nadílkovou besídku pro děti. Podělila 59 dětí ze Mšena a Sedlce poukázkami na šatstvo a obuv. Ve Mšeně a Sedlci byla k tomuto účelu uspořádána sbírka. In: Matrika občanů c. d., str SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 46. Ze dne SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 47. Ze dne

67 Švédové hosty Studentské družiny Kokořín ve Mšeně. Téměř po 300 letech vkročí do našeho kraje opět Švédové. Tentokráte však přicházejí jen dva sympatičtí seveřané s láskou a obdivem pro náš mladý stát a s touhou, uměním svým zahladit smutné vzpomínky, žijící mezi naším lidem, vzpomínky na zhoubnou pro nás válku 30letou, kdy předkové našich hostů divnou hrou osudu stanuli v našich rolích jako divý nepřítel. Přijďte proto všichni do prostorné dvorany Fügnerova domu ve Mšeně utužit osobně srdečný poměr, vládnoucí mezi naší republikou a Švédskem. Poněvadž Fügnerův dům při stolním zařízení pojme značně menší počet diváků, doporučujeme vřele všem, kdož chtí spatřit něco nevšedního a naplnit duši nezapomenutelnými dojmy, aby neprodleně učili záznam na vstupenky v těchto předprodejnách: Mšeno, železn. závod p. F. J. Janatky, Nebužely kol. V. Kamarád, Chorušice kol. Sl. Adamcová, Skalsko p. Štědroň. Vstupné 5-12 Kč, lóže 50 Kč Dárky pro Mikulášskou nadílku dobře zabalené a opatřené čitelnou adresou přijímá stále Jarka Fiedler ve Mšeně. 273 O Mikulášský večer s tímto programem byl velký zájem. Členové Studentské družiny Kokořín dokonce museli v Mělnických listech otisknout vysvětlení, že program nemůže být opakován, neboť účinkující byli získání pouze na jediné vystoupení. 274 V roce 1932 byla zase uspořádána mikulášská besídka s filmem a před Vánoci ještě nadílka Vánoční stromeček, na které se sešlo mnoho dárků hlavně pro děti nezaměstnaných. 275 Pár týdnů po Mikulášské zábavě slavili Mšenští zpravidla Silvestra. 276 Rovněž na tuto akci bylo upozorňováno v Mělnických listech, jako například v roce 1919: Tělocvičná jednota Sokol ve Mšeně pořádá obvyklou Silvestrovskou zábavu v dvoraně Fügnerova domu. Začátek v 7 hodin večer. 277 Většinou v lednu nebo únoru se ve Mšeně odbývaly sokolské šibřinky 278. Obyčejně byly největší zábavou ve městě, návštěvníci se mnohdy nejvíce těšili na půlnoční scénu. Jako 273 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 48. Ze dne SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 49. Ze dne Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně 1892 c. d. 276 V kronice jsou zmínky o společně slaveném Silvestru v letech: 1919, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1934, 1935, 1937 a In: Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně 1892 c. d. 277 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 38. Ze dne Šibřinky, v staré mluvě české (z napodobení vrabčího hlasu) tolik jako frašky, žerty, šašky neb kudrlinky. Jindř. Fügnerem použito k pojmenování veselých maškarních zábav sokolských, jež r po prvé 67

68 na jiné akce, tak i na šibřinky bylo poukazováno v Mělnických listech:. V neděli budou uspořádány šibřinky tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně. Ráz: V pohádkách. Fügnerův dům. 279 Zájem o tento kulturní podnik ve Mšeně byl téměř vždy velký: Zájem o sokolské šibřinky ve Mšeně denně vzrůstá. Celé okolí, ba i hosté z Mladé Boleslavi a Prahy hlásí se o vstupenky. Radíme všem, kteří míní též se zúčastniti, by co nejdříve opatřili se vstupenky, neb co nevidět budou rozprodány. Při šibřinkách hraje dobrou pověstí známá kapela P. Hodbodě z Ml. Boleslavi. Fügnerův dům je po celý týden uzavřen a pracuje se v něm horlivě na dekoracích. Překvapující půlnoční scéna. 280 Šibřinky 281 mívaly každoročně odlišný námět. V letech si vybrali sokolové jako téma pro své šibřinky následující témata: V pohádkách, Sjezd všech národů, Kraje slunné Adrie 282, 20 tisíc mil pod mořem 283, Pod slovanskou lípou 284, V zemích tropického slunce 285, Polární sen 286 a V říší květin. 287 v sokolovně pražské byly uspořádány a od té doby všeobecně se pořádají. In: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, sv. Str SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 38. Ze dne SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 2. Číslo 5. Ze dne Dle kroniky se šibřinky ve Mšeně za První republiky konaly: , , v roce 1926, , , , , 2. a , In: Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně 1892 c. d. 282 Tyto šibřinky byly připravené Adolfem Líbalem a L. Kabrnovou. Konaly se Půlnoční scéna byla na téma Mírový kongres národů. Účinkovalo 104 osob. Zábavu navštívili i hosté z Mělníka, Bělé, Benátek, Prahy atd. Tak pěkných šibřinek tu ještě nebylo. In: Matrika občanů c. d., str Sokolské šibřinky byly významnou společenskou událostí. Tématem tentokrát bylo mil pod mořem. Při půlnoční scéně hrálo 108 masek. Scéna se velmi líbila, a proto byla opakována ještě druhý den odpoledne a večer. Zábavu řídil a připravil Adolf Líbal, hodinář. I přes špatné počasí (auto a autobusy, co jely na šibřinky uvázly v závějích nebo se museli vrátit) přišlo do sokolovny mnoho lidí i z Mělníka. In: Matrika občanů c. d., str V pořadí 7. šibřinky s půlnoční scénou Volha, Volha..: s tanci slovanských národů a 80 účinkujícími šibřinky se pochlubily půlnoční scénou V jungli s opicemi, papoušky, rajkami, motýly za okouzlení měsíční noci v tropické jungli 286 Cvičilo 80 členů. 287 Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně 1892 c. d. 68

69 Obrázek 20 - Šibřinky 1935 Nepravidelně pak TJ Sokol Mšeno pořádal různé zábavní akce jako třeba karneval, čajové večírky, rozmanité taneční zábavy, Josefskou, máje, Anenskou, maškarní, merendu, pouťovou zábavu, koncerty. O zábavu o masopustu se též staraly i jiné místní spolky. Taneční zábavy pořádali například: legionáři, hasiči, národní socialisté, komunisté, baráčníci, železničáři, agrárníci, lidovci, spolek automobilistů a motocyklistů, řezníci, sportovci (SK Mšeno) a řemeslnická beseda. 288 Více ke slavnostem kapitola 7. Slavnosti, Festivity 288 V roce 1927: ples legionářů, taneční zábava hasičského sboru, Baráčníků, všedělnická (komunisté), národních socialistů, sokolské šibřinky a tancovačka v masopustní úterý. Největší návštěvu docílili legionáři. Tolik lidí nebylo dosud při plese v sokolovně viděti. V roce 1928: Taneční zábavy v masopustě: V sokolovně: železničáři, hasiči, agrárníci, legionáři, sokolské šibřinky. U modré hvězdy: všedělnická (komunistická) merenda, Baráčnický ples masek. U bažanta: lidovci. V roce 1929: Taneční zábavy Masopust: ples dorostu agrárního, Baráčníků, automobilistů a motocyklistů, hasiči, šibřinky sokolské vše v sokolovně. Na sále u bažanta: lidovci. U modré hvězdy: baráčníci merendu. V roce 1930: Taneční zábavy v masopustě: Legionáři, Řezníci, Hasiči, sokolské šibřinky, baráčníci. V roce 1931: Taneční zábavy v masopustě: Agrární, sportovní, řemeslnické besedy, národních socialistů, řeznická, hasičská, baráčnická, sokolské šibřinky. V roce 1935: Plesy pořádali: O. S. R. D., hasičský sbor, baráčníci (merenda), SK, Sokol (šibřinky) a na konci masopustu Sokol (merenda). Účast přiměřená, finanční efekt slabší. In: Matrika občanů c. d., str. 118, 142, 160, 178, 197,

70 5.2 Zimní sporty Mezi oblíbené zimní sporty mšenských v dobách První republiky patřilo sáňkování, bruslení a lyžování. Sáňkovalo se na příklad na silnici k Ráji. Bruslilo se na Blížce nebo na Jezeře. Místní se pokoušeli i o vytvoření umělého kluziště například na sokolském cvičišti. 289 Lyžování se ve Mšeně rozšířilo kolem roku Využívány byly svahy Vrátenské hory, kde kronikář ve zmiňovaném roce napočítal 25 lyžařů. 290 Dne 14. listopadu 1934 byl založen lyžařský odbor TJ Sokol Mšeno. V prvním roce svého působení čítal 63 členů, s nimiž byly uspořádány 3 výlety na sousední kopce a hory. O rok později bylo již podniknuto za vedení p. Regnera 5 výletů po okolí na lyžích, na kterých byla průměrná účast kolem 16 členů. Odbor zorganizoval pro své členy také lyžařský kurz, cvičení žactva a dorostu na ledě, uspořádán byl i výlet autobusem na Ještěd. O pololetních prázdninách se členové vydali na zájezd do Krkonoš. 291 Ačkoliv v zimě roku 1936 nebyl skoro žádný sníh, počet členů lyžařského odboru se zvýšil na 75. Kvůli nedostatku sněhu byl pořádán suchý kurz a cvičilo se na i ledě. Ve dnech od 31. ledna do 5. února byl uspořádán zájezd do Krkonoš. V zimním období 1936/37 měl lyžařský odbor 61 členů. Lyžovat se mohlo jen asi 4 týdny. Byly pořádány 3 společné výlety do okolí, 6 cvičení na ledě, zájezd do Krkonoš a kurz v ošetřování a mazání lyží. Zářijové události roku 1938 velmi uškodily lyžařskému odboru, neboť zabráním sudetského území ztratil všechny lyžařské terény v pohraničních horách Ale pokus se nezdařil, voda se ztrácela do země. In: Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str. 144; V roce 1935 byl stav členstva lyžařského odboru tento: mužů 15, žen 10, dorostenců 5, dorostenek 6, žáků 18, žákyň 9 celkem 63 členů, In: Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně

71 6 Slavnosti, Festivity Milena Lenderová slovy Jacquese Heerse definuje svátek jako zábavu, často neodůvodněnou, díky které se daný den vymaňuje z rutiny obvyklého rytmu všedního dne. Festivitu jako takovou charakterizuje Lenderová pro 19. století jako cílenou, očekávanou, vítanou i vyžadovanou výjimečnost. Ta by měla být dostupná všem, jejímž prostřednictvím se lidé setkávají a naplňují svou potřebu lidí být spolu a mají zde možnost vyjádřit individuální postoje a názory. Tuto definici je možné aplikovat i pro mladší dobu. 293 Festivity dělíme na pravidelně se opakující a jedinečné, církevní a světské, veřejné a soukromé. V této práci bude kladen akcent primárně na pravidelně se opakující, veřejné, vybrané církevní a světské festivity. 6.1 Odhalení pomníku padlým ve Mšeně Jedna z největších oslav se konala ve Mšeně 20. července 1924, kdy byl odhalen pomník padlým a zemřelým vojínům v první světové válce. Ze Mšena během války zahynulo 67 vojínů, 3 z nich byli legionáři. 294 Obrázek 21 - Pomník padlým 293 LENDEROVÁ, Milena, Tomáš JIRÁNEK a Marie MACKOVÁ. Z dějin české každodennosti: život v 19. století. Vydání druhé, doplněné. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, ISBN Str Matrika občanů c. d., str

72 Pomník vyrobený ze světlé požárské žuly místním kamenickým mistrem Františkem Trnkou nese na vrcholu bronzové poprsí mistra Jana Husa. Měděná deska uprostřed obsahuje nápis: Na cestě z temné poroby k slunci svobody zaplatili jste životy svými zvůli cizáckých mocí. Ty, český člověče, horlivě střež toho, aby vláda věci Tvých trvale zůstala v rukou Tvých. Na menší desce je text: Památce padlých ze Mšena ve světové válce Věnovala paní Julie Píšková, rozená Červenková ze Mšena, roku Slavnostní odhalení pomníku bylo zahájeno fanfárami z Libuše z radniční věže. Průvodu městem se zúčastnili sirotci a příbuzní zemřelých, hosté, městská rada v čele se starostou Augustinem Podivínským, legionáři, sokolové, hasiči, baráčníci, studentská družina Kokořín, ochotnický spolek Mácha, 7. okrsek sokolské župy a všechny pokrokové politické organizace. Komunisté se oficiálně odmítli zúčastnit. U pomníku promluvil starosta města, legionář Müller z Prahy, slavnostním řečníkem byl Antonín Veselý. Sirotek Jan Lejda vyjmenoval padlé. Některé mšenské občany rozčilovala Husova busta na pomníku a tvrdili, že se na pomník padlých nehodí Husovy slavnosti Obvykle byl při Husových slavnostech 297 pořádán lampionový průvod ke hranici, která byla umístěna zpočátku na Romanovském návrší, později na Šibenci, dále na cukrovarském poli u nádraží a konečně za Kulmanovým mlýnem. Průvodu se obvykle účastnili zástupci všech místních spolků, například v roce 1919 čítal průvod 1000 lidí. U hranice zpravidla zazněly písně Ktož jsú boží bojovníci nebo Hranice vzplála. Po nejvíce při příležitosti této akce přednášeli českobratrští faráři. 298 Vždy bylo vzpomenuto na legionáře a padlé ve válce. Od roku 1924, kdy byl odhalen ve Mšeně pomník padlým, byly k němu v den Husova svátku pokládány kytice. Běžně také v tento den sehrál spolek 295 Celkový náklad na pomník činil Kč a byl zaplacen paní Julií Píškovou, mšenskou mecenáškou. 296 Matrika občanů c. d., str Husovy slavnosti jsou v kronice reflektovány pro roky: 1919, , , přednášel českobratrský farář Kantorek z Mělníka; 1925 promluvil českobratrský farář Kučera z Prahy; 1927 mluvil českobratrský farář z Mělníka Lochman; 1928 mluvil českobratrský vikář Vejnar o významu mučedníka kostnického mluvil českobratrský farář Vejnar ze Mšena promluvil místní českobratrský farář Kvátal; 1934 mluvil farář Hájek ze Vtelna. 72

73 divadelních ochotníků Mácha divadelní představení. Město bývalo slavnostně vyzdobeno a byly vyvěšeny prapory. Největší slavnosti byly pořádány v roce 1919, v roce 1925, kdy Národní shromáždění rozhodlo, že se 6. červenec stane státním svátkem, a konečně v roce 1928 na 10. narozeniny republiky. Kronikář do roku 1925 často poukazuje na fakt, že obchody zůstaly zavřeny. V roce 1924 byl však pobouřen, že působilo trapným dojmem, že letos poprvé zůstala většina obchodů otevřena. 299 Noviny jedny takové slavnosti popisují takto: Sdružené pokrokové politické strany, vzdělávací a podpůrné korporace uspořádaly společnou oslavu mučedníka kostnického poprvé v osvobozené vlasti. V sobotu 5. července pořádán průvod občanstva a korporací ke hranici na silnici romanovské. Pohled na průvod, jehož se zúčastnila velká většina obyvatelstva, byl impozantní. U hranice promluvil za pořadatelstvo učitel Cejp krátké slovo úvodní a přednesl báseň Svatopluka Čecha Kostnická duma. Poté vzplála hranice, což doprovázeno zpěvem písní Hranice vzplála a Kdož jste boží bojovníci, přednesem básní Svatopluka Čecha Dva zvony a J. Rokyty Husovy ohně. Nakonec promluvil několik povzbudných slov ku práci Beránek a učitel Cejp věnoval vzpomínku bratrům legionářům na dálném Východě. Pohled na četné plápolající ohně v okolí působil dojmem povznášejícím, a tak v povznešené a opravdu zušlechťující náladě vracelo se občanstvo do města. Ve městě samém bylo mile překvapeno četnou a vkusnou výzdobou a osvětlením oken a výkladů transparenty. Jasnému dni 6. července dodávaly četné vlající prapory rázu skutečně slavnostního. Četné občanstvo domácí i okolní, jež procházelo ulicemi, ozdobeno vkusnými odznaky, oživovalo slavnostní ruch. V 9 hodin shromáždila se mládež a zúčastněné korporace před školou, načež ubíral se průvod ulicí Palackého a Karlovou k Fügnerovu domu. Mládež shromáždila se potom v sále radničním, kdež promluvil k ní o Husovi a vysvětlil Brožíkův obraz Hus před koncilem odborný učitel Cinibulk. Fügnerův dům pak byl do posledního místa vyplněn občanstvem. Středem programu byla přednáška L. Kunte o významu Mistra Jana Husa pro nás. Vděčné posluchačstvo s pozorností vyslechlo cennou tuto přednášku, poutavě předvádějící osobnost Husovu, nabádající k přemýšlení, za to však prostou všelijakých obvyklých frází a hesel agitačních. Přednášku předcházel společný zpěv písní Modlitba za národ Husův a Kdo za pravdu hoří, také byl přečten Husův list z Kostnice veškerému národu českému ze dne Po přednášce zazpívala slečna 299 Matrika občanů c. d., str. 12, 27, 32, 42, 73, 101, 125, 126, 149, 169, 186, 209, 237, 247,

74 Blechová husitský Otče náš, což působilo překrásným dojmem. Po zpěvu písně Svatý ty nadšení zakončena slavnost společně s mládeží na náměstí holdem učitele Cinibulka republice a prezidentovi Masarykovi. 300 V roce, kdy se den upálení Mistra Jana Husa stal státním svátkem 301, otevřel místní sbor československé církve svou zvoničku na Václavském náměstí. Zvon je ozdoben Husovým reliéfem a nápisem. Dominantu střechy tvoří kalich a cyrilometodějský kříž, nad dveřmi je kalich a nápis: Pravda vítězí. V den otevření sloužil bohoslužby před zvonicí duchovní československé církve Kučera a v sále Fügnerova domu přednášel o vzniku a cílech československé církve. Třicet posluchačů si vyžádalo po skončení přednášky blankety pro odhlášení z církve římskokatolické. 302 Zatímco svátku Mistra Jana Husa byla ve Mšeně věnována každoroční pozornost, výjimečnou byla slavnost na počest pětistého výročí smrti Jana Žižky z Trocnova. Dne 1. října byla v rámci slavností uspořádána besídka v Sokole, divadelní představení Otec božího lidu a přednáška učitele Bergra ze Žižkova říjen Výročí vzniku republiky bylo každoročně oslaveno sokolskou akademií 304 za spoluúčasti zpěváckého spolku Vyšehrad a vypadalo následovně: Tělocvičná jednota Sokol ve Mšeně vybrala si za úkol uspořádati každoročně v památný den Svobody tělocvičnou akademii. Stalo se tak i roku tohoto. Akademie tyto stávají se dík pořadatelstvu půvabným večerem a shromažďují četné obecenstvo ze Mšena i okolí. Jest přirozeno, že mají nemalý vliv výchovný pro cvičící i pro obecenstvo. Letošní program 13 čísel byl velice pečlivě sestaven a provedení jeho poskytlo opravdový požitek. Jestliže žákyně a žáci hrami s panenkami a na Adama těšili se všeobecné pozornosti obecenstva, tož vynikli zejména ženy půvabnou Sibiřskou devítkou, muži pak Školou sokolského zápasu a zejména 300 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 16. Ze dne Dne byl bývalý svátek Jana z Nepomuku zrušen. K tomuto světci se váže incident, který se odehrál ve Mšeně v noci z 5. na (Husovy oslavy), kdy zmizela socha Jana Nepomuckého z parku na náměstí a byla nalezena až v Debři. Farář Pecina sochu světce ukryl v kostele. In: SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 14. Ze dne Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Kronika odráží oslavy výročí vzniku republiky v těchto letech: , , 1933, 1934, 1935 a

75 ve skupinách světlonošů svými výkony uváděli obecenstvo v úžas. Všichni sokolové od nejmenších do největších se ve výkonech předstihovali. Vedle Sibiřské devítky žen nejpůsobivější byla hra na koníčky, kterou provedly žákyně. Obecenstvo vynutilo si její opakování. Zpěvácký spolek Vyšehrad řízením bratra ředitele Václava Picka ve sborech Svobodě a vlasti a Masarykovi od Vít. Nováka podal výkony rovněž zdařilé a přispěl nemálo ku povznesení dojmu celého večera. Bratr Vilda pak při klavírním průvodu bratra Fiedlera Fantasií a Baletem od Beriota a Cikánským tancem od Naschéza zaujal obecenstvo opětně výkony, s jakými se zřídka shledáváme u samouků. Akademie zakončena klavírním kvartetem pod řízením bratra ředitele Picka (klavír) a za účinkování bratrů: Vildy (první housle), Procházky a Matouše (druhé housle), Mudrocha z Lobče (viola) a Oplta (cello) směsí ze Smetany. Jakkoli již loňská akademie svědčila o ušlechtilé snaze Sokola, znamená letošní značný pokrok na poli tělesné výchovy. Dalším snahám Sokola: Zdar! 305 Oslavy často provázely přednášky nejednou od profesora Stáhlíka z Mělníka, jindy zase přednášel bratr Mates z Mladé Boleslavi 306, učitel ze Žižkova J. Berger 307, profesor B. Vítka z Mladé Boleslavi, ředitel měšťanských škol v Staré Boleslavi Hladík, českobratrský farář Řepa nebo profesor Hlaváček z Mladé Boleslavi. Významněji bylo ve Mšeně slaveno 10. výročí vzniku republiky v roce V tento den byly domy vyzdobeny prapory, Fügnerův dům byl vydekorován a osvětlen a na škole byla vztyčena státní vlajka. Mládež zasadila v parku po stranách školy dvě jubilejní lípy a sokolská delegace položila kytici k prezidentovu pomníku. V 9 hodin vyšel od sokolovny průvod a položil věnec k pomníku padlých. Na náměstí se konal koncert a přednáška profesora Stáhlíka z Mělníka. Právě před začátkem přednášky doběhla k řečnické tribuně sokolská štafeta s pozdravem republice a prezidentovi. Štafeta vyběhla ze Sudoměře 305 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 45. Ze dne Zdejší jednota Sokolská pořádá v 10 hodin dopoledne k oslavě 3. výročí naší samostatnosti veřejnou přednášku bratra Matese. Vstup volný. Večer o 7:30 hod koná se akademie za spoluúčinkování zpěváckého spolku Vyšehrad. Vstupné: I. Místo 5 Kč, II. Místo a balkón 3 Kč, k stání 2 Kč.. In: SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 42. Ze dne Kulturní organizace města Mšena a Sdružení dorostu rep. strany českosl. Venkova pořádají v den Svobody o 9. hodině dopoledne v sále Fügnerova domu ve Mšeně veřejnou přednášku Jan Žižka a naše osvobození. Přednáší p. Jar. Berger., učitel ze Žižkova. In: SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 6. Číslo 43. Ze dne

76 a proběhla všemi obcemi v okrsku kolem hranic 7. okrsku Fügnerovy župy. Odpoledne a večer se konala sokolská tělocvičná akademie. 308 Nikdo tenkrát netušil, že za 10 let bude vše jinak. Oslavy vzniku republiky v roce 1938 byly velmi nenápadné, zcela nepochybně v souvislosti se zářijovými událostmi. Byl pořádán pouze tichý členský večer s proslovy a recitacemi. 309 Obrázek 22 - Akademie TJ Sokol Mšeno v roce Narozeniny prezidenta Celorepublikově rozšířeným svátkem byly také prezidentovy narozeniny (7. března) 310. Ve Mšeně probíhaly tradičně uskutečněním Masarykova večera nebo Masarykovy besídky, kde zaznívaly přednášky 311, proslovy a blahopřání na počest prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka. Výjimečně v roce 1927 sehrála školní mládež divadelní představení Pro tatíčka Masaryka. Výrazněji byla slavena jeho životní jubilea v letech 1920, 1925 a Oslavy 70. narozenin prezidenta ve Mšeně proběhly takto: Tělocvičná jednota Sokol uspořádala v neděli k oslavě 70. narozenin Masarykových tělocvičnou, hudební a zpěvní akademii. Sál Fügnerova domu naplněn byl do posledního místa, hostmi z místa i okolí. Bratr Mates z Ml. Boleslavi promluvil na téma: Čeho žádá Masaryk od českého člověka. Vyzdvihl význam našeho prezidenta jakožto náboženského myslitele a osvětlil, jak Masaryk, 308 Matrika občanů c. d., str ; Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně Záznamy v kronice dokládají oslavy narozenin prezidenta v těchto letech: , V roce 1926 však Mšenští přešli narozeniny prezidenta republiky bez oslav. 311 U příležitosti 70. narozenin prezidentových promluví při slavnostním shromáždění českobratrského sboru ve Mšeně v sále městské radnice učitel Jaroslav Berger ze Žižkova. Začátek o půl desáté dopoledne. Vstup volný. SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 2. Číslo 9. Ze dne

77 český člověk, vyrostl z české reformace. Muži cvičili župní sletová s kopím, ženy Rusalku, dorostenci prostná sletová, dorostenky Mazurku, žáci skupiny na koni a žákyně staročeské tance. Všecka čísla provedena s úplným zdarem, jedno předstihovalo druhé, svědčila o svědomitém nácviku a sklidila zaslouženou pochvalu. 312 U příležitosti 75. narozenin prezidenta zase nechalo zastupitelstvo města Mšena na památku na tento den vepsat do pamětní knihy: Členové zastupitelstva shromáždění na mimořádné schůzi v den 75. narozenin našeho milovaného prezidenta T. G. Masaryka, vděčně vzpomínají jeho vykonané práce, sklánějí se před životním dílem našeho posledního buditele a prvního prezidenta československé republiky. 313 Mezi 75. a 80. narozeninami prezidenta však proběhla ve Mšeně ještě mimořádná oslava na počest jeho znovuzvolení prezidentem republiky. Místní osvětová komise uspořádala v ten den večerní oslavu za ohromné účasti lidu, jaké se od v našem městě nepamatuje. 314 Večer se konal koncert na náměstí a mohutný průvod, projev pronesl ředitel Cinibulk. Ne všichni obyvatelé Mšena však přijali oslavy s radostí. Někteří národní demokraté nevyvěsili prapory a v některých domech dokonce spustili záclony, aby neviděli jásající lid. Jeden fašistický zbohatlík navíc prohlásil: Ne bíločervené, ale černé prapory měli bychom vystrčiti z domů. 315 Oslavy 80. narozenin prezidenta Masaryka se tradičně uskutečnily formou průvodu s hudbou městem při účasti všech spolků k Masarykovu pomníku u školy. Pomník byl ozdoben chvojím a po stranách hořely pochodně. Slavnosti se zúčastnilo na lidí, z nichž mnozí přišli i ze vzdáleného okolí. Řeč pronesl legionář Josef Holub, odborný učitel, ve které hovořil o vlastních vzpomínkách na Masaryka z Ruska. Obecní zastupitelstvo zaslalo kanceláři prezidenta blahopřání a věnovalo 500 Kč městské knihovně na zakoupení Masarykových spisů. 316 Dne 14. září 1937 zemřel 87 letý T. G. M. v Lánech. Na Masarykův pohřeb v Praze jeli i mnozí občané města Mšena. Za Sokol se pohřbu zúčastnilo 12 mužů v krojích SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 2. Číslo 13. Ze dne Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str. 265.; Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně

78 6.5 První máj Oslavám 1. máje ve Mšeně věnoval mšenský kronikář velkou pozornost. Zaznamenal všechny oslavy od roku 1919 do roku 1937, s výjimkou let 1932, 1934, Oslavy 1. máje ve Mšeně probíhaly hlavně pod taktovkou národních socialistů, sociálních demokratů a po vzniku komunistické strany i s jejím přispěním. Atmosféru oslav nejlépe ilustruje tento zápis: 1. máj v roce 1919 slavil se ve Mšeně okázale. Již v půl páté ráno se ozvaly rány z hmoždířů, po nich následoval budíček hlučné kapely. V čele průvodu byl nesen rudý prapor, za ním kráčeli mládenci v rudých šerpách. Kolem deváté hodiny se začali shromažďovat lidé z okolních obcí se standartami. Před parkem na náměstí stála tribuna s nápisem: Proletáři všech zemí, spojte se! Na tribuně zasedali: L. Slánský, Jar. Janatka, Fr. Piskáček, V. Klouda. Řečníci ze strany sociálně demokratické a národně sociální rozvinuli své programy. Ke konci řečí zazněly písně: Kde domov můj, Píseň práce a Rudý prapor. Poté konal se průvod městem. 318 Jednotlivé strany obvykle vypravily průvody a organizovaly i tábor lidu, někdy komunisté sehráli divadelní hru. 319 Na prvomájových oslavách čas od času participovaly i jiné spolky, například Sokol se svou tělocvičnou akademií. Od roku 1927 bylo běžné slavnost zakončovat zábavou na Romanově. 320 Většinou akce proběhly v klidu, výjimkou byl rok 1931, kdy bylo nutno zajistit policejní dohled, který zabránil střetu průvodů. 321 Kronika naznačuje, že oslavy 1. máje měly postupně upadající tendenci co do počtu zúčastněných i co se týče programu. Poslední zmínka k prvomájovým oslavám pouze suše konstatuje: Konala se obvyklá májová oslava za obvyklé účasti Matrika občanů c. d., str. 11, Divadelní představení komunistické strany se konalo v letech: 1925 (hra Průboj), 1926, 1927 (na sále u Modré hvězdy). In: Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str. 71, 127, 165, 181, Jako v roce Matrika občanů c. d., str. 95, 202, 234,

79 7 Spolkový život 7.1 TJ Sokol Mšeno Sokol, jeho zásady a ideály byly nám vzory a školou T. G. M Vznik spolku Prvně byl Sokol ve Mšeně založen v roce 1865, jen pár let poté, co Miroslav Tyrš založil českou tělovýchovnou jednotu, jejíž stanovy byly schváleny 27. ledna Miroslav Tyrš do čela zakládající pražské tělovýchovné jednoty navrhl Jindřicha Fügnera, původem Němce, ale i přesto aktivního podporovatele českého národního hnutí. 323 Ve Mšeně měl hlavní zásluhu o založení Sokola v roce 1865 František Stanislav Hulicius 324, který byl také jeho prvním starostou. Náčelníkem se stal Antonín Šůra (učitel obecné školy ve Mšeně) a praporečníkem Emanuel Zuman (obchodník). Jednota čítala v počátcích 70 členů. Po opatření nejnutnějších pomůcek bylo zahájeno cvičení na sále hostince U Pérů na náměstí. Spolková místnost byla v tehdejší Besedě. Sokol si pořídil i spolkový prapor, který byl vysvěcen na slavnosti v červnu 1865 na náměstí před Mariánskou sochou. Prusko-rakouská válka zcela ochromila veřejný a spolkový život a vedla k tomu, že činnost Sokola zanikla. Po válce došlo ve Mšeně k rozsáhlému požáru 325, který zničil 50 obytných domů, celý střed města i s náměstím. Za oběť požáru padly i všechny záznamy o první sokolské jednotě. 326 Sokol ve Mšeně byl pak obnoven až 28. září 1890, opětovně na popud Františka Stanislava Hulicia. Mezi další zakladatele patřili: Antonín Černohorský, Karel Kupec, 323 WAIC, Marek a kol. Sokol v české společnosti = Sokol in der tschechischen Gesellschaft. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 1996 [v tiráži 1997]. 209 s. ISBN Str Narozen ve Mšeně, byl zavražděn 1894 tamtéž. Prozaik, národní buditel, publicista, přítel K. H. Borovského, svobodný zednář, osvětový a kulturní pracovník, spisovatel, starosta města Mšena, poslední velitel národní gardy ve Mšeně. In: Dobové noviny Kurýr; číslo 341; Ze dne Oheň byl pro místní stálou hrozbou, a proto byl založen sbor dobrovolných hasičů, kterému byl propůjčen z ohně zachráněný sokolský prapor. Když byl Sokol obnoven, tak byl prapor rozdělen tak, že žerď starého praporu byla vrácena Sokolu a původní vlajku si nechal hasičský sbor. In: TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO. Památník TJ Sokol ve Mšeně: Vyd. 1. Mšeno: TJ Sokol Mšeno, s. Str Tyto informace zapsal kronikář retrospektivně. In: Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně

80 Jaroslav Janatka, Štěpán Kabrna, Ludvík Pick, Josef Hála, Jindřich Kozlík, František Kalaš, Jan Jizba, František Černý, Josef Blažíček. Starostou se opět stal F. S. Hulicius. Na cvičení byl pronajat sál U Modré hvězdy 327 od Josefa Živného. První veřejné cvičení se konalo 15. a 16. srpna 1891 na nádvoří sladovny ve Mšeně a zúčastnila se ho celá Fügnerova župa. Prvními cvičiteli byli František Kalaš, František Černý a Josef Zima. 328 V roce 1894 byl vytvořen střelecký odbor a v lesní rokli u Vyhlídek umístěna střelnice. Téhož roku byl založen fond ke stavbě vlastní tělocvičny. O rok později byla zakoupena od manželů Janatkových stavební parcela. V počátcích Sokola ženy nesměly být řádnými členkami spolku, a tak pracovaly jako pomocnice při získávání finančních prostředků nebo na spolkových akcích. Také měly speciální roli při přípravě praporu, který byl unikátním symbolem každého spolku. Při slavnostech svěcení praporu měly ženy tradičně krátkou řeč, aby prapor představily. 329 První ženský odbor Sokola byl založen v roce V roce 1897 vydala Č. O. S. nařízení, aby všechny jednoty uskutečňovaly cvičení pro dorost a ženy, ačkoliv nikdo z nich se nemohl stát členem Sokola. Poprvé ženy cvičily na sletu v roce 1901 (875 žen), ale rovných práv v Sokole se ženy oficiálně dočkaly až v roce 1914 a reálně až po první světové válce. Na sletu v roce 1920 ženy poprvé měly svůj vlastní gymnastický program a pochodovaly v sletovém průvodu po boku mužů. 330 Ženský odbor Sokola byl ve Mšeně ustaven 12. května 1901 a čítal 26 sester. 331 Stavba sokolovny probíhala v letech , tedy v době první světové války. Válečná léta znamenala omezení tělocvičné činnosti jednoty, protože většina cvičícího členstva byla mobilizována a zbývající se soustředili na stavbu sokolovny. Mladší muži bojovali na frontě, a proto se na stavbě podíleli staří bratři, kteří měli již celé čtvrtstoletí 327 Pokusy o získání sálu v radnici nebyly úspěšné, protože někteří byli tajnými odpůrci založení Sokola. In: TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO c. d. str Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně Karolína Světlá hrála tuto roli při slavnostech svěcení praporu Sokola Pražského. 330 The women s quiestion in the Sokol to In: Sokol, jeho vznik, vývoj a význam: mezinárodní konference, Praha, září 1997: sborník příspěvků = Sokol, seine Entstehung, Entwicklung und Bedeutung. Praha: Organizační výbor mezinárodní konference, s. ISBN Str ; Viz také Postavení žen v Sokole Brno I Brno, Dostupné také z: Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Mgr. Denisa Nečasová, Ph.D. 331 TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO c. d. str

81 sokolské práce za sebou 332. Myšlenka na stavbu sokolovny se zrodila v hlavě starosty sokola Jana Jizby, místního kloboučníka. Ten také položil základní kámen. Hlavní podíl na stavbě však měli členové stavební komise, zejména předseda Josef Cinibulk, Václav Hanuš a F. J. Rokos st. Celkové náklady na stavbu činily Kč. Stavební kapitál byl zajištěn prostřednictvím darů a bezúročných půjček. 333 Stavbu prováděla jednota ve vlastní režii pod dohledem stavitele Josefa Holuba. Plány a rozpočet vypracoval Novák, stavitel z Mělníka a schválil je architekt Osvald Polívka 334. Vnitřní štukatérskou výzdobu budovy zajistil Novák z Prahy a sádrové skulptury zhotovil sochař Stehlík z Prahy. Na ozdobné stropní ploše pracovali dělníci z Prahy za stravu, kterou obstarávaly mšenské hospodyňky bezplatně po dobu 13 týdnů. Slavnostní otevření Fügnerova domu, jak byla tělocvična pojmenována, se konalo 29. prosince Slavnosti se zúčastnila široká veřejnost ze Mšena i okolí. Hlavní projev pronesl Josef Cinibulk. Po skončení války a otevření nové budovy se zvýšil počet cvičících i zájem o přednášky a jiné akce. 335 Za války zemřel starosta Sokola Jan Jizba 336 a od ledna byl zvolen novým starostou Karel Kupec. Přehledný soupis starostů TJ Sokol Mšeno v období První republiky viz Tabulka číslo Byli to hlavně: Eduard Beneš, Jaroslav Flígl, Jaroslav Fiedler, Jan Jizba, František Kalaš, Štěpán Kozlík, Karel Kupec, Rudolf Kudláček a Jaroslav Živný. In: TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO c. d. str K stavbě přispěla: obec, Okresní výbor Mělnický, bratrský spolek rodáků Mšenských Romanov v Praze, hlavně však měšťanský statek přičiněním předsedy F. J. Rokosa, místní majitelé povozů (Václav Hanuš) a rolníci z okolí, starosta sokola J. Kupec (zasklil a natřel dřevo), hojně občanů přispělo bezúročnou půjčkou a dary. In: Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně Jan Jizba utrpěl těžký úraz při stavbě sokolovny, byl poraněn spadlou cihlou z výšky. 81

82 Tabulka 6 - Starostové TJ Sokol Mšeno Rok Starosta TJ Sokol Mšeno Karel Kupec Eduard Beneš Rudolf Kudláček Štěpán Kabrna 1926 Rudolf Kudláček 1927 Štěpán Kabrna Josef Bliml Eduard Beneš Josef Měšťák Stanovy Stanovy z roku 1921 uvádí, že účelem spolku bylo povznášet tělesné i mravní síly lidu československého v duchu Tyršově a Fügnerově. Členem jednoty se mohl stát jen Slovan (muž i žena), jenž byl nejméně 18letý, bezúhonný a sám se za člena jednoty přihlásil. Takový jedinec byl nejprve přijat za člena na zkoušku, ve zkušební době musel řádně plnit veškeré povinnosti členů spolku a v předepsané lhůtě složit členský slib. Povinností každého člena bylo vždy, všude a ve všem dbát své sokolské cti a národní povinnosti, řádně platit členské příspěvky, plnit osobní úkoly, které členstvu přidělila valná hromada, řídit se stanovami, spolkovými řády a usneseními a opatřeními valné hromady a výboru, v neposlední řadě podporovat jednotu ve spolkové činnosti a chránit její čest a dobré jméno. Členové, kteří složili členský slib, měli právo se účastnit cvičení a všech podniků jednoty, nosit spolkový odznak a kroj, účastnit se valných hromad a členských schůzí, na kterých měli hlasovací právo a právo volit a být voleni. Povinností celé jednoty bylo navíc dodržovat veškerá usnesení a pokyny vyšších celků, a to župy a Československé obce sokolské. Práva a povinnosti jednoty vůči vyšším celkům určovaly stanovy těchto organizací. ČOS čítala dne 31. prosince 1921 přes členů, mužů i žen, sdružených ve jednotách a pobočkách TJ Sokol Mšeno; neuspořádané dokumenty k historii spolku, uložené v klubovně sokolovny; Stanovy TJ Sokol Mšeno z roku

83 V roce 1934 byly stanovy změněny z nařízení Č. O. S Činnost TJ Sokol Mšeno v letech Vybudování sokolovny a vznik republiky zapříčinily zvýšený zájem o Sokol. Počet členů jednoty se v roce 1920 rapidně zvýšil na 349, což byl největší počet za celé období První republiky. V důsledku toho byla v roce 1920 přikoupena část sousední zahrady od správy pivovaru v Podkováni, na které bylo rozšířeno letní cvičiště. V zahradě byl také vybudován krytý kuželník ke zvýšení příjmů jednoty a v prvním poschodí budovy byla zřízena čítárna časopisů a literárních prací. 339 Mělnické listy o této události napsaly následující: Dne byla otevřena v místnostech sokolovny veřejná čítárna Myšlenka uskutečniti tento podnik byla radostně přijata o všeho občanstva. Jedni s nevšední ochotnou propůjčili časopisy a revue, jiní rovněž ochotně zapůjčili rámy na časopisy, někteří přispěli značnými peněžními příspěvky ke zřízení. Tímto společným úsilím mohli jsme při zahájení vyložiti čtenářům 60 časopisů a revue. Návštěva čítárny jest na letní dobu velice uspokojivá a cizí příchozí jsou mile překvapeni jejím zřízením Jelikož se zřízení veřejné čítárny neosvědčilo (nízká návštěvnost), byla čítárna nakonec zrušena. O rok později slavila jednota 30leté výročí, a to takto: Tělocvičná jednota Sokol ve Mšeně pořádá na oslavu svého třicetiletého trvání v neděli dne 13. června 1920 místní veřejné cvičení. Pořad: zkoušky o 9. hodině dopolední. O 2. hodině odpolední průvod městem. 1. žákyně: prostná sletová. 2. žáci: hry. 3. dorostenky: činky. 4. dorostenci: tyče. 5. ženy: šerpy. 6. muži: kopí. 7. dorostenky: prostná sletová. 8. muži: sletová prostná. 9. ženy: sletová prostná. 10. dorostenci: sletová prostná. 11. muži: nářadí. Zahradní koncert v 5 hodin odpoledne. Tombola. Bufet. Zábavní podniky. Vstupné ku cvičení: sedadlo 8 Kč, k stání 4 Kč. Vstupenky na cvičení opravňují ke vstupu na koncert. Večer v 8 hodin. Sokolská veselice ve Fügnerově domě. Hudba pana Hodbodě z Mladé Boleslavi. Vstupné do sokolské veselice za osobu 8 Kč. 341 V roce 1923 došlo k reorganizaci státní správy a po novém rozdělení byla jednota přidělena k VII. okrsku Fügnerovy župy. Návrh na utvoření mělnické župy byl odmítnut. 338 Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně Celkový náklad na tělocvičnu se zahradou a přístavbou činil Kč. 340 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 16. Ze dne ; Číslo 17. Ze dne SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 2. Číslo 24. Ze dne

84 TJ Sokol Mšeno měl v prvních letech republiky vzdělávací, zábavní, kuželkářský 342 a biografický odbor. V roce 1923 byl založen odbor loutkového divadla. Loutkové divadlo daroval Štěpán Kabrna. O čtyři roky později byl ustanoven pěvecký odbor se sbormistrem Františkem Procházkou. Tenisový odbor se dočkal svého založení v květnu 1930, vedl ho MUDr. Madar. Na pozemku sousedícím s areálem sokolovny, který patřil pivovaru Podkováň a byl jednotě pronajat za 50 Kč ročně, byl vybudován tenisový kurt otevřený 24. srpna Tenisový odbor dovolil hrát i letním hostům, zejména výletníkům z Prahy, čímž podporoval turistický ruch. Sokol měl i vlastní kapelu, která vznikla v roce V roce 1933 měl tedy mšenský Sokol biografický, zábavní, tenisový, kuželkářský, loutkářský, hudební a střelecký odbor 344. Při všech větších akcích vystupoval hudební odbor v sokolských krojích. Například za vedení kapelníka Payera účinkoval při odhalení desky doktoru Píčovi. O rok později přibyly dva nové odbory: šachisté a lyžaři. Šachisty vedl Postránecký, měli 47 hráčů rozdělených do 4 skupin. Během roku uspořádali 10 úspěšných meziměstských zápasů. Členové šachového odboru se scházeli každou středu večer v sokolovně, v létě hrávali na koupališti. 345 Obrázek 23 - Pěvecký odbor v roce Z výtěžků kuželkářského odboru bylo zakoupeno více než 10 členských slavnostních krojů, které byly půjčovány členům při slavnostních příležitostech. 343 Předsedou byl Josef Mazanec, dirigentem byl S. Pluhař, jednatelem Jan Klacek, správu jmění vedli bratři Voborský, Kost a Píč. 344 Střelecký odbor zanikl v roce Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně

85 Sál sokolovny byl pronajímán různým spolkům pro jejich akce. Stálým nájemníkem byl spolek divadelních ochotníků Mácha. Sál sokolovny byl ale nevhodný pro větší zábavy kvůli nedostatku prostoru pro stoly. Proto bylo nutné přistoupit k další přestavbě sokolovny v roce Rekonstrukci jeviště provedl ochotnický spolek Mácha. Přímo v sále bylo vybudováno zvýšené přízemí na východní straně (dříve tu byly toalety) a balkóny. Tím byla získána místa k sezení při zábavách. 346 O rok později se přikročilo k opravě staré tělocvičny na letní sál. Tento letní sál byl určen pro zkoušky nového hudebního odboru a pro loutkové divadlo, které bylo vybaveno světelnými efekty. Pro hudbu byl opraven hudební pavilón na sokolské zahradě. Jednota vlastnila rovněž knihovnu, v roce 1938 čítající 564 svazků. O rok dříve začala jednota vydávat časopis Život mšenského Sokola, který vycházel v sokolském zpravodaji čtyřikrát do roka. Tiskl se v Bakově v celkovém nákladu 300 ks. Náklad na vydávání platila anonce a dobrovolné dary. Rozdával se členům zdarma a přespolním se posílal poštou. Redaktorem časopisu byl Vladimír Regner. V éře První republiky se konalo několik významnějších slavností. První z nich byl slavnostní večer při příležitosti 100. výročí od narození Jindřicha Fügnera, zakladatele sokolství. Oslavy byly doplněny recitacemi a hudebními čísly. Zúčastnilo se jich 160 osob. Stejně jako bylo slaveno 30leté výročí vzniku Sokola ve Mšeně, oslavili mšenští sokolové v roce 1930 i 40. výročí. Dne 14. června byla uspořádána jubilejní tělocvičná akademie a 15. června místní veřejné cvičení. Josef Holub (odborný učitel) přiblížil veřejnosti dějiny jednoty od vzniku až po současnost. 347 Jednota pořádala rovněž veřejná okrsková cvičení v letech 1921, 1928 a Významnější událostí bylo pro jednotu pořádání sletu celé Fügnerovy župy ve Mšeně 5. a 6. července Cvičiště bylo zřízeno na školním hřišti, šatny v nové škole a noclehárny ve staré škole. Byla vystavěna dřevěná tribuna. Odpoledne vyšel průvod od školního hřiště se selskou jízdou a jízdou z Mladé Boleslavi a městskou radou. Pak následovalo župní předsednictvo, 10 praporů jednot, ženy v národních krojích, 105 žen v slavnostních krojích. Průvod byl ukončen nekrojovaným členstvem. Zastavil se u Husova pomníku, kde byl položen věnec. Dále průvod pokračoval na cvičiště, kde hosty pozdravil ředitel Cinibulk, starosta Šimáně za obec a Mašek za Č. O. S. Cvičilo 230 žen a 303 mužů, 346 Matrika občanů c. d., str Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně 1892.; Matrika občanů c. d., str. 32,

86 zvláštní vystoupení měla jízda. Večer byla taneční zábava a v pondělí (6. července) podniknuty výlety do okolí (Kokořín, Pokličky, Houska, Vrátenská hora). Při příležitosti sletu byl vydán památník obsahující program, dějiny jednoty a průvodce po okolí. 348 Kromě okrskových cvičení a župních sletů pořádala jednota vlastní závody na nářadí a pravidelné akademie. Také se pravidelně zúčastňovala všesokolských sletů. První všesokolský slet pořádaný po založení nové republiky se konal v roce 1920, jednalo se v pořadí o VII. všesokolský slet. Ze Mšena se ho zúčastnila stočlenná výprava, z toho 31 v krojích. Poněvadž v době konání sletu byla stále velká nouze o potraviny, bylo sletovým výborem organizováno samo stravování všech jednot. Jednoty byly nuceny pro své členy opatřit potraviny a zaslat je sletovému odboru do Prahy. Jednota Mšenská zaslala do Prahy 321 kg mouky, 412 vajec, 6 kg másla a 4 pecny chleba, z čehož si mnoho Pražanů přilepšilo. Na VIII. všesokolský slet na Strahově v roce 1926 byl uspořádán zájezd ze Mšena. IX. všesokolský slet v Praze se konal v roce 1932 na stoleté výročí narození Miroslava Tyrše. Členové mšenského Sokola se zúčastnili cvičení i závodů. Někteří byli dokonce oceněni. Oslava ke stým Tyršovým narozeninám byla rovněž uspořádána ve Mšeně a účastnila se jí městská rada, legionáři, sportovní klub, zpěvácký spolek Vyšehrad i mnoho občanů. U této příležitosti byl zorganizován lampionový průvod městem, slavnostní řeč pronesl Josef Holub. Školní ulice (vedoucí ke staré škole) ve Mšeně byla přejmenována na Tyršovu. V červnu roku 1938 se konal, v období První republiky poslední, X. všesokolský slet. 349 Obrázek 24 - X. všesokolský slet v Praze Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně 1892.; Matrika občanů c. d., str. 209.; TJ Sokol Mšeno; neuspořádané dokumenty k historii spolku, uložené v klubovně sokolovny; Památník tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně vydaný u příležitosti sletu sokolské župy Fügnerovy ve Mšeně 5. a 6. července X. sletu se zúčastnilo 17 mladších mužů, 5 starších, 24 žen, 12 dorostenců, 14 dorostenek a 26 žáků. In: Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně

87 Zářijové události roku 1938 způsobily přerušení cvičení všech složek jednoty v období od 25. září do 4. listopadu V kronice se píše: Když přišly rušné dny zářijové a říjnové, snažila se jednota podle svých sil plniti vlastenecké povinnosti. Udržovali jsme písemný i osobní styk s bratry vojíny, připravovali jsme strážní službu, konali hlídky u vodárny v Ráji a na železničním mostě v Hlovci, a jinde. Jednota poskytla útulek uprchlíkům v sokolovně. Stará sokolovna sloužila nejdříve za úschovnu inventáře poštovních úřadů ze zabraného území. Později, když celou sokolovnu zabralo vojsko, byla zde umístěna kuchyně. I podpory dávala jednota uprchlíkům. 350 Na obranu státu zaslal Sokol Kč a ve sbírce na uprchlíky bylo vybráno 800 Kč. Citelné ztráty utrpěla i loutková místnost, kde se ubytovali vojenští kuchaři. Pára z kotlů totiž rozlepila kulisy i pozadí. Činnost Sokola pokračovala i v prvních letech německé okupace, zastavena byla úředně až 13. dubna Členové Sokola Ve 30. letech 20. století vedl hlavní sokolskou tělocvičnou činnost Karel Mencl. Adolf Líbal řídil cvičení starších mužů, ženy a žákyně měla na starosti Lota Kabrnová. Cvičení žactva organizoval Josef Náhlovský. 352 Muži, dorostenci a žáci cvičili v úterý a pátek. Ženy, dorostenky a žákyně se scházely na cvičení v pondělí a ve čtvrtek. 353 Členové TJ Sokol Mšeno zastávali důležité funkce ve vedení 7. okrsku Fügnerovy župy. Průměrný počet členů TJ Sokol Mšeno v období První republiky byl kolem 250. Přesné počty členstva v jednotlivých letech ukazuje tabulka číslo Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO. c.d str TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO. c.d str Jedná se o informaci z roku

88 Tabulka 7 - Počty členů TJ Sokol Mšeno Rok Počet členů jednoty (203 mužů, 69 žen) (198 mužů, 74 žen) (170 mužů, 61 žen) (163 mužů, 60 žen) (176 mužů, 60 žen) (181 mužů, 64 žen) (186 mužů, 65 žen) (179 mužů, 65 žen) (179 mužů, 66 žen) (182 mužů, 80 žen) (183 mužů, 75 žen) (187 mužů, 78 žen) (179 mužů, 81 žen) (179 mužů, 81 žen) (170 mužů, 72 žen) (163 mužů, 66 žen) (163 mužů, 71 žen) (158 mužů, 73 žen) Funkcionáři spolku si často stěžovali na stránkách sokolské kroniky, že poměr členstva a cvičících je neuspokojivý a měl by se zlepšit. Přibližně byl poměr cvičících ke členům 60 %, což je z 5 členů 3 cvičící. Konkrétní počty cvičících znázorňuje tabulka číslo 8. Nejvíce cvičících bylo v roce Počet cvičících žen v letech 1935 a 1938 se v sokolské kronice neuvádí. 88

89 Tabulka 8 - Počty cvičících v TJ Sokol Mšeno Rok Muži Ženy Dorostenci Dorostenky Žáci Žákyně Na základě lístkové kartotéky členů spolku, která je uložena v nynější klubovně TJ Sokol Mšeno, byla sestavena příloha číslo 6, která je umístěna na konci této práce. Obrázek 25 - Členská karta Jaroslav Purš 89

90 Z přílohy číslo 6 můžeme vyvodit následující závěry. Provázanost spolku TJ Sokol Mšeno s jinými místními spolky nedosahuje takových rozměrů, jak bylo původně předpokládáno. Graf níže ilustruje tuto provázanost. Nejvíce společných členů měl TJ Sokol Mšeno a SK Mšeno, dále následoval Zpěvácký spolek Vyšehrad, Hasiči, Řemeslnická beseda, Spolek divadelních ochotníků Mácha a další. Provázanost TJ Sokol Mšeno a SK Mšeno je logicky vyplývající z tělocvičného zaměření obou spolků Autorka si je plně vědoma limitů tohoto grafu, který je založen na datech pouze z jedné organizace, avšak konkrétní čísla pro další organizace se nepodařilo shromáždit. 90

91 Tabulka 9 - Schéma třídní klasifikace členů TJ Sokol Mšeno Hlavní třída Podtřída Typické povolání Vyšší třída Střední třída Vyšší střední třída Střední třída Nižší střední ředitel firmy Breitfeld a Daněk učitel, architekt, lékárník, lékař, ředitel školy, velkoobchodník, zubař, zvěrolékař obchodník, materialista, úředník, drogista, přednosta stanice, českobratrský vikář, statkář mistr, hostinský, rolník, kovář, student, restauratér, cukrář, hospodář, listonoš, majitel autodopravy, majitel pohřebního ústavu, průvodčí, puškař, řezník, sedlář, sládek, správce školy, lakýrník, krejčí, kamnář, klempíř, zámečník, zedník, bednář, cementář, elektromontér, hodinář, holič, instalatér, hudebník, malíř, mechanik, mlynář, obuvník, strojní zámečník, strojník, truhlář, zahradník, košíkář, kožešník Nižší třída Dělnická třída holičský pomocník, hospodářský praktikant, pomocnice v obchodě, poštovní zřízenec, skladník, školník, železniční zaměstnanec Spodní třída domkař, v penzi Ženy nebyly do vzorku dat pro vygenerování grafů zahrnuty, kromě učitelek a úřednic. Toto navrhované schéma bylo vytvořeno na základě moderní třídní klasifikace podle britského National Readership Survey (využívané v marketingu). Schéma bylo upraveno pro potřeby této diplomové práce. Bere v potaz celkové prostředí období První republiky a venkovské poměry. Pro účely této diplomové práce se pojmem sociální třída rozumí soubor jednotlivců, kteří vykazují identické nebo srovnatelné znaky chování. 355 Jednotlivci byli v tomto případě do sociálních tříd zařazeni podle výše jejich ekonomického a kulturního kapitálu odvozeného podle jejich socioprofesního zařazení. 355 BOUDON, Raymond et al. Sociologický slovník. Překlad Vladimír Jochmann. 1. české vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN

92 Jak vyplývá z grafu výše, převážnou většinu členů TJ Sokol Mšeno tvořila střední třída, specificky ve venkovském prostředí nižší střední třída, tedy hlavně řemeslníci, což odpovídá i celkovému řemeslnicko-zemědělskému charakteru města. 7.2 Biograf Ludvík Rokos a Josef Cinibulk se rozhodli vybudovat sokolský biograf, aby se z výnosů z představení postupně umořoval dluh, který vznikl jednotě stavbou sokolovny. Josef Cinibulk zajistil administrativní práce a Ludvík Rokos měl na starost technickou stránku věci. Nejsložitější bylo získání koncese pro bioprodukci, kterou nakonec zajišťoval Müller z Tanvaldu. Projekční stroj, systém Patté, byl zakoupen v Turnově a k jeho pohonu byl užíván benzínový motor od Ludvíka Rokose. Budova nové sokolovny ještě nebyla dostavěna, a proto byl umístěn prozatímní biograf v sále hostince U Modré hvězdy. První veřejná produkce se konala 3. března 1918 představením filmu z Dánska. 356 V době, kdy již byla dostavována sokolovna, se začalo přemýšlet o přemístění a zřízení nového biografu a elektrického osvětlení v budově. Potřebný kapitál k provozování moderního biografu byl získán prostřednictvím jednotlivých členů Sokola, kteří složili určitou část peněz, tzv. podíl, za který byly zakoupené stroje a potřebné zařízení k provozování představení. Z podílníků bylo utvořeno zvláštní konsorcium, jehož předsedou 356 Další produkce bývaly často rušeny z důvodu poruchy motoru nebo kvůli obsluhovatelům. 92

93 se stal Augustin Podivínský, později pak Jaroslav Živný. Členy předsednictva byli: Josef Cinibulk (jednatel), Ludvík Rokos ml. (operatér), Ludvík Rokos st. (účetní) a Jaroslav Fidler (pokladník). Každý člen konsorcia byl podílníkem na veškerém zařízení dle výše vkladu a rovněž ručil za eventuální ztráty. Členové konsorcia byli vázáni ponechat své vklady v podniku do doby, než bude celé zařízení zcela splaceno. Do stejného okamžiku byly členům konsorcia k dispozici místnosti pro biograf. Konsorcium se zavázalo, že v momentě splacení veškerých pohledávek, bude veškeré zařízení biografu připsáno do vlastnictví Sokola, jako zdroj příjmů k sanování budovy. Ve strojovně na nádvoří byl umístěn parní stroj s příslušným elektrickým zařízením k osvětlení v budově. První bioprodukce v nové budově sokolovny se konala 1. ledna Nejdříve se hrála představení v neděli, v úterý a ve čtvrtek, ale posléze z finančních důvodů bylo nutné omezit produkci pouze na neděli a svátky. Bylo běžné provozovat odpolední představení pro mládež a večerní pro dospělé. Mělnické listy vždy upozorňovaly na biografická představení, jako například: V neděli dne předveden bude ve zdejším biografu známý film Wilson proti Vilémovi. Upozorňujeme zvláště na předvedení tohoto filmu. 357 Promítání filmů bylo často spojeno s přednáškou, jako například na konci roku 1919: pořádá Sokol biografické představení s přednáškou: Legionáři v Rusku a Sibiři. Odpolední představení pro žactvo, večerní pro dospělé. Čistý zisk ve prospěch postavení muzea Odboje. 358 Díky volbě zajímavých filmů získal biograf své stále obecenstvo a účast na představeních byla velká 359, což přispělo k rychlému umořování dluhu. Počátkem roku (15. února 1921) byl biograf předán do majetku Sokola s veškerým příslušenstvím bez jakéhokoliv finančního zatížení. 360 Představení byla rovněž promítána venku na cvičišti, jako například 15. září 1929 kdy hrál sokolský biograf film Verdun, líčící boje o tuto pevnost mezi Francouzi a Němci SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 24. Ze dne SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 46. Ze dne Roku 1920 bylo předvedeno celkem 185 filmů a sice: 14 aktuálních, 10 historických, 15 románových, 6 oper, 6 filmů válečných, 6 tragédií, 12 fantastických dramat, 4 veselohry, 5 cirkusových dramat, 4 detektivní, 20 tendenčních a 25 dramat s národopisnou stafáží. 360 Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně Matrika občanů c. d., str. 163, 167, 173.; V roce 1929 byl rovněž předváděn film Krasin (17. 2.) a film Československá armáda (6. 6). 93

94 V roce 1930 byl biograf opět modernizován vybudováním projekční komory na balkóně a uvažovalo se i o pořízení zvukové aparatury. V době hospodářské krize měl však biograf malou návštěvnost, a proto byl zvukový film zaveden až v roce 1933 zásluhou Josefa Cinibulka a také spolku Romanov. Od té doby, co byl promítán zvukový film, měl biograf velmi dobrý finanční zisk. Během roku 1934 bylo promítáno 20 zvukových filmů české výroby. V tomto roce byl Josefu Cinibulkovi předán za vedení biografu diplom za zásluhy. V příštích letech bylo obvykle sehráno 50 filmů ročně. 362 Zajímavostí místního biografu se stalo promítání snímku pohřbu T. G. M. 21. října Posledních úprav se biograf dočkal ve stejném roce, kdy byla do hlediště zakoupena nová křesla. Závěrečná zmínka v kronice vážící se k biografu podává svědectví o pobytu vojska v roce 1938, které zabralo celou tělocvičnu, a biograf nemohl celých sedm neděl hrát. 7.3 SK Mšeno První fotbalový zápas proběhl pravděpodobně roku 1925 na Řepíně. 363 Ve Mšeně se hrál první fotbalový zápas 26. června 1927, když Mšeno navštívila divadelní společnost Olšovských. Hrálo se na improvizovaném hřišti na poli mělnického cukrovaru u nádraží, za mlýnem na pozemku, který byl používán ke skladování řepy. Divadelníci již vlastnili dresy, místní hráli v košilích a s vyhrnutými nohavicemi. Výsledek utkání není znám, avšak vzniklo tu první sdružení věnující se kopané, které však brzy zaniklo kvůli nedostatečnému prostoru pro hřiště a vyvolaným neshodám s majiteli sousedních pozemků. 364 Problémy s umístěním hrací plochy pro kopanou vyřešila stavba nové školní budovy, za kterou bylo umístěno hřiště. Nejprve zde hrál kopanou žáci pod vedením tělocvikáře J. Šplíchala, učitele měšťanské školy. První fotbalový klub s názvem SK Mšeno vznikl 25. září , kdy se sešlo několik nadšenců v hostinci U Štolců a tento klub založili. Zástupci klubu se ihned přihlásili za členy Českého fotbalového svazu v Praze, odkud byly získány stanovy. V prvním roce svého působení měl 70 členů, kteří pracovali na úpravách filmů, z toho 14 filmů české produkce; filmů, 12 českých, 3 dětská představení; filmů, 16 českých, 4 pro mládež; filmů, 26 českých, 6 pro mládež; In: Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO. c.d str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str

95 hřiště, motykami urovnávali povrch a pokrývali ho škvárou z mělnického cukrovaru. Na podzim se odehrál první tréninkový zápas. Oficiální ustavující schůze proběhla 30. listopadu 1929 na radnici, na které byly přečteny stanovy a zvolen výbor 366. Zúčastnilo se jí 30 osob. První řádná valná hromada se konala 21. března 1930 v restauraci U Bažanta a zúčastnilo se jí 40 členů SK Mšeno. 367 Sportovní činnost nově založeného spolku byla zahájena slavností na Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle). Dopoledne se konal na náměstí koncert spojený s korsem. Dále byl odstartován cyklistický závod na trati Mšeno-Mělník-Mšeno a trakařové závody. Odpoledne prošel městem průvod 368 s hudbou a byl položen věnec u pomníku padlých. Na hřišti nejprve proběhl zápas v házené žen a poté se konečně přikročilo k zápasu v kopané mezi SK Mšeno a SK Mělník. 369 Mšenští fotbalisté byli oblečení v pruhovaných černobílých dresech a bílých trenýrkách. SK Mělník porazil SK Mšeno 7: Den byl zakončen přátelským večírkem na Romanově. 371 Obrázek 26 - SK Mšeno první zápas Předseda oddílu: B. Mareček, místopředseda: J. Šafek, jednatel: M. Carvan, pokladník: Václav Václavík, první náčelník: J. Vondrák, druhý náčelník: Antonín Pařík. In: TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO. c.d str Zvoleni byli: první předseda: B. Mareček, druhý předseda: J. Postránecký, třetí předseda: J. Šafek, náčelník: K. Novák, první jednatel: M. Carvan, druhý jednatel: V. Souček, pokladník: V. Václavík, zapisovatel: A. Pařík, tajemník: V. Mašek. 368 V průvodu šla dvě družstva házené žen, členové klubu, hosté z SK Mělník a mnoho příznivců SK Mšeno. 369 Matrika občanů c. d., str TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO. c.d str Matrika občanů c. d., str

96 Během roku 1930 sehrálo I. A mužstvo 30 zápasů se skóre 112:89. Vyhrálo 15 zápasů, 13 prohrálo a 2 byly nerozhodně. II. B mužstvo sehrálo 11 zápasů se skóre 30:25 a dorost sehrál 4 zápasy. 372 Sportovní klub zavedl v roce založení na sále U Štolců oblíbené odpolední čaje. 373 O rok později byl založen cyklistický odbor SK Mšeno. Kromě kopané pořádal každoročně SK Mšeno sportovní slavnosti a tradiční sportovní plesy, které byly známé svou pohádkovou světelnou dekorací. V létě organizoval karnevaly a slavnosti na koupališti. Do paměti se občanům města nejvíce zaryly slavnosti na koupališti 27. a 28. srpna 1931 spojené s tzv. Benátskou nocí. 374 Největší úspěch zaznamenali mšenští fotbalisté v roce 1934, kdy se probojovali do I. B třídy, kde se udrželi pouze 1 sezónu. Mezi významnější funkcionáře ve 30. letech patřili B. Mareček, J. Purš, F. Nedvěd, V. Václavík a J. Ulman. Podrobnější přehled funkcionářů udává publikace 110 let tělovýchovy ve Mšeně. Zde se rovněž nachází podrobný přehled odehraných zápasů a výsledné skóre, protože se 2. května 1948 SK Mšeno sjednotilo s TJ Sokol Mšeno. 7.4 Spolek divadelních ochotníků Mácha Ochotnické divadlo bylo ve Mšeně založeno v roce 1804, jedná se tedy o spolek s dlouholetou tradicí. 375 V nové republice zahájilo ochotnické divadlo svou činnost představením Sokolská láska dne 29. prosince Toto představení se odehrálo v prostorách nově postavené sokolovny (Fügnerův dům), kam se ochotníci přestěhovali z radnice. Nájemní smlouva mezi TJ Sokol Mšeno a ochotníky byla uzavřena 6. ledna V roce 1922 se ochotníci na návrh Karla Seidlera přejmenovali na Spolek divadelních ochotníků Mácha. 376 U té příležitosti byla pořízena nová opona, kterou vymaloval D. Kolas z Kladna. 377 Na oslavu svého 120letého trvání v roce 1924 uspořádal ochotnický spolek Mácha soutěžní divadelní slavnosti, kterých se zúčastnily tři divadelní spolky, konkrétně divadelní kroužek Tyl z Prahy, Kollár z Mladé Boleslavi, a K. H. Mácha z Litoměřic. První cenu 372 Více k výsledkům v dalších letech In: TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO. c.d str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Pamětní kniha divadelního ochotnického spolku Mácha, uložená u pana V. Nováka ve Mšeně. 376 DS MÁCHA, Pamětní spis k jubilejní oslavě 120letého trvání ochotnického divadla ve Mšeně u Kokořína ( ), 17 s., vydaly Českomoravské tiskařské podniky v Mladé Boleslavi. 377 Matrika občanů c. d., str

97 si odnesl Tylův kroužek z Prahy, druhou Mácha z Litoměřic a třetí Kollár. Jubilejní slavnosti vyvrcholily 20. července 1924, kdy se do Mšena sjelo mnoho hostů z okolních obcí a měst. Ve Fügnerově domě se konala slavnostní valná hromada Ústřední matice divadelního ochotnictva českého (ÚMDOČ), organizace, která slavnosti pořádala. Spolek Mácha při této příležitosti obdržel diplom. Přítomní delegáti spolků a organizací také ocenili dlouholetou kulturní činnost spolku Mácha. Slavnosti byly zakončeny odpoledním koncertem a byl k nim vydán pamětní list. 378 O čtyři roky později si ochotnický spolek Mácha zřídil novou scénu od akademického malíře Friedricha z Libochovic, který zároveň přemaloval i původní oponu. 379 Ve 20. letech měly nastudované hry nízkou úroveň a klesla i celková úroveň spolku. Na stránkách Mělnických listů často čteme kritiku podobné této: Dne sehráli zdejší ochotníci Kvapilovu Princeznu Pampelišku. Výprava kusu byla bezesporu vkusná a pěkně vyřešena. Bohužel nelze totéž říci o hře samé. Bylo v ní více rušivých momentů, zaviněných zřejmě špatnou režií, která nadobro selhala. Kardinální chybou režie bylo nešťastné obsazení úloh. Vážné role se nepřidělují rozeným komikům! Někteří z herců příliš spoléhali na nápovědu a gesta i mimika některých byla do omrzení stejná. Nejtrapněji však působilo monotónní odříkávání veršů a krásných básnických obrazů, té chyby se dopouštěla dobrá polovina herců. Zkrátka mnoho viny, ne-li všechna tkví v režii, která si věru měla dáti více práce s lepším propracováním úloh a jich obsazením. Přes to se však nedá popříti opravdová píle některých starších herců, kteří se snažili podati nám důkaz, že pilně pochopili úlohu jim přidělenou. Jejich dobrá snaha však byla značně ztížena nepochopením u většiny spoluherců. Doufáme, že příště naši ochotníci napraví, co vinou režie bylo pokaženo. A nyní něco k publiku! Pozoroval jsem, že při hře vzadu několik mšenských občanů bez ohledu na své okolí kouřilo. Dýmali statně jako Vesuv, mraky kouře stoupaly vzhůru, ale nikoho nenapadlo je upozorniti, že to je přinejmenším velká neslušnost. Nemohou-li chvíli vydržeti bez kouření, ať nechodí do divadla ukazovati svou nevychovanost. 380 A nebylo to lepší ani o dva roky později: Dne sehráli divadelní ochotníci ve Mšeně Mervartovu hru Na statku a chaloupce Celá hra byla velice chabým pableskem dřívějších skvělých výkonů téměř nejstaršího spolku ochotnického v Čechách. Výkony herců zřejmě ukazovali na velmi slabou režii. Představitel sedláka pan Antonín Líbal 378 Matrika občanů c. d., str. 74.; DS MÁCHA, Pamětní spis k jubilejní oslavě 120letého trvání c. d. 379 Matrika občanů c. d., str SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 2. Číslo 1. Ze dne

98 hrál tak udatně, že publikum propukalo i při nejdramatičtějších scénách ve smích. Macecha paní Pudilové byla příliš monotónní a pomáhala svou hrou k zvýšení všeobecné veselosti. Pan R. Líbal v roli pasáka zřejmě nepochopil, co hraje. To, co on podal, nebyl pasák, nýbrž směšný středověký rytíř. Věčně stejné pohyby rukama a stálé pokyvování hlavou trapně působilo. A mladistvá Sl. Týznerová v roli Lenky prostě odříkávala naučenou úlohu. Velkým kontrastem proti primitivní hře těchto byly věrně podané postavy dědouška p. Kudláčka a děvečky sl. Černé Posledních to dobrý herců, které rozhárané poměry ze spolku ochotníků mšenských nevypudili Konstatuji prostě pravdu a přeji spolku divadelních ochotníků ve Mšeně brzkého vzpamatování, aby zpět dobyl slávy dávno pohaslé. 381 Je možné, že za nekvalitní provedení divadelních her mohl také nižší zájem o divadlo ze strany publika, a tím zapříčiněná snížená motivace herců. Ve 20. letech se totiž ve Mšeně objevila pro divadlo velká konkurence v podobě biografu. Stížnosti ochotníků na produkci biografu otiskly i Mělnické listy: Ve dnech 16. a byla u nás sehrána dvě divadelní představení Návštěva obou představení byla slabá. Příčina tkví v osvětové činnosti zdejšího biografu. Výmluva, že se hrálo v sobotu (poněvadž v neděli není vůbec možno pro odpor mšenských biografistů získati sál k divadelnímu představení) zůstane planou. Biograf vždy přecpán divadlo prázdné! Věru, bylo by již načase, aby ustala tato kulturní činnost dojemných dramat a nesmyslných německých veseloher v našem městě. 382 Na druhou stranu, když do Mšena zavítala divadelní společnost Olšovského ve dnech 16. června až 9. července 1927, byl vyvrácen argument ochotníků, že Mšenští již nemají o divadlo zájem kvůli biografu, protože divadelní společnost Olšovského hrála pěkně a měla vysokou návštěvnost. Sál sokolovny byl při francouzské veselohře Náš pan farář, či při Jiráskově Lucerně v podání Olšovského přeplněn a účastníci byli nadšeni. 383 Ve 30. letech 20. století se pravděpodobně situace zlepšila a návštěvnost ochotnického divadla ve Mšeně se zvýšila. Například 25. a 26. prosince 1934 sehrál Spolek divadelních ochotníků Mácha spolu s hudebním kroužkem pana docenta Procházky operetu Fidlovačka k stoletému výročí vzniku národní hymny. V kronice se píše: Taková návštěva 381 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 2. Ze dne SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 1. Číslo 22. Ze dne Matrika občanů c. d., str

99 nebyla již dlouho na představení S velkým úspěchem sehrál Mácha spolu se studenty v sokolovně v roce 1936 operetu Mam'zelle Nitouche. 385 Aktivní činnost spolku v období První republiky již autorka zdokumentovala ve své bakalářské práci, jejíž součástí je podrobný soupis všech odehraných představení v těchto letech Pěvecký spolek Vyšehrad Pěvecký spolek Vyšehrad byl založen ve Mšeně roku V roce 1919 byla obnovena pravděpodobně zaniklá činnost. Mělnické listy o této události informovaly: Obnovení činnosti zdejšího zpěváckého spolu Vyšehrad po pětiletém přerušení vítáme, věříce, že pod dirigentstvím pana Václava Picka, ředitele škol, úroveň jeho znamenitě se zvýší. 387 Zdá se však, že ve 20. letech nebyl zcela aktivním spolkem ve veřejném prostoru. V roce 1927 založil odborný učitel František Procházka pěvecký sbor, jehož vznik odůvodnil takto: Zpěvácký spolek Vyšehrad není schopen pro neúčast ve zkouškách veřejně vystoupiti. 388 O rok později se tento pěvecký spolek se spolkem Vyšehrad sloučil, protože Vyšehrad nevyvíjel žádnou činnost. 389 Ve 30. letech 20. století již pěvecký spolek Vyšehrad pod vedením učitele Františka Procházky účinkoval při většině akcí ve Mšeně, pořádal také akademie nebo koncertoval v okolních obcích (Dubá, Kadlín, Lobeč) Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Viz ZABILANSKÁ, Petra. Amatérské divadlo ve veřejném prostoru českého maloměsta druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Formování, činnost a sociální zázemí divadelních spolků ve Mšeně a Mnichově Hradišti v komparativní perspektivě [online] [cit ]. Dostupné z: Vedoucí práce Eduard Kubů. 387 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 2. Číslo 3. Ze dne Matrika občanů c. d., str V roce In: Matrika občanů c. d., str (Dubá), (Kadlín), (Lobeč). In: Matrika občanů c. d., str. 165, 175, 180,

100 7.6 Okrašlovací spolek Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí byl založen 26. července Jeho členové pečovali o okolí města Mšena, budovali lesní altánky, upravovali a zpřístupňovali cesty, vysazovali stromy, starali se o lesní lavičky a rozhledny a rovněž vyznačovali turistické trasy v okolí. 391 V roce 1924 Josef Cinibulk obnovil činnost okrašlovacího spolku a postaral se o úpravu Debře. 392 V Palackého ulici na místě bývalého kalu vybudoval okrašlovací spolek park. 393 Ve 30. letech opatřil okrašlovací spolek za finanční podpory města Mšena propagační nálepky a vydal obálky s reklamním textem, rovněž vydával série pohlednic. V roce 1932 dosáhl okrašlovací spolek jubilejního 40. výročí od svého vzniku. V témže roce vydal Josef Cinibulk již zmiňovaného průvodce městem Mšenem a jeho okolím. 394 Nejen Josef Cinibulk byl výraznou osobností prvorepublikového okrašlovacího spolku, ale rovněž Augustin Janatka, bývalý školní dozorce a také předseda okrašlovacího spolku Studentská družina Kokořín Studentská družina Kokořín byla primárně studentským divadelním spolkem a působila ve Mšeně pouze ve 20. letech 20. století. Vznikla v roce 1920 a cílem této skupiny bylo pořádat zábavy, přednášky, a hlavně divadelní představení. 396 V budově sokolovny zřídila družina studentskou noclehárnu, která sloužila také pro sokolské jednoty, turistické spolky a žákovské výpravy, které podnikaly výlety do našeho kraje. Noclehárna bývala často obsazená výpravami studentů. 397 Studentská družina Kokořín velmi intenzivně spolupracovala s místními spolky, nejvíce s TJ Sokol Mšeno a pořádala v součinnosti s nimi různé, někdy i odvážné, akce, jako například v březnu roku 1922, kdy Mšeno navštívili olympijští reprezentanti těžké atletiky a šermu právě na pozvání Studentské družiny Kokořín: Již tuto neděli uvítá město 391 Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí: Oficiální stránky spolku, 2018 [online]; O nás [Cit ]. Dostupné z: Matrika občanů c. d., str V roce In: Matrika občanů c. d., str Průvodců bylo vydáno 300 ks za Kč. In: Matrika občanů c. d., str Dne na valné hromadě okrašlovacího spolku v sále radnice byl Augustinu Janatkovi předán diplom čestného občanství od obce. In: Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně

101 Mšeno reprezentanty naší těžké atletiky a šermu, kteří, vyhovujíce Studentské družině Kokořín, dostaví se s mistrovským teamem, jenž svými skvělými výkony uváděl v nadšení desetitisíce diváků evropských olympiád. Akademie bude zahájena přesně o půl druhé odpoledne prologem profesora dr. Bureše, člena čs. olympijského výboru. Další program: box, klasický zápas řecko-římský, vzpírání břemen, antické sochy, šerm fleuretem, šavlí a dýkou. Program bude zpestřen excentrickými výkony varietními mistra Johna Baleye a zesílenou hudbou p. Mazancovou. Zájem o podnik je v celém kraji obrovský, a zvláště vděčí obětavosti Studentské družiny Kokořín, která se nelekala velkých obětí finančních, aby umožnila veškerému obyvatelstvu zhlédnouti doma podnik v tak velkých rozměrech 398 Během své sedmileté existence vyvíjela družina velmi intenzivní činnost. 399 Její aktivity poměrně detailně dokumentují Mělnické listy: Dne konala Studentská družina Kokořín ve Fügnerově domě ve Mšeně I. Řádnou valnou hromadu za velké účasti členstva. V úvodní řeči starosta S. D. K. K. Mareček nastínil činnost družiny od jejího založení. Promluvil o krizi téměř všech studentských spolků krajinských, jež jsou nyní v stagnaci. Naproti tomu vyzdvihl rozmach S. D. K., její práci vykonanou i projektovanou, její vítězný boj se zpátečnickými živly a z toho vyplývající radostnou budoucnost družiny. Pravil: nyní vidím, přátelé, že nebyl založen zbytečný spolek, že celý okres musí s námi počítati jako s platnou positivní a mocnou jednotkou! Dále poděkoval všem, kteří mu pomáhali v těžké práci, vésti S. D. K. k vytčenému cíli, zvláště Sokolu ve Mšeně, členům výboru a krajinským časopisům Pak podány byly zprávy jednatelské, pokladní a výklad režisérův o vykonané práci. V podstatě uvedeno bylo toto: finance, které jsou téměř u všech spolků nejbolavějším místem, jsou celkem uspokojivé. Inventář a věcný majetek S. D. K. převyšuje totiž peněžní dluh o několik tisíc. Noclehárna pro 25 až 30 osob -, kterou S. D. K. zařídila svým nákladem, jeviště (pokoj), reflektor divadelní, množství rekvizit a drobnějšího inventáře a dále asi pohledů, které vydány byly také vlastním nákladem a do nichž družina uložila značnou část svého majetku, to vše svědčí o vážnosti práce S. D. K. Družina vzala si za úkol podporovati turistiku v největší míře a jest opravdu jediným činitelem, který může vážně na Kokořínsku v tomto ohledu pracovat, poněvadž K. Mareček jest zároveň funkcionářem Klubu českých turistů. Sehráno bylo 6 představení a vykonány zájezdy do okolních obcí. Dramatický odbor S. D. K. jest z nejdůležitějších složek družiny, poněvadž z divadelních představení získává S. D. K. nejvíce peněžitého majetku. Sportovní odbor však 398 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 11. Ze dne Matrika občanů c. d., str

102 nutně musí živořiti, poněvadž není ani hřiště, ani závodní dráhy. Bylo rozhodnuto trainovat ženskou házenou a výbor pověřen, aby apeloval u příslušných činitelů k získání hřiště Jednomyslně bylo přijato, aby čestným členem družiny byl jmenován president Škodových závodů P. J. Šimonek, majetník velkostatku Lobeč. Při volbách aklamací byl za starostu S. D. K. zvolen P. Cinibulk, učitel ve Mšeně, místostarostou K. Mareček, I. jednatelem J. Vraný, II. jednatelem M. Marečková, pokladníkem B. Janatka, revisory účtu sl. Cinibulková a Fiedlerová. Režisérem jmenován opět J. Vraný, rekvizitářem J. Fiedler, správcem sportovních potřeb J. Honc. Za radostné nálady byla tato zdařilá valná hromada ukončena. 400 Dramatický odbor S. D. K. byl ve 20. letech mezi místními na rozdíl od upadajícího spolku Mácha úspěšný a oblíbený, jak ilustruje následující článek otištěný v Mělnických listech: Nová senzace pro Mšeno: po zdařilém představení Čapkovy utopie R. U. R. studentská družina Kokořín počíná opět pracovati. Režisér J. Vraný studuje s těmi, které povinnost do Prahy ještě nevolá, na den realistickou veselohru G. Zápolské: Morálka paní Dulské. Tato repertoirní hra Národního divadla v Praze je vsunuta v rámec večeru cizích autorů Zájem o divadlo, působením družiny neustále roste a studenti doufají, že všichni jeho příznivci přijdou shlédnout jedinečnou realist. veselohru Polské literatury Dlužno jest podotknouti, že S. D. K. snížila ceny míst oproti představení R. U. R. o celou polovinu, aby tak vyšla vstříc nemajetnějším vrstvám a poskytla jim za laciný peníz příjemné pobavení. 401 V roce 1923 měla S. D. K. 82 činných členů, jednoho člena čestného, 13 přispívajících a 8 zakládajících. Na třetí mimořádné valné hromadě 26. ledna 1923 byly schváleny stanovy. S. D. K. svou činnost dělila mezi 4 odbory (menšinový, vzdělávací, divadelní a sportovní). 402 Na počest 70. narozenin Jaroslava Vrchlického sehrála Studentská družina Kokořín Noc na Karlštejně. 403 Mělnické listy o tomto představení napsaly následující: Studentská družina Kokořín pro Mšeno a okolí uctila památku 70. narozenin Jaroslava Vrchlického scénickým provedením jeho Noci na Karlštejně, a to v sobotu a v neděli 400 SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 28. Ze dne SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 3. Číslo 36. Ze dne SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 5. Číslo 1. Ze dne Matrika občanů c. d., str. 38.; SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 5. Číslo 9. Ze dne

103 odpoledne Obě představení byla velice zdařilá, jak po scénické, tak po herecké stránce. Nově zřízené dekorace, výrazné masky i šat herců a konečně souhra účinkujících, to vše spojilo se v ladný, harmonický celek. Studenti snažili se poctivě, aby obecenstvu dali nejlepší. Jenom jednoho je nám líto: účast byla prostřední, a tak dobrá snaha spolku nedošla plného ocenění. Po stránce hmotné, ač morálně úplně zvítězila 404 V nadcházejících letech činnost spolku postupně utichala, v roce 1924 uspořádala S. D. K. přednášku Po stopách Jiráskova bratrstva a o rok později předvedla veselohru Myška. 405 Poslední zmínka o tomto spolku pochází z kroniky roku 1927, kde se uvádí, že se snad úplně rozpadla SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 5. Číslo 12. Ze dne Matrika občanů c. d., str. 83, Matrika občanů c. d., str

104 8 Závěr Cílem práce bylo zmapovat regionální dějiny prvorepublikového města Mšena, konkrétně oblast trávení volného času a životní styl obyvatel českého maloměsta. Pro město Mšeno za První republiky je charakteristická modernizace (vybudování vodovodu, elektrifikace, zavedení telefonu) a výstavba, zejména stavba školy a koupaliště, které můžeme označit za dominanty města dodnes. Prvorepublikový ráz mšenského koupaliště láká nejen turisty, ale i mnohé filmaře. Stavba koupaliště ukončila dlouholetý spor mezi měšťany a městem, který provázel celá 20. léta 20. století ve Mšeně. Tento malicherný spor výrazně hýbal městem a upoutával pozornost obyvatel města, zaměstnával soudnictví a finančně zatěžoval město, které již bylo velmi zadluženo. Splácelo totiž vysoké půjčky na investice v oblasti již zmiňované modernizace a výstavby. Obecní rozpočet ve sledovaném období byl běžně výrazně schodkový. Obvyklou praxí navyšování příjmů obce byly přirážky k daním, které mnohdy dosahovaly více než 100 %. Stavba koupaliště rovněž přispěla ke zmírnění hospodářské krize ve Mšeně, mnozí zde získali práci, ačkoliv hospodářská krize město Mšeno nezasáhla v takovém rozměru jako jiné kraje. Modernizace a výstavba města Mšena směřovala rovněž k vyššímu cíli, a to k získání statusu okresního města, kterého nakonec ani v budoucnu Mšeno nikdy nedosáhlo. V tomto ohledu Mšeno předčil blízký Mělník, který měl pro tento status příhodnější předpoklady. V politické sféře měla silnou pozici v prvorepublikovém Mšeně Československá strana socialistická. Přestože se jedná o zemědělský region, Agrární strana si zde nezískala své příznivce. Zato Komunistická strana byla ve Mšeně založena již v roce Výsledkům komunálních voleb zřetelně odpovídají oslavy 1. máje. Město Mšeno je i v Mělnických listech označováno jako tradičně rusofilské a toto konstatování potvrzují i návštěvy hostů (ruští umělci). Mezi představiteli komunální samosprávy se tradičně objevovali místní (bohatí) podnikatelé, učitelé, řemeslníci a rolníci, tedy příslušníci středních vrstev a často členové různých lokálních spolků. Co se týče trávení volného času, byla práce rozdělena na letní a zimní sezónu, slavnosti a spolkový život. Disproporce mezi letní a zimní sezónou je zjevná. Tento fakt je zapříčiněn tím, že se jedná o letní letovisko vyhledávané turisty a navštěvované mnohými letními hosty z měst, především z Prahy. Život obyvatel města Mšena se často podřizoval této skutečnosti, byli si vědomi toho, že rozvoj turistického ruchu ve Mšeně finančně velmi přispívá obci. Z tohoto důvodu pořádali místní pro letní hosty různé akce, upravovali 104

105 lesoparky, označovali turistické cesty, stavěli silnice, koupaliště, restaurace a penzionáty. Problémem 20. let 20. století ve Mšeně bylo nedostačující dopravní spojení a chybějící koupaliště přímo ve Mšeně, což brzdilo rozvoj turistického ruchu. Koupaliště se povedlo Mšenským vybudovat v roce 1932 a dopravní spojení bylo postupně posilováno. Pravděpodobně úspěšně cílená propagace a reklama přispěla ke každoročnímu zvyšování počtu letních hostů, pro něž posléze byla dokonce nedostačující kapacita ubytovacích míst. Symbolickou moc určovat volný čas měla tedy zajisté primárně propagace, reklama a vydané průvodce. Zatímco v létě trávení volného času z velké části určovali letní hosté a turistický ruch, zima byla v režii místních. Největší zásluhy měl v tomto ohledu zábavní odbor TJ Sokol Mšeno, jehož členové téměř každoročně pořádali posvícení, mikulášskou zábavu, Silvestra a šibřinky. Neoblíbenějšími v období masopustu byly plesy a taneční zábavy. Populární byly ve Mšeně rovněž zimní sporty (sáňkování, bruslení a lyžování). Mezi větší mšenské prvorepublikové slavnosti, které neunikly pozornosti a byly zaznamenány, patřily oslavy dne upálení Mistra Jana Husa, 28. říjen, narozeniny prezidenta a prvomájové oslavy. Husovy slavnosti ve Mšeně velmi odrážely odmítavý postoj ke katolické církvi, typický pro První republiku, a značily nárůst členské základny československé církve. Spolková činnost v meziválečném Mšeně byla velmi aktivní. Jistě největším a nejvýznamnějším spolkem, který nejvíce působil ve veřejném prostoru ve Mšeně v letech , byl TJ Sokol Mšeno. Téměř každá větší akce byla buď přímo v režii tohoto spolku, nebo za jeho spolupráce. TJ Sokol Mšeno se zabýval širokou paletou zájmů, měl vzdělávací, zábavní, střelecký, kuželkářský a biografický odbor. Postupně přibyl odbor loutkového divadla, pěvecký odbor, tenisový odbor, šachistický, a lyžařský. Měl i vlastní kapelu. TJ Sokol Mšeno byl založen v roce 1865, obnoven pak Stavba sokolovny pak probíhala v letech Vybudování sokolovny a vznik republiky zapříčinily zvýšený zájem o Sokol. Počet členů jednoty se v roce 1920 rapidně zvýšil na 349, což byl největší počet za celé období. Celkem v roce 1921 mělo Mšeno 2060 obyvatel. Poměr cvičících ke členům byl však přibližně 60 %, z 5 členů 3 cvičící. Převážnou většinu členů TJ Sokol Mšeno tvořila střední třída, konkrétně nižší střední třída, hlavně řemeslníci, což se shoduje i s celkovým řemeslnicko-zemědělským charakterem města. Provázanost spolku TJ Sokol Mšeno s jinými místními spolky se kompletně neprokázala. Nejvíce společných členů měl TJ Sokol Mšeno a SK Mšeno, dále následoval Zpěvácký spolek Vyšehrad, Hasiči, Řemeslnická beseda, Spolek divadelních ochotníků 105

106 Mácha a další. Spojitost mezi členy TJ Sokol Mšeno a SK Mšeno logicky plyne z tělocvičného zaměření obou spolků. Data byla však získána pouze na základě kartotéky členů TJ Sokol Mšeno, pro ostatní zmiňované spolky se seznamy členstva nedochovaly s výjimkou SDO Mácha. Tyto již autorka předložila ve své bakalářské práci. Celkový obraz provázanosti na základě relevantních dat, tak nebylo možné sestavit. Trávení volného času obyvatel města Mšena rovněž ovlivňoval sokolský biograf, který si získal stálé obecenstvo a značnou účast na představeních. Stal se tak velkou konkurencí pro tradiční představení SDO Mácha. Bývalá sláva SDO Mácha tak za První republiky velmi upadala. Ve 30. letech 20. století si ve Mšeně získala své příznivce také kopaná. První fotbalový klub SK Mšeno byl ve Mšeně založen v roce Tato práce je základní sondou do problematiky a v budoucnu by si zajisté vyžádala další odborné zpracování. Pro každý z jednotlivých spolků zmiňovaných v této práci by bylo vhodné provést detailnější analýzu. Rovněž osoba Josefa Bedřicha Cinibulka by si zasloužila přinejmenším vlastní studii. 106

107 9 Osobnosti prvorepublikového města Mšena Tato kapitola se na závěr pokusí představit ve výběru ty nejvýznamnější rodáky města Mšena. Zájem bude upřen pouze na osoby, které za První republiky ovlivňovaly město, nebo se s nimi pojila událost, která se odehrála ve Mšeně v tomto období. Z tohoto důvodu je zmiňován Augustin Heřman a Josef Ladislav Píč. Augustin Heřman 407 Augustin Heřman, český protestantský pobělohorský emigrant a první evropský osadník v Severní Americe v 17. století, je označován za prvního Čecha v Americe. Je považován za výraznou osobnost koloniálního Nového světa, podílející se na vytváření civilizačních, kulturních a genetických základů americké společnosti. Augustin byl vždy pyšný na své české kořeny, za své jméno vždy připisoval přídomek Bohemian. Pocházel z protestantské rodiny (jeho otec byl evangelický pastor Abraham Heřman při kostele sv. Jana ve Mšeně), která po bitvě na Bílé hoře emigrovala do Německa a následně do Nizozemí, kde Augustin získal vzdělání v matematice, měřictví, geometrii, kreslení a jazycích. V roce 1644 se přestěhoval z Nizozemí do holandské kolonie Nového Amsterodamu (pozdější New York) v Americe. Zde podnikal v oblasti obchodu (privatizoval guvernérem podporované rabování cizích lodí soukromníky), obchodoval a spekuloval s pozemky, později podnikal i v zemědělství (pěstoval indigo-modré barvivo na Manhattanu), rovněž obchodoval s virginským tabákem. Od guvernéra za příslib zhotovení mapy Virginie a Marylandu obdržel Augustin půdu v Marylandu, kde založil osadu Bohemia Manor (české panství), k tomu dosáhl dědičného šlechtického titulu a později získal občanství Marylandu. 408 V roce 1932 zaslal senátor v Delaware F. Bayard obraz Augustina Heřmana, který byl zavěšen na schodiště nově otevřené Masarykovy školy. Současně s tím byla tehdejší ulice Dr. Sechtera přejmenována na ulici Augustina Heřmana (dnešní Havlíčkova ulice) V literatuře se uvádí též jako Herman nebo Herrman, dokonce i Herzman. 408 KOZÁK, Jan T. Mapa Virginie a Marylandu z let , dílo Augustina Hermana. In: ŠVEJDA, Antonín. Z dějin geodézie a kartografie 15. Praha: Národní technické muzeum Rozpravy Národního technického muzea v Praze. ISSN ISBN Str Viz též CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d. 409 Matrika občanů c. d., str. 232.; Město Mšeno: Informační portál města Mšena, 2018 [online]; Názvy mšenských ulic [Cit ]. Dostupné z: 107

108 V červnu 1935 byla tomuto rodákovi slavnostně odhalena deska na domě č. p. 197 vedle hasičské zbrojnice. 410 Josef Ladislav Píč V roce 1937 byla na radnici umístěna deska věnovaná památce mšenského rodáka, řádného profesora Karlovy univerzity J. L. Píče. 411 J. L. Píč byl původně historik slovanských dějin, jenž se později stal jedním z hlavních zakladatelů moderní české archeologie. Působil ve funkci kustoda archeologických muzejních sbírek a od roku 1887 byl redaktorem časopisu Památky archeologické. Za jeho vedení v 90. letech 19. století byly sbírky Zemského muzea v Praze znovu urovnány, utříděny a instalovány v nové budově. Uskutečnil rozsáhlý systematický archeologický výzkum Čech a vydal několik publikací. Za všechny jmenujme jeho životní dílo Starožitnosti země české. 412 Ve sporu o Rukopisy královédvorský a zelenohorský obhajoval jejich pravost. Zřejmě neunesl útoky domácí odborné veřejnosti a znehodnocování své práce protistranou a spáchal sebevraždu. 413 František Kolátor V roce 1914 byl zajat v Srbsku, poté odešel na ruskou frontu a vstoupil do legií. Stal se známý svým maňáskovým divadélkem. Do vlasti se vrátil v roce Jeho divadélko je uloženo v legionářském muzeu Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str KUTNAR, František a MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3., dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s. Česká historie; sv. 3. ISBN Str. 343, Matrika občanů c. d., str. 40, 42, 161.; Město Mšeno: Informační portál města Mšena, 2018 [online]; Významné osobnosti Mšena [Cit ]. Dostupné z: Matrika občanů c. d., str

109 Josef Holub Josef Holub zahájil vojenskou službu v roce V československé legii prožil dobu od 26. května 1917 do 2. února 1920, kdy se vrátil z Ruska. Během služby byl několikrát povýšen a vyznamenán. Jeho válečný deník z fronty byl vydán tiskem. Po návratu z 1. světové války působil ve Mšeně jako odborný učitel a knihovník. Zastával funkci místostarosty TJ Sokol Mšeno. Za 2. světové války se věnoval činnosti v odboji. Poté vykovával funkci ředitele školy ve Mšeně. 415 Václav Picko Působil ve Mšeně téměř 20 let. Vykonával funkci ředitele školy, byl dlouholetým členem obecního zastupitelstva, pracovníkem odboru Ústřední matice školské, členem TJ Sokol Mšeno a členem okrašlovacího spolku. Rovněž dělal správce městského muzea a sbormistra zpěváckého spolku Vyšehrad. Zasloužil se o stavbu mšenského vodovodu. Mšeno opustil v roce 1922, kdy byl jmenován ředitelem obecné a občanské školy v Kuklenách u Hradce Králové. 416 Josef Janatka Byl doktorem technických věd, čestným doktorem Českého vysokého učení technického, předsedou Národního technického muzea v Praze (podílel se i na jeho založení) a vrchním ředitelem akciové společnosti Breitfeld-Daněk a spol. (pozdější ČKD). Podpořil výstavbu nové školní budovy ve Mšeně. Byl jmenován čestným občanem města. Zemřel v roce Karel Mareček Syn mšenského lékaře promoval v roce 1929 jako první Čechoslovák v oboru doktor diplomacie ve Washingtonu ve Spojených státech amerických HOLUB, Josef et al. Ruská anabase. Vyd. 1. České Budějovice: Nová Forma, viii, 273 s. ISBN Str. VII. 416 Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str

110 Ladislav Mejtský Ředitel měšťanských škol v Mělníku a bývalý ruský legionář ve Mšeně působil jako dlouholetý knihovník a člen obecního zastupitelstva a evidenčních komisí. Zemřel v roce Josef Bedřich Cinibulk Josef Cinibulk, který ačkoliv se nenarodil ve Mšeně, nýbrž v Býkvi u Mělníka v roce 1876, byl bezpochyby nejvýraznější osobností prvorepublikového města Mšena. Od roku 1902 ve Mšeně zastával funkci učitele, později se stal ředitelem Masarykových měšťanských škol. 420 Josef Cinibulk se mimo jiné podílel na stavbě sokolovny, vybudování mšenského vodovodu a elektrické sítě a v neposlední řadě participoval při stavbě nové školní budovy. Přičinil se i o umístění Obrázek 27 - Josef Bedřich Cinibulk pamětních desek A. Heřmana a Josefa Ladislava Píče a pomníku Jana Ámose Komenského a Mistra Jana Husa. Byl aktivním členem většiny městských spolků. Rovněž příroda v okolí Mšenska mu nebyla lhostejná, s dětmi ve Mšeně vysazoval stromy. 421 Psal první turistické průvodce po tomto kraji, aby propagoval Mšensko Kokořínsko. 422 Vypracoval orientační plán okolí, označil turistické trasy a osobně prováděl početné skupiny turistů i významné botaniky a další vědce, kteří za ním z Prahy přijížděli. 423 V roce 1930 obdržel Josef Cinibulk s Augustínem Janatkou od města čestný diplom za zásluhy v obci (propagace kraje a průvodci výletníků po okolí). 424 O pár let později 26. října 1936 jmenovalo obecní zastupitelstvo Josefa Cinibulka čestným občanem města Mšena za jeho působení v kulturní a propagační sféře ve městě Matrika občanů c. d., str RŮŽIČKA, Jan. Kultura a architektura Mšena c. d., str RŮŽIČKA, Jan. Kultura a architektura Mšena c. d., str CINIBULK, Josef B. Průvodce údolím Kokořínským a Mšenským Švýcarskem: Mšeno u Kokořína- Hradsko-Houska: výlety ze Mšena: snůška excerpt o údolí Kokořínském. Mšeno: Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí, a CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d. 423 Město Mšeno: Informační portál města Mšena, 2018 [online]; Mšenské noviny: Ve stopách pana učitele, ročník X/2004, [Cit ]. Dostupné z: Matrika občanů c. d., str Matrika občanů c. d., str

111 V SOkA Mělník je uložen osobní fond tohoto významného rodáka, který by mohl být do budoucna námětem na samostatnou studii a podroben hlubší analýze. 426 Manželé Píškovi Jan Píšek, bývalý mšenský mydlář, odjel v roce 1868 do Spojených států amerických, do státu Dakota, kde založil osadu. V Dakotě vlastnil rozsáhlou farmu. Oženil se s Julií, rozenou Červenkovou, dcerou Karla Červenky, dlouholetého starosty a známého autora Památek města Mšena. 427 V roce 1920 se manželé Píškovi vrátili zpět do vlasti. Bydleli krátký čas v Králově Dvoře, poté v Mělníku. Po smrti manžela se paní Julie Píšková odstěhovala do Mšena. Manželé byli dlouholetými mecenáši města. 428 Dne 24. ledna 1924 obdržela Julie Píšková z kanceláře prezidenta republiky děkovný dopis. V roce 1923 byla ulice Boleslavská přejmenována ulicí Jana a Julie Píškové 429. Diplom čestného občanství byl manželům Píškovým předán dne 20. prosince SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Josef Bedřich Cinibulk, 9 kartonů. Fond obsahuje osobní doklady a korespondenci, výpisky, poznámky, výstřižky z novin a rovněž materiál, který nashromáždil k sepsání průvodců po mšenském okolí. 427 ČERVENKA, Karel. Památky města Mšena. V Praze: K. Červenka, s. 428 Darovali do Mšena: na sirotčinec Kč, na českobratrský kostel Kč, Sokolu Kč, ochotnickému spolku Mácha Kč, na mateřskou školu Kč, na pomník padlým ve válce Kč, pokračovací škole Kč, na vánoční nadílku dětem Kč, sdružení volné myšlenky 500 Kč, československé církvi 300 Kč, chudým dětem 200 Kč a na zvoničku sboru československé církve Kč. Mimo Mšeno: na kostel českobratrský v Přešticích Kč, Husovu domu na Mělníce Kč, spiritistickému domu v Radvanicích ve Slezku Kč, kostelu českobratrskému na Mělníce 250 Kč, na pomník padlým v Turnově na Slovensku Kč, menšími dary pamatovali i na děti v Dubé, na slepce v Praze, na mělnické sirotky, na chudé slovenské děti a domovinu svatého Josefa v Krkonoších. In: Matrika občanů c. d., str V roce 1989 byla ulice Jana a Julie Píškových přejmenována zpět na Boleslavskou. In: Město Mšeno: Informační portál města Mšena, 2018 [online]; Názvy mšenských ulic [Cit ]. Dostupné z: Matrika občanů c. d., str. 40, 42, 161.; Město Mšeno: Informační portál města Mšena, 2018 [online]; Významné osobnosti Mšena [Cit ]. Dostupné z: Viz též CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d. 111

112 10 Seznam použité literatury a pramenů: 10.1 Literatura 1. BOUDON, Raymond et al. Sociologický slovník. Překlad Vladimír Jochmann. 1. české vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN FASORA, Lukáš. Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, s. ISBN FASORA, Lukáš. Svobodný občan ve svobodné obci?: občanské elity a obecní samospráva města Brna Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, s. Země a kultura ve střední Evropě; sv. 6. ISBN FRANC, Martin a KNAPÍK, Jiří. Volný čas v českých zemích Vyd. 1. Praha: Academia, s. Šťastné zítřky; sv. 8. ISBN HLEDÍKOVÁ, Zdeňka, JANÁK, Jan a DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. [2. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s. ISBN HODAŇ, Bohuslav a DOHNAL, Tomáš. Rekreologie. Vyd. 1. Olomouc: Hanex, s. ISBN HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN HOLUB, Josef et al. Ruská anabase. Vyd. 1. České Budějovice: Nová Forma, viii, 273 s. ISBN HRABCOVÁ, Lucie. Organizace veřejné správy v období první republiky [online]. Brno, 2006 [cit ]. Dostupné z: < Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce doc. JUDr. Karel Schelle, CSc. 10. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky ( ). Díl první, Vznik, budování a zlatá léta republiky ( ). 2., opr. vyd. Praha: Libri, s. Dějiny českých zemí. ISBN KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky ( ). Díl druhý, Československo a české země v krizi a v ohrožení ( ). 1. vyd. Praha: Libri, s. Dějiny českých zemí. ISBN KILIÁN, Jan a kol. Mělník. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s., [16] s. barev. obr. příl. Dějiny českých, moravských a slezských měst. ISBN

113 13. KILIÁN, Jan. Městské lázně Mšeno. 1. vyd. Mšeno: Městský úřad, s., [8] s. obr. příl. ISBN KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české. Sv Praha: Paseka, KOZÁK, Jan T. Mapa Virginie a Marylandu z let , dílo Augustina Hermana. In: ŠVEJDA, Antonín. Z dějin geodézie a kartografie 15. Praha: Národní technické muzeum Rozpravy Národního technického muzea v Praze. ISSN ISBN KUČERA, Rudolf. Život na příděl: válečná každodennost a politiky dělnické třídy v českých zemích Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s. Knižnice Dějin a současnosti; sv. 49. ISBN KUTNAR, František a MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3., dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s. Česká historie; sv. 3. ISBN LENDEROVÁ, Milena, JIRÁNEK, Tomáš a MACKOVÁ, Marie. Z dějin české každodennosti: život v 19. století. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. ISBN LENDEROVÁ, Milena, Tomáš JIRÁNEK a Marie MACKOVÁ. Z dějin české každodennosti: život v 19. století. Vydání druhé, doplněné. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, ISBN MAIER, Karel. Hospodaření a rozvoj českých měst Vyd. 1. Praha: Academia, s. Česká matice technická; roč. 110, č. spisu 500. ISBN MOIDL, Zdeněk a MOIDLOVÁ, Olga. Sbírka trampských zvadel a jiných atributů. [Liberec]: O. Moidlová, s. ISBN OLIVOVÁ, Věra. Dějiny první republiky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. ISBN Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, sv. 24. PÁSKOVÁ, Martina a ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. [Praha]: Ministerstvo pro místní rozvoj, s. ISBN PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál, ISBN PETRUSEK, Miloslav, MAŘÍKOVÁ, Hana a VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, sv. ISBN

114 27. POSPÍŠILOVÁ, Helena, ed. Mládež, hodnoty a volný čas. 1. vyd. Olomouc: Hanex, s. ISBN Postavení žen v Sokole Brno I Brno, Dostupné také z: Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Mgr. Denisa Nečasová, Ph.D. 29. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 6., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, s. ISBN PRŮCHA, Václav a kol. Hospodářské a sociální dějiny Československa vyd. Brno: Doplněk, sv. ISBN X. 1.díl. Období RŮŽIČKA, Ctirad. Velký Újezd a mšenský region: události, životní styl, způsob obživy a trávení volného času obyvatel středočeské vesnice Velký Újezd a jejího okolí, zasazené do širších souvislostí vývoje českých politických, kulturních a hospodářských dějin uplynulých sto padesáti let. Vyd. 1. Chorušice: Obec Chorušice, s. ISBN RŮŽIČKA, Jan. Kultura a architektura Mšena u Mělníka ve 20. století. Ústí nad Labem, Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústav humanitních studií. Katedra historie. Vedoucí práce Mgr. Jan Kilián. 33. SPOUSTA, Vladimír et al. Metody a formy výchovy ve volném čase: kultura a umění ve výchově. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, s. ISBN ŠOUKAL, Jiří. Kultura volného času v českých zemích v meziválečném Československu na příkladu letních bytů [online] [cit ]. Dostupné z: Vedoucí práce Jiří Štaif. 35. ŠTEMBERK, Jan. Fenomén cestovního ruchu: možnosti a limity cestovního ruchu v meziválečném Československu. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna ve spolupráci s Vysokou školou obchodní v Praze, s. ISBN The women s quiestion in the Sokol to In: Sokol, jeho vznik, vývoj a význam: mezinárodní konference, Praha, září 1997: sborník příspěvků = Sokol, seine Entstehung, Entwicklung und Bedeutung. Praha: Organizační výbor mezinárodní konference, s. ISBN VERDON, Jean. Volný čas ve středověku. Překlad Jiří Žák. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, s. Kulturní historie. ISBN WAIC, Marek a kol. Sokol v české společnosti = Sokol in der tschechischen Gesellschaft. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 1996 [v tiráži 1997]. 209 s. ISBN

115 39. ZABILANSKÁ, Petra. Amatérské divadlo ve veřejném prostoru českého maloměsta druhé poloviny 19. a první poloviny 20.století. Formování, činnost a sociální zázemí divadelních spolků ve Mšeně a Mnichově Hradišti v komparativní perspektivě [online] [cit ]. Dostupné z: Vedoucí práce Eduard Kubů Prameny CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem, krajem Máchovým: letovisko Mšeno v Kokořínsku, nejpříhodnější východiště k vděčným výletům: do Mšenského a Dubského Švýcarska, na Kokořín, Hradsko, do Liběchova, na Horní Vidim, Housku, na Nedovesku, Vrátenskou Horu a Bezděz.../ napsal Pavel Jiskra (pseudonym), Ve Mšeně: Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí, s. CINIBULK, Josef B. Průvodce údolím Kokořínským a Mšenským Švýcarskem: Mšeno u Kokořína-Hradsko-Houska: výlety ze Mšena: snůška excerpt o údolí Kokořínském. Mšeno: Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí, s. CINIBULK, Jos. B., ed. 50 let spolku Romanova, rodáků a přátel Mšena a okolí v Praze: V Praze: Spolek Romanov, s. Kapesní průvodce po letních sídlech, lázeňských místech a mořských lázních. KČST. Mázel a spol., Praha Kapesní průvodce po letních sídlech a lázeňských místech v ČSR. Praha. Leschinger STÁHLÍK, Josef, ed. Mělnicko: z jeho života a práce: sborník vydaný k otevření Masarykova kulturního domu na Mělníce [a zahájení výstavy Masarykova díla a kulturního snažení na Mělnicku dne 28. června Na Mělníce: Spolek MKD, s., [1] l. příl. Seznam studentských nocleháren zřízených péčí Klubu československých turistů v Praze v roce V Praze: Nákladem Klubu československých turistů, TICHÝ, Josef. Kapitoly z kroniky českého města, 600 let Mšena. Vydal MNV Mšeno, 1967, E-6* TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO. Památník TJ Sokol ve Mšeně: Vyd. 1. Mšeno: TJ Sokol Mšeno, s. 115

116 Archivní prameny SOkA Mělník Fond Archiv města Mšena: Matrika občanů, jimžto bylo uděleno právo měšťanské v městě Mšeně Městské knihy ; Zápisy obecního zastupitelstva Protokoly městské rady a zastupitelstva ( ); Zápisy městské rady Josef Bedřich Cinibulk Městské lázně Mšeno; Technická zpráva mšenského zednického mistra Josefa Oborského ze dne , Ceník nápojů a jídel, Náklady na stavbu Tisk na Mělnicku: Mělnické listy TJ Sokol Mšeno Neuspořádané dokumenty k historii spolku uložené v klubovně sokolovny: Pamětní kniha tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně 1892 Stanovy TJ Sokol Mšeno z roku Památník tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně vydaný u příležitosti sletu sokolské župy Fügnerovy ve Mšeně 5. a 6. července Kartotéka členů TJ Sokol Mšeno. SDO Mácha Neuspořádané dokumenty k historii spolku uložené u pana Václava Nováka ve Mšeně: Pamětní spis k jubilejní oslavě 120letého trvání ochotnického divadla ve Mšeně u Kokořína ( ), 17 s., vydaly Českomoravské tiskařské podniky v Mladé Boleslavi. Pamětní kniha divadelního ochotnického spolku Mácha Zeměměřický úřad Praha 8 Mapa města Mšena z let 1902 a 1939; Kopie vyhotovena z archiválie Ústředního archivu zeměměřictví a katastru 116

117 10.3 Online zdroje Město Mšeno Informační portál města Mšena: Mšenské noviny: Ve stopách pana učitele Významné osobnosti Mšena Názvy mšenských ulic Historie místní dráhy Dostupné z: Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí Oficiální stránky spolku: O nás Dostupné z: 117

118 11 Seznam obrázků: Obrázek 1 - Masarykův pomník před školou, fotografie z roku Obrázek 2 - Budova Masarykovy školy ve Mšeně v roce Obrázek 3 - Vyhlídky Obrázek 4 - Hotel U bažanta Obrázek 5 - Hrad Kokořín Obrázek 6 - Hotel Harasov Obrázek 7 Muchomůrka s lavičkou Obrázek 8 - Zaniklé hřiště Obrázek 9 - Zaniklý altánek Obrázek 10 - Reklama na Měšťákovu cukrárnu a vinárnu Obrázek 11 - Pohled na místo před stavbou lázní Obrázek 12 - Plány-městské lázně, koupaliště a kluziště-jv pohled Obrázek 13 - Plány-vnitřní část budovy Obrázek 14 - Pozvánka na slavnostní otevření městských lázní a koupaliště Obrázek 15 - Snímek ze slavnostního otevření městských lázní ve Mšeně Obrázek 16 - Verandy a restaurační zařízení lázní na pláži Obrázek 17 - Reklama na restauraci na koupališti Obrázek 18 - Celkový pohled na areál koupaliště se skluzavkou Obrázek 19 - Jízdní řád pro rok Obrázek 20 - Šibřinky Obrázek 21 - Pomník padlým Obrázek 22 - Akademie TJ Sokol Mšeno v roce Obrázek 23 - Pěvecký odbor v roce Obrázek 24 - X. všesokolský slet v Praze Obrázek 25 - Členská karta Jaroslav Purš Obrázek 26 - SK Mšeno první zápas Obrázek 27 - Josef Bedřich Cinibulk

119 Citace k seznamu obrázků: 1. Fotografie z rodinného alba autorky 2. Sokolský památník jednoty Mšenské. Památník tělocvičné jednoty Sokol ve Mšeně vydaný u příležitosti sletu sokolské župy Fügnerovy ve Mšeně 5. a 6. července Uložený v klubovně sokolovny ve Mšeně. 3. Pohlednice z rodinné sbírky autorky. 4. CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d.; Pamětní spis k první živnostenské výstavě ve Mšeně CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d. Str Pohlednice (datum odeslání ). Dostupná z 02ff85266ffd7b46b2e2a d&oe=5B3E907F 7. Pohlednice z rodinné sbírky autorky. 8. Pohlednice z rodinné sbírky autorky. 9. Pohlednice z rodinné sbírky autorky. 10. CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d. 11. SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Městské lázně Mšeno; Pohled na místo před stavbou lázní. 12. SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Městské lázně Mšeno; Plán areálu městských lázní. 13. SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Městské lázně Mšeno; Plán vnitřní části budovy. 14. SOkA Mělník; fond Archiv města Mšena; Městské lázně Mšeno; Pozvánka ke slavnostnímu otevření městských lázní a koupaliště. 15. CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d. Str CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d. Str CINIBULK, Josef B. Ilustrovaný průvodce Kokořínskem c. d. 18. Pohlednice z rodinné sbírky autorky. 19. SOkA Mělník; Tisk na Mělnicku. Mělnické listy. Ročník 6. Číslo 23. Ze dne TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO c. d. Str Město Mšeno: Informační portál města Mšena, 2018 [online]; Fotogalerie, [Cit ]. Dostupné z: tn%25edk%2520mistra%2520jana%2520husa 22. TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO c. d. Str TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO c. d. Str TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL MŠENO c. d. Str TJ Sokol Mšeno; neuspořádané dokumenty k historii spolku uložené v klubovně sokolovny; Kartotéka členství; Členská karta Jaroslava Purše. 26. Sportovní klub Mšeno u Mělníka; Oficiální stránky klubu, 2018 [online]; Historie, [Cit ]. Dostupné z 119

120 27. Josef Bedřich Cinibulk. In: Informační portál města Mšena [online]. [cit ]. Dostupné z: 12 Seznam zkratek: KČST Klub československých turistů SOKA Státní okresní archiv S. D. K. Studentská družina Kokořín TJ Tělocvičná jednota Č.O.S Československá obec sokolská ST. Starší ML. Mladší V.V. Ve výslužbě ÚMDOČ Ústřední matice divadelního ochotnictva českého STR. Strana DS Divadelní soubor C. D. Citované dílo ROČ. Ročník Č. P. Číslo popisné SDO Spolek divadelních ochotníků 120

121 13 Seznam příloh: 1. Sociální stratifikace politické elity města Mšena volby Sociální stratifikace politické elity města Mšena volby Sociální stratifikace politické elity města Mšena volby Sociální stratifikace politické elity města Mšena volby Sčítání obyvatelstva 6. Kartotéka členů Sokola 7. Kopie vyhotovena z archiválie Ústředního archivu zeměměřictví a katastru z let 1902 a 1939; Zeměměřický úřad Praha 8 121

122 Příloha č. 1 Sociální stratifikace politické elity města Mšena volby 1919 Strana Povolání Jméno a příjmení starosta Rudolf Rokos Sociálně demokratická hostinský Ludvík Slánský Josef Králík Josef Fryk Josef Kroupa Václav Klouda Josef Kalivoda Karel Bobek Julie Kroupová Josef Vaněk Rudolf Drozd Josef Holub Josef Konětopský Jaroslav Janatka Národní socialisté Agrární strana Strana národně demokratická Lidovci přednosta Karel Halman respicient finanční stráže Václav Černý František Piskáček truhlář Bohumil Patočka Karel Pokorný Antonín Šimon soukromník František Rampouch materialista Eduard Beneš rolník Bohumil Mareček Josef Honc Adolf Payer František Kalaš klempíř Jaroslav Živný František Janatka rolník František Mazanec Havel Andelt

123 Příloha č. 2 Sociální stratifikace politické elity města Mšena volby 1923 Strana Povolání Jméno a příjmení Domkaři rolník Karel Bobek zelinář Josef Kalivoda Komunisti strojník Josef Slánský dělník K. Trégl odborný učitel Mejtský hostinský Ludvík Slánský Nepolitické pokrokové sdružení zřízenec dráhy Čeněk Michalovský obuvník František Kašpárek ml. domkař František Kříž knihař František Černohorský Lidová ředitel kůru Václav Kampas rolník Josef Kozlík obchodník Jaroslav Janatka Československá strana sociální Živnostenská Národně demokratická mistr zednický Josef Holub truhlář Bohumil Patočka povozník Karel Pokorný čepičář Augistin Vogl truhlář Eduard Škorpík mechanik Josef Macek cukrář František Krejča obchodník K. Hanzlík obchodník s dobytkem Bohumil Janatka majitel sladovny Augustin Podivínský zubní technik Ludvík Rokos soukromník Adolf Payer řezník Josef Živný lékárník Ph. Mg. František Róbl papírník Josef Hála obchodník Josef Kokeš Politcký hospodářský klub rolník Jindřich Kozlík

124 Příloha č. 3 Sociální stratifikace politické elity města Mšena volby 1927 Strana Povolání Jméno a příjmení soukromník Štěpán Janatka Domkařů rolník Josef Rokos rolník K. Hájek obchodník Josef Kalivoda Komunistická dělník Jan Cuc rolník V. Polívka klempíř Jaroslav Živný mlynář Josef Kulman Poplatníci / Národně demokratická truhlář Eduard Škorpík řezník Josef Živný st. řezník Štěpán Hulicius knihař František Černohorský Lidovci rolník Josef Kozlík rolník V. Šnýdl ml. Nepolitické pokrokové sdružení / Pokrokové souručenství Živnostníků Čs. Strana socialistická / Čs. Strana národně socialistická svrškař Fr. Kašpárek výpravčí vlaků K. Beran rolník Karel Píč mechanik Josef Macek hostinský Antonín Fiala lakýrník Antonín Haupt obuvník Jan Klacek mechanik R. Kettner bednář K. Richtr kamnář Josef Bliml st. obchodník Josef Purš truhlář Bohumil Patočka rolník K. Pokorný obchodník V. Vaněk malíř František Piskáček Agrární rolník Josef Šimáně

125 Příloha č. 4 Sociální stratifikace politické elity města Mšena volby 1931 Strana Povolání Jméno a příjmení cukrář Josef Měšťák stavitel Josef Oborský Československá živnostenská obchodní kupec František Kabrna truhlář Rudolf Říha lakýrník Antonín Haupt odborný učitel Ladislav Mejtský truhlář Bohumil Patočka st. zemědělec Josef Líbal Národní socialisté výpravčí vlaků K. Beran krejčí K. Kroupa truhlář Bohumil Patočka ml. kovář Josef Mareš ml. majitel sladovny Augustín Podivínský klempíř Jaroslav Živný Národní demokraté majitel pily Václav Hanuš ml. truhlář Eduard Škorpík obchodník František Kus Lidovci knihař František Černohorský rolník Josef Kozlík obchodník Josef Kalivoda Komunisté dělník Ludvík Slánský ml. dělník Josef Pacek obchodník F. J. Rokos Občanská elektrotechnik F. Černý zubní technik Ludvík Rokos Pokrokové souručenství svrškař František Kašpárek Republikánská strana zemědělská rolník Josef Hanzlík Josef Purš Nepolitická skupina občanská

126 Příloha č. 5 Sčítání obyvatelstva Rok Celkem obyvatel Katolíků Českoslove nská církev Evangelíků Bez vyzná židé Pravoslav ní ní

127 Příloha č. 7 Kopie vyhotovena z archiválie Ústředního archivu zeměměřictví a katastru z let 1902 a 1939; Zeměměřický úřad Praha 8

128

129

130

131